Dálniční síť se rozrůstá. Do deseti let má být kompletní

07.03. 10:00 | Autor: Vladimír Křivka

Česko prožívá dálniční boom. Během tří let má být zprovozněno dalších 184 kilometrů autostrád, slibuje Ředitelství silnic a dálnic. Pásky se však nejčastěji přestřihávají u krátkých úseků již rozdělaných staveb. Hlavní dálniční tahy, které řidičům mají ulehčit cestu do zahraničí, si na dokončení ještě pár let počkají.

Z Prahy do Dolního Dvořiště, k hranicím s Rakouskem, za hodinu a půl, na opačnou stranu - do Německa přes Ústí nad Labem - dokonce jen za pětačtyřicet minut. Tak jednoduše by měla vypadat doprava v Česku po dokončení páteřní sítě dálnic a rychlostních silnic.

Na dobu, kdy tuzemské autostrády propojí zemi se sousedními státy, si však řidiči musí ještě několik let počkat. A to i přesto, že v poslední době přibývají kilometry dálnic rekordním tempem. Jen za rok 2006 bylo zprovozněno téměř osmdesát kilometrů nových úseků, do roku 2010 pak vznikne 184 dalších.

Aktuální dálniční síť v Česku.

"Taková situace od začátku výstavby v roce 1967 ještě nenastala," líčí šéf Ředitelství silnic a dálnic Alfred Brunclík.

Za masivním dálničním rozmachem stojí především příliv peněz z evropských fondů. V průběhu následujících pěti let z nich Česko může čerpat až 150 miliard korun. "Díky této injekci nastala ideální doba dotvořit základní skelet dálnic," potvrzuje děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.

V praxi to však zatím vypadá neslavně. Kompletní zůstávají stále jen dvě dálnice - plzeňská D5 a D2 vedoucí na Slovensko. Ostatní hlavní tahy brzdí nejčastěji nekonečné spory o definitivní variantu trasy.

Problematické autostrády

* D11: 11 hektarů půdy brání, aby se dostavěla dálnice z Prahy do Hradce Králové. Silničáři se již 15 let nedokázali domluvit s farmářkou Ludmilou Havránkovou, jíž pozemky patří.

* R52: Na třetí místo v žebříčku nejnesmyslnějších projektů, které usilují o podporu EU, zařadili ekologové rychlostní silnici z Brna do Vídně. Ochráncům životního prostředí vadí, že rušná stavba by dopravu vedla v blízkosti chráněných krajinných oblastí.

* D8: krajský úřad povolil vedení úseku silnice D8 Lovosice-Řehlovice přes chráněné území v Českém středohoří. V únoru Nejvyšší správní soud rozhodl, že postup byl chybný. Na pokračování stavby, která vzniká od loňského listopadu, to zřejmě nebude mít vliv.

* R35: spojit Liberecký kraj se severní Moravou má plánovaná rychlostní silnice. O její konečné podobě se vedly dlouholeté spory; úředníci nakonec ustoupili tlaku ekologů, místo původní severní trasy se přiklonili k jižní variantě.

Pro letošní rok navíc silničáři plánují pouze dokončit čtyři desítky kilometrů na hlavním tahu D1.

"Zprovozňování krátkých fragmentů není příliš výhodné. Dálnice najednou skončí a intenzivní dopravě musí čelit i běžné komunikace," říká Moos.

I proto je podle odborníků nezbytné nabídnout řidičům variantu ke stěžejní D1, kterou by měla být silnice R35. Ani na ní však letos kvůli nejasnostem ohledně definitivní trasy nepřibyde ani kilometr.

Dálnice? Jsme v půlce

Páteřní síť českých dálnic by podle Brunclíka měla být hotova v období mezi roky 2017 až 2020. Zatím měří více než tisíc kilometrů. Zhruba stejná porce kilometrů však ještě na dokončení čeká.

Například k propojení dálnice s Polskem a na severu Čech s Německem má dojít teprve za tři roky. Do roku 2010 by se řidiči měli také dostat z Loun do Chomutova, kde vyroste zbrusu nová rychlostní silnice.

Právě rychlostní silnice měly v budoucnu podle interního návrhu Ředitetství silnic a dálnic v budoucnu povýšit na dálnice. Sjednocení označení obou druhů komunikací by zatraktivnilo české silnice v zahraničí. "Investoři takto často ani netuší, kolik máme dálnic, protože rychlostní silnice tak v oficiálních mapách samozřejmě značeny nejsou," vysvětluje Jan Hoření, vedoucí komunikace podniku.

Foto: Robert Zlatohlávek, archiv

Autor: Vladimír Křivka