Co nás čeká. "Není to krize, ale nová realita"

Zaměstnání na celý život je nostalgický přežitek minulého století, nejvíce vyděláme na osamělosti a stáří, říká v rozhovoru pro časopis TÝDEN mezinárodně uznávaný "trendwatcher" Adjiedj Bakas. Do příštích let nám dále věští slowbalizaci, glokalizaci a rurbanizaci.

Co si pod pojmy jako glokalizace máme představit?

Glokalizace je důraz na místní hodnoty. Pro spoustu lidí se svět stal příliš velkým, cítí potřebu stáhnout se do místa, kde se důvěrně vyznají. Vracíme se zpátky ke svým kořenům, všude v Evropě teď letí místní trhy, vzkvétají malá řeznictví či pekařství. Zavádějí se lokální měny, v Německu dokonce na několika místech vytáhli ze skříní staré marky a dali je zpátky do oběhu jako lokální měnu, aby tím podpořili místní ekonomiku. Globalizaci tím sice nezastavíme, ale pozorujeme, že její průběh se začíná zpomalovat. Čeká nás tedy pomalejší globalizace neboli slowbalizace.

Není zpomalená globalizace vlastně jen průvodním jevem přetrvávající hospodářské krize?

To není otázka krize, je to prostě nová realita, která nás nutí resetovat svoje očekávání. Dvacet let jsme si žili na vysoké noze, tak se zase prostě začneme chovat normálně. Budeme muset být s penězi opatrnější, ale nemyslím si, že bychom kvůli tomu měli být méně šťastní. Podle mě se to vyvíjí správným směrem. Směrem k větší spiritualitě, větší smysluplnosti našeho konání, to vůbec není špatná prognóza. Smysluplnost toho, co děláme, se stane velice důležitou hodnotou, jíž budeme podřizovat svá rozhodování nejen v osobním, ale i v profesním životě. Budou vzkvétat firmy operující na principech "vědomého byznysu" (výdělečné podnikání, které kromě zisku zohledňuje i společenskou potřebnost, pozn. red.).

Není to v době, kdy spousta lidí má hluboko do kapsy a pracovních míst ubývá, spíše jen přidaná hodnota?

Musíme si uvědomit, že procházíme zásadním obdobím přerodu, srovnatelným snad jen s obdobím průmyslové revoluce. Budeme se muset rozloučit s ideou, že dobré zaměstnání je takové, které mě uživí a kde vydržím až do důchodu. Zaměstnání na celý život je nostalgický přežitek minulého století. Spíše než abychom tomu, kdo ho ještě má, blahopřáli, tak bychom takového člověka skoro měli politovat, protože lpěním na této jistotě nejde s dobou a nebude vědět, o co všechno přichází. Místo hledání místa si budeme muset svoje vlastní místo vytvořit, to bude trend příštích let.

Ale ne každý má talent na to, aby mohl pracovat na volné noze...

Každý máme nějaký talent, jde jen o to najít jej a využít. Devadesát procent dnešních profesí v roce 1990 neexistovalo, budoucnost nám přinese další profesní výzvy. Budeme si muset pěstovat své talenty, není vyloučené, že v každé životní fázi se budeme živit něčím jiným, novým. Hypotéku vám napříště v bance nedají na základě pracovního poměru na dobu neurčitou, ale na základě vašich schopností, tak jak už to často mají nastavené třeba piloti.

Taková představa možná spoustu lidí spíše vyděsí, než aby je motivovala...

Je důležité umět si definovat, co člověk rád dělá. V Nizozemsku teď třeba ohromně letí odnos jídla z domácích kuchyní. Na stránkách www.thuisafgehaald.nl se podíváte, co kdo ve vašem okolí hodlá dneska kuchtit, dáte dopředu vědět a za pár eur si pak vyzvednete svoji večeři po cestě domů. Spousta starších lidí nebo nadšenců do vaření si díky tomu našlo nový smysl života i přátele a ještě si tím pěkně přivydělají.

To možná nakopne pár kreativců, ale co masy ostatních obyčejných lidí?

Ačkoli to neradi slyší, největším "lúzrem" našeho století bude střední třída. Její práce se totiž dá nejsnadněji přesunout do Asie nebo zautomatizovat. Například pokladní v supermarketech začínají být nahrazovány automatickými kasami a těmto ženám nezbývá než si hledat nové povolání, spousta z nich se například v Nizozemsku přeškoluje na pečovatelky, to je sektor, který bude stále růst, protože šedivění naší společnosti je nasnadě.

Takže místo práv a ekonomie bude v kursu sociální práce?

Specializovaní právníci se o svoje dobré bydlo obávat nemusejí. Jejich odbornou práci nebude možné přesunout za nízké mzdy do zahraničí. Ale vítězi této situace budou jednoznačně zruční lidé dělající manuální práci. Robot ani dělník v Číně vám - a to ani v budoucnu - nevymaluje obývák, neopraví záchod... Řemesla mají před sebou na rozdíl od mnoha obskurních studijních oborů velkou budoucnost. Koncept "hodinového manžela" se stane uznávaným povoláním. Na Surinamu tomu říkáme "hosslovat", živit se příležitostně tím, co se namane. To nás čeká i v Evropě, kde se ostatně sektorem budoucnosti stává osamělost.

Jak to myslíte?

Lidé jsou stále osamělejší, každý čtvrtý Nizozemec se cítí opuštěný, třicet procent Američanů má méně přátel než před dvaceti lety, pětina dokonce nemá vůbec žádné důvěrné přátele. Zlaté časy zažívají maséři, protože lidé si rádi zaplatí za to, aby se jich někdo dotýkal. Na osamělosti budou stále více profitovat i zařízení a služby zaměřující se na "singles". Z popela povstává třeba dávno zapomenuté povolání holiče - v Rotterdamu otevřel nový podnik, kam chodí pouze pánové, kterým dělá radost nechat se hýčkat.

Odcizení je příznak života spíše ve velkých městech, co čeká v příštích letech venkov?

To ale není jenom trend velkých měst, venkov se ohromně rozvíjí díky internetu. Řídit úspěšný byznys lze díky němu i z míst, která dříve upadala. Vznikají "e-towns", městečka na venkově, která se profilují zejména on-line službami. Díky nim se zastaví exodus do velkých měst, už teď je vidět, že se ten trend obrací. Říká se tomu "rurbanizace" a například ve Španělsku už nabývá poměrně jasných kontur zejména mezi mladými, ale stejný trend pozorujeme v Belgii, Itálii nebo v nizozemské provincii Zeeland. Život na venkově je mnohem levnější, odpadají náklady na cestování, a přesto díky internetu se tam lze skvěle uživit.

Takže více práce z domova, méně kanceláří?

Přesně tak. Stolní počítače a klasická kancelářská práce budou zanedlouho přežitkem. Klíčovým pojmem se stává flexibilita. Už teď spousta lidí není vázána pracovním místem nebo striktní pracovní dobou, práce a soukromý život se budou stále více prolínat, budeme pracovat více po večerech, o víkendu, od kuchyňského stolu nebo na terase. Kanceláře se stanou místem pro sociální interakce, kam si občas zajedeme, abychom se potkali s ostatními kolegy u kávy (viz TÝDEN č. 45/13).

A na jaké technologické vychytávky se můžeme v příštích letech těšit?

Očekávám, že se opatrně začnou prosazovat například interaktivní hodinky nebo Google brýle. Ale největší průlom udělají v roce 2014 takzvané "location-based services a marketing" neboli služby a marketing zohledňující místo, kde se právě nacházíte. Když bude někde výprodej vaší oblíbené značky, tak o tom dostanete zprávu v okamžiku, kdy se ocitnete v blízkosti dotyčného obchodu. Inovovat se budou i internetové seznamky. Když se ve městě dostanete v davu do blízkosti někoho, kdo má profil odpovídající vašim požadavkům, otevře se vám na mobilu jeho nebo její facebooková stránka, abyste se mohli na místě rozhodnout, jestli má smysl rychle zaimprovizovat, nebo ne.

Knihy Nizozemce Adjiedje Bakase (50) o budoucnosti práce, víry, jídla či vztahů byly přeloženy do angličtiny, němčiny, švédštiny, portugalštiny či čínštiny a doposud se jich prodalo několik set tisíc výtisků. Rodák ze Surinamu s indickými kořeny je opakovaně označován za jednoho z nejvýznamnějších současných nizozemských myslitelů.

 

Čtěte dále

další zprávy