Chcete podporu? Tak nejdřív pracujte pro stát! hlásá ODS

10.09. 06:35 | Autor: Lucie Dlouhá, Pavel Cechl

ODS chce zavést institut veřejné služby.

Jste více než půl roku bez práce? Vyhýbáte se pracovnímu poměru a měli byste pracovat pro stát, rozhlašuje ODS. Podle slov poslankyně Lenky Kohoutové je třeba změnit systém pobírání podpory v nezaměstnanosti, aby nedocházelo k jejímu zneužívání. Požadovanou změnou by pak mělo být opětovné zavedení institutu veřejné služby.

"Je důležité, aby se zavedlo to, že lidé za sociální dávky budou muset pro společnost odvádět práci," komentuje poslankyně za ODS Lenka Kohoutová problematiku vyplácení dávek. Poukazuje tak na fakt, že lidé často podmínek pro vyplácení dávek zneužívají a hledají nejrůznější cesty, jak se jakékoli pracovní aktivitě vyhnout. Řešením by podle jejích slov mělo být zavedení veřejné služby.

Lenka Kohoutová. "Dávky něčím podmíníme. Pokud člověk nepracuje více než půl roku, vyhýbá se pracovnímu uplatnění, musí jít pracovat pro stát. Půl roku máte na shánění práce a dostáváte příspěvek v nezaměstnanosti. Pokud ani po půl roce práci neseženete, pak je to jednoznačné. Stát vám dává nějaký příspěvek, životní minimum, příspěvek na bydlení, přídavky na děti a další finanční prostředky, takže pak je třeba také něco odvést," pokračuje Kohoutová. Do praxe by se měl navrhovaný systém promítnout tak, že uchazeč do té doby, než se mu podaří požadovanou práci získat, bude pracovat pro stát nebo obce minimálně na poloviční pracovní úvazek a odměnou mu budou právě sociální dávky. Pokud odmítne vykonávat práci, obdrží jen existenční minimum, které v současné době činí 2200 korun.

Institut veřejné služby fungoval v České republice do roku 2011. Byla určena lidem, kteří byli na Úřadu práce dlouhodobě evidovaní a pobírali pouze příspěvek na živobytí. Ten činil 2020 korun. Při odpracování dvaceti hodin měsíčně se jim zvýšil na 3126 Kč. Při odpracování třiceti hodin měsíčně pak mohl dosáhnout až 3679 korun.

Práci zadarmo zrušil Ústavní soud

V roce 2012 ho však reformoval tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Uchazeči mohl Úřad práce nabídnout výkon veřejné služby již po dvou měsících pod pohrůžkou toho, že jinak ztratí nárok na podporu v nezaměstnanosti a bude vyškrtnut z evidence práce. Navíc uchazeč neměl nárok na finanční odměnu. Problémem ovšem bylo, že na veřejné služby mohli nezaměstnané posílat úředníci už tehdy, když ještě žádnou podporu nedostávali a žili pouze z odstupného.

Kritikům Drábkovy "reformy" navíc vadilo, že úředníci nebrali ohledy na vzdělání a pracovní praxi lidí a v podstatě mohli poslat zametat ulice bývalou učitelku těsně před důchodem. Opozice Drábkovi vyčítala také to, že nezaměstnaní v rámci veřejné služby de facto pracovali až dvacet hodin týdně, aniž by za to viděli peníze navíc. Kromě toho neměli ani čas na shánění vlastního pracovního místa. Ústavní soud tuto podobu veřejné služby ale nakonec zrušil, protože nebyla projevem svobodné vůle a svobodného rozhodnutí. Od té doby se institut veřejné služby nepodařilo znovu uvést do života, což kritizují mimo jiné obce a města.

ODS před volbami v loňském roce navrhovala vrátit úpravu veřejné služby do doby před reformou, do které zasáhl Ústavní soud. Protože se jí ale nepodařilo volby vyhrát, z návrhů sešlo.

V současné době má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu za účelem dočasného zmírnění výpadku příjmů. Lidé do 50 let pak dostávají podporu po dobu pěti měsíců, lidé od 50 do 55 let po dobu osmi měsíců a lidé nad 55 let až jedenáct měsíců. Po skončení této podpůrčí doby má nezaměstnaný nárok už jen na tzv. životní minimum (necelých 3200 korun) a nesnaží-li se žádnou práci získat, dostává jen existenční minimum.

Autor: Lucie Dlouhá, Pavel Cechl