Chartu 77 je nutné si připomínat, soudí polovina Čechů

07.03. 14:33 | Autor: ČTK

Chartu 77 je podle poloviny lidí potřebné si připomínat. Naopak třetina soudí, že to potřebné není. Vyplývá to z únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Roli Charty 77 a chartistů před rokem 1989 hodnotí 48 procent lidí příznivě. Po roce 1989 už hodnocení tak příznivé není, přesto ve společnosti převažuje. S Chartou veřejnost spojuje především dramatika a později prezidenta Václava Havla.

Příznivě hodnotí Chartu 77 lidé od 20 do 44 let, méně příznivě pak lidé nad 60 let. Výrazně kladně oceňují působení chartistů lidé, kteří sami byli postiženi z politických důvodů v období normalizace nebo se v jejich blízkém příbuzenstvu někdo takový vyskytoval.

Po roce 1989 už připisují Chartě a chartistům významnou roli tři z deseti občanů, podle šestiny už ale roli nehráli. Čtvrtina dotázaných to zhodnotit nedokázala.

V souvislosti s Chartou 77 lidé vzpomínají zejména na Václava Havla, který se po roce 1989 stal prezidentem. Jeho jméno uvedlo 69 procent dotázaných. S výrazným odstupem za ním zmiňovali zpěvačku Martu Kubišovou (19 procent), někteří si vzpomněli i na herce Pavla Landovského (sedm procent) a herečku Vlastu Chramostovou (šest procent). Mezi jmény se ale opakovaně objevili i lidé, kteří k signatářům Charty 77 nepatřili.

"Ano," zaznělo v 52 procentech odpovědí na otázku, zda je potřebné si Chartu 77 připomínat. Třetina veřejnosti si naopak myslí, že to potřebné není. "Nevím," uvedlo v průzkumu 15 procent lidí.

Průzkum se uskutečnil mezi tisícovkou lidí starších 15 let mezi 6. a 19. únorem, tedy po lednových připomínkách 40. výročí vzniku Charty 77.

Společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv se začalo formovat v roce 1976 při soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu. Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Do konce roku 1976 sepsali prohlášení, které mezi Vánocemi a Novým rokem podepsalo 242 lidí. Prohlášení bylo vydáno 1. ledna 1977 a do ledna 1990 se k němu přihlásilo 1898 signatářů, jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo. Vznik Charty 77 se stal významným milníkem nejen v moderních dějinách Československa. Byla prvním a nejdéle působícím opozičním hnutím v tehdejším sovětském bloku.

Foto: ČTK/AP , Majstr Jiří

Autor: ČTK