Chaloupka prohrál. Na text z internetu se imunita nevztahuje

24.06. 10:20 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 24.06. 10:57

Příspěvky na sociální síť posílal Chaloupka ze sněmovny, čímž také u soudu argumentoval (ilustrační foto).

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost exposlance Otto Chaloupky, jenž se domáhal vynětí z pravomoci policie a soudů. Nejvyšší soud mu loni nevyhověl, za výroky o Romech na sociální síti Facebook pak dostal podmíněný půlroční trest se zkušební dobou na jeden rok. Samotný rozsudek trestního soudu ústavní soudci nepřezkoumávali, řešili pouze rozsah imunity.

Bývalý politik Věcí veřejných v žádosti o vynětí argumentoval tím, že sporné příspěvky zveřejnil jako poslanec, a to dokonce přímo ze sněmovny. Nejvyšší soud totiž v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve sněmovně.

Otto Chaloupka. Chaloupkovi však Nejvyšší soud podobnou ochranu neposkytl. Sporné texty na Facebooku prý nevznikly v souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu a nespadají mezi chráněné projevy v rámci soutěže politických sil. Ústavní soud se podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové ztotožňuje s výrokem Nejvyššího soudu, byť ke stejnému závěru došel na základě jiné argumentace.

Politik nejprve zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady. "Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody," napsal Chaloupka v textu, který reagoval na vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi na Facebooku doplnil, že "lidi jsou na hraně" a že po pár dalších provokacích může začít "mazec". "Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat," napsal politik.

Chaloupkův text podle ÚS nepochybně představoval vyjádření názoru, nicméně nesměřoval k dalším účastníkům parlamentní debaty ani nepřispíval k tvorbě politické vůle. Nepatří tedy mezi projevy, na něž se vztahuje poslanecká indemnita, tedy beztrestnost. "Svůj text totiž stěžovatel umístil na veřejně přístupný uživatelský profil na sociální síti a cíleně jej zamířil vůči veřejnosti, to je výhradně navenek," uvedla Šimáčková.

Chaloupka byl poslancem od roku 2010 za Věci veřejné. Po jejich rozkladu založil stranu Republika a stal se jejím předsedou. Republika získala v loňských eurovolbách 0,14 procenta hlasů. Dnešního vyhlášení nálezu se nezúčastnil.

Před soudem stanul Chaloupka i kvůli podezření z korupce, a to spolu se svým bývalým asistentem. Chaloupka údajně nutil asistenta, aby mu vyplácel část svého platu, což však politik popřel. Okresní soud v Hodoníně jej předloni v březnu zprostil obžaloby.

Ústavní soud zúžil výklad poslanecké beztrestnosti za projevy

Beztrestnost poslanců se podle ÚS týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům, například při schůzích sněmovny a jejích orgánů. Výroky v kuloárech, na internetu, sociálních sítích nebo pro televizi nepokrývá, a to ani když jsou vysloveny v parlamentu. Ústavní soud se tak vymezil vůči starším verdiktům Nejvyššího soudu, který takzvanou poslaneckou indemnitu, tedy beztrestnost poslance či senátora za jeho výroky a projevy, vykládal šířeji. Nález ÚS však nemá zpětné účinky, nejspíš tak neovlivní kontroverzní kauzy Víta Bárty nebo tří rebelujících poslanců ODS.

Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu.

Pro beztrestnost výroků ÚS konkrétně vymezil tři podmínky. Zaprvé musí jít o sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem. Zároveň politik musí projev vyslovit na schůzi sněmovny, Senátu, výboru, podvýboru či komise.

Stranickými kluby se nález nezabýval. Sporný projev také nesmí směřovat výhradně navenek, naopak musí směřovat vůči dalším účastníkům parlamentní debaty v širším slova smyslu, kterými jsou poslanci, senátoři, případně prezident či jiný účastník schůze.

Nejvyšší soud v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve sněmovně. Bárta po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyl dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. Nakonec byl zproštěn i v té části obžaloby, kterou justice projednat mohla. Exposlanci údajně složili mandáty výměnou za slib míst ve státních firmách. Čelili stíhání, nakonec se jim stát musel omluvit. Trojice dostane také statisícové odškodné.

ÚS se také přiklonil k funkčnímu, nikoli teritoriálnímu pojetí pojmu parlament. Proto jsou chráněna toliko fóra, kde dochází ke svobodné a otevřené výměně názorů mezi poslanci nebo senátory, nikoliv třeba projevy vyslovené v kuloárech, parlamentních restauracích a soukromých rozhovorech, případně poté, co jednání parlamentní komory skončilo.

Foto: Shutterstock , ČTK , Šálek Václav

Autor: ČTK