Čeští psi pomůžou ochránit divoká zvířata v Africe

25.09. 07:15 | Autor: Pavel Baroch

Čeští psi budou v Africe bojovat s pašeráky.

Stejně jako vyčenichají ukryté drogy, mohou psi odhalit třeba pašovanou slonovinu. Český ochránce přírody Arthur F. Sniegon rozjel ve střední Africe akci, jejímž cílem je zlepšit boj s pytláky a pašeráky vzácných zvířat. A zapojit by se do ní měli právě speciálně vycvičení čeští psi.

Protipytlácké a protipašerácké zákony jsou v Africe často velmi dobré a přísné. Jenže jejich vymáhání a dodržování mnohdy naráží na neochotné nebo "slepé" úředníky či policisty a jejich neúčinné kontroly.

Vycvičení psi jsou velice schopní při hledání zakázaného zboží. "Pes může takovou práci udělat mnohem efektivněji a zároveň není zkorumpovatelný," řekl TÝDNU Sniegon, který svůj život zasvětil ochraně divoké africké přírody - třeba jako policejní "volavka" se v Kamerunu podílel na zatčení významné skupiny pašeráků sloních klů.

Nápad zapojit do boje s pašeráky "chytré" psy ho napadl, když na afrických cestách stál v kolonách aut, které kontrolovali policisté. Pes by kontrolu výrazně urychlil, nemusí se dívat do každého kufru. "Velké zásilky slonoviny by vůbec nebylo těžké objevit," tvrdí šestadvacetiletý rodák z Třince, absolvent ekologické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

První psi z Izraele

V Kongu se sešel s člověkem z jedné nevládní ochranářské organizace, který měl shodou okolností podobný nápad. A zároveň měl i kontakt na známého v Izraeli, který jim hned dva vhodné psy na černý kontinent poslal.

Sniegon se pak domluvil s českou profesionální kynoložkou Hanou Böhme, která odletěla na dva měsíce do Konga, aby psy zdokonalila v jejich schopnostech. "Ukázalo se, že těžší to bylo s černošskými psovody než se samotnými psy," konstatoval Sniegon. Psi mohou také odhalit pašování takzvaného "bushmeat".

Ale podařilo se. Africké úřady nasadily psy na letišti v hlavním městě Brazavil, ale zkusili si už taky práci na silnici v blízkosti jednoho konžského národního parku. A mají už za sebou i první úspěchy. Podařilo se jim odhalit třeba značné množství takzvaného "bushmeat" - masa z divokých zvířat, které se pašuje i do Evropy. V některých afrických národních parcích se psi využívají, ale ve střední Africe tomu tak dosud nebylo.

Sniegon chce kolonii psích ochranářů v tomto africkém regionu rozšířit a v současnosti v Česku shání s kynoložkou Hanou Böhme další vhodná plemena a zároveň sponzory, kteří by byli ochotni přispět na psí žrádlo, očkování nebo dopravu do Afriky. Dokonce jednal o spolupráci s českými celníky, kteří mají s nasazováním psů dlouholeté zkušenosti.

"Jsme pejskařský národ," věří v úspěch Sniegon. Jednoho psa už má přislíbeného. V ideálním případě by rád sehnal čtyři a příští rok odvezl do střední Afriky. Kromě hledačů pašované slonoviny a dalších divokých zvířat by chtěl mít v Africe i psy na stopování pytláků.

Pomáhá i pražská zoo

Speciálně vycvičení psi dokážou odhalit pašovanou slonovinu. Pokud mu jeho plán vyjde, rád by ho ještě spojil s dalším projektem, což jsou kola pro strážce slonů a dalších divokých zvířat. První bicykly už jsou v Čadu, dalších několik desítek má připraveno v Česku. V budoucnu se tak může stát, že afričtí ochranáři budou stíhat pašeráky na českých kolech a po stopě je povedou čeští psi.

Chránit divokou přírodu přímo v Africe pomáhají i jiné české organizace, například pražská zoo, její prioritou jsou především gorily. Například strážcům Biosférické rezervace Dja v Kamerunu zahrada poslala vybavení do terénu včetně satelitního telefonu, dalekohledů nebo stanů a pláštěnek. Zoo přímo v Africe pořádá rovněž vzdělávací programy na ochranu goril.