Česko vypadá směšně, míní exministr o kauze Michalákových

10.10. 16:55 | Autor: Pavel Baroch

Protestní diplomatická nóta Norsku, úvahy o stažení tamního velvyslance, zvažovaná stížnost k soudu pro lidská práva. Jako by se schylovalo k válce. Česko se ještě nedostalo do tak vyšponovaného sporu s tradiční demokratickou zemí jako právě teď. To vše kvůli dvěma dětem Evy Michalákové.

Když norské úřady minulý týden rozhodly o tom, že Eva Michaláková přijde o oba své syny, odlétly z Česka do Skandinávie verbální i písemné střely nejtěžšího kalibru. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podepsal protestní nótu, prezident Miloš Zeman zrušil pozvání norské velvyslankyně na oslavu státního svátku 28. října a navrhl, aby Praha stáhla z Osla na takzvané konzultace svého velvyslance.

Politici hovoří o bezohlednosti, nehoráznosti, o tom, jak jsou pobouření a zklamaní rozhodnutím norských úřadů, podle nichž má Michaláková přijít o rodičovská práva k oběma dětem, a mladšího syna už dokonce posílají k adopci.

"Rozhodnutí norské komise, které pokládám za bezohledné jak k matce, tak k biologické rodině jako takové, je v rozporu s předchozími informacemi, které české straně poskytovaly v uplynulých měsících norské úřady. Pokud se toto rozhodnutí potvrdí, nepochybně to poškodí česko-norské vztahy," prohlásil Sobotka.

K nejtvrdšímu výrazivu sáhl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL): "Je to nevídané a připomíná mi to nacistické postupy. Obracím se na premiéra Bohuslava Sobotku, aby přerušil diplomatické vztahy s Norskem, a budu žádat o okamžitý odchod norské velvyslankyně."

Cyril Svoboda. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody ovšem nejsou české projevy a aktivity správné. "Myslím, že Česká republika vypadá ve světě směšně," řekl TÝDNU někdejší lidovecký ministr. Diplomatické nóty, případné odvolávání velvyslanců jsou podle něj posledními kroky před vyhlášením nepřátelství, rozbitím diplomatických vztahů. Třeba když hrozí válka.

Svoboda připomněl, že o osudu dětí Michalákových rozhodují v Norsku pověřené instituce, a to podle platných zákonů. "Norská vláda do toho nezasahovala a ani zasahovat nemá," zdůraznil Svoboda, podle něhož je to stejné, jako kdyby nějaký stát žádal, aby česká vláda zvrátila rozhodnutí zdejšího soudu. "Jde o respektování právního státu," tvrdí Svoboda, podle něhož je pochopitelně možné se proti rozhodnutí norských úřadů odvolat, soudit se. Čtěte TÝDEN!