Česko stále neuznává mezinárodní tribunál

29.01. 18:20 | Autor:

Česká republika zůstává posledním státem Evropské unie, který dosud neratifikoval dohodu o Mezinárodním trestním soudu (ICC). Tento stálý tribunál od roku 2002 soudí válečné zločiny, agresi, genocidu a zločiny proti lidskosti. Tuto skutečnost kritizují české nevládní organizace, za ostudu a projev provinciálnosti to považuje i ministr a šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

"Tímto postojem ukazuje česká vláda světu svou lhostejnost k obětem těch nejzávažnějších mezinárodních zločinů posledních desetiletí," uvedli dnes v prohlášení zástupci české pobočky Amnesty International, společnosti Člověk v tísni, Českého červeného kříže a Ligy lidských práv. Všechny čtyři nevládní organizace společně proto vyzvaly Českou republiku, aby se připojila ke 104 státům, které už takzvaný Římský statut upravující činnost tribunálu schválily. Organizace 'dluh' ČR připomínají v souvislosti s pondělním rozhodnutím ICC, že proti bývalému vůdci konžských milicí Thomasu Lubangovi, podezřelému z válečných zločinů a porušování lidských práv, existuje dostatek důkazů pro zahájení soudního řízení. Proces s Lubangou by měl být vůbec prvním soudním procesem u Mezinárodního trestního soudu.

Poslanecká sněmovna zamítla novelu ústavy, podle níž by v souladu s Římským statutem Mezinárodního trestního soudu bylo možné trestně stíhat i prezidenta, členy parlamentu a soudce Ústavního soudu, už v roce 2001. Většině českých zákonodárců totiž vadila univerzálnost navrhované novely.

"Je to ostuda, že Česká republika dosud Římský statut neratifikovala," uvedl ministr Svoboda s tím, že trestní soud v Haagu má pravomoc stíhat a soudit pachatele genocidy, zločinů proti lidskosti či válečných zločinů jedině za podmínky, že tak neučinil jejich vlastní stát. Proto je zbytečné se obávat, že by občané včetně současných i bývalých hlav států, soudců či jiných vlivných lidí byli do Haagu vydáni bez toho, aby napřed stanuli před spravedlností doma.

Ratifikace dohody však narazila na odpor ve sněmovně právě kvůli obavám, že český stát nebude dostatečně chránit své občany. Proti podpisu se postavila téměř celá ODS, Unie svobody-DEU, ale třeba i Svobodova stranická kolegyně, exministryně spravedlnosti a současná ministryně obrany Vlasta Parkanová.

Podle ministra jsou však argumenty o ochraně národních zájmů liché. Statut již totiž v minulosti podepsali Němci, Britové či Francouzi, mezi jeho odpůrci naopak zůstávají Američané. O možném oživení ratifikačního procesu by chtěl Svboboda mluvit s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS). Připomněl nicméně, že ratifikace není obsahem koaliční smlouvy nynější vlády. "Navíc by ODS musela dramaticky změnit svůj názor - což nevylučuji," dodal šéf vládní legislativy.

Podle názoru nevládních organizací by se Česká republika přistoupením k dohodě o Mezinárodním trestním soudu přihlásila ke spoluodpovědnosti za trestání pachatelů nejhrůznějších činů, kteří stále unikají spravedlnosti. Soudu navíc přisuzují i významnou preventivní roli. Republika by tak navíc zvýšila bezpečnost svých občanů a vyhnula se choulostivé situaci mezi ostatními státy EU, tvrdí aktivisté.