Česko se v Norsku připojilo k zákazu kazetových bomb

23.02. 16:56 | Autor: ČTK

Ilustrační foto:Oslo Dvoudenní konference v Oslu skončila přijetím nezávazné deklarace vyzývající k uzavření smlouvy o zákazu kazetových bomb do roku 2008. Ze 49 účastnických zemí se jich k deklaraci připojilo 46, včetně České republiky. Potvrdilo to české velvyslanectví v Oslu.

Dokument neschválily pouze Polsko, Rumunsko a Japonsko. Konference se však nezúčastnili někteří klíčoví výrobci zbraní, mezi nimi USA, Rusko, Izrael a Čína. Svého zástupce nevyslala ani Austrálie, Indie či Pákistán.

"Ministerstvo obrany vyslalo na konferenci svého pozorovatele, ale její výsledek nemá na českou armádu vliv, protože kazetové bomby byly vyřazeny z její výzbroje už během 90. let minulého století a neuvažuje se o jejich znovuzavedení," řekl mluvčí českého ministerstva Andrej Čírtek.

Kazetové bomby jsou naplněné stovkami malých trhavin, které se po výbuchu rozesejí po rozsáhlém území, některé však nevybuchnou ihned. Ty mohou "spát" i několik let a pak působit újmu i po skončení konfliktu, často civilnímu obyvatelstvu. Případná smlouva o zákazu těchto zbraní by zakazovala "používání, výrobu, převoz a skladování kazetové munice, jež způsobuje nepřijatelnou újmu civilistům", uvádí se v textu.

V jihovýchodní Asii tvoří až 60 procent obětí kazetových bomb děti, upozornila mezinárodní Koalice proti kazetové munici (MCM). Tyto zbraně byly použity při konfliktu v Kosovu, nedávno také v Iráku, Afghánistánu a Libanonu. OSN odhaduje, že v loňské válce s Hizballáhem v jižním Libanonu svrhl Izrael na čtyři miliony kazetových bomb, přičemž 40 procent z nich při dopadu neexplodovalo. Právě děti jsou nejzranitelnější skupinou, protože je může lákat malá velikost, tvar i zářivé barvy těchto zbraní.

Deklarace nikoho nezavazuje. "Není to právní dokument, ale prohlášení politické vůle," zdůraznil Steve Goose z organizace Human Rights Watch, která na konferenci také měla svou delegaci. Dokument vyzývá země, aby přijaly opatření na národních úrovních ještě před uzavřením mezinárodní smlouvy. Některé státy, včetně Norska a Rakouska, už tak učinily.

Norsko doufá, že případná smlouva o zákazu kazetových bomb bude podobného charakteru jako dohoda o zákazu pozemních min, jež byla vyjednána v Oslu před deseti lety. Podle výše zmíněných zemí, které se konference nezúčastnily, by měla být taková smlouva vyjednána například v rámci Úmluvy OSN o zákazu nebo omezení použití určitých druhů konvenčních zbraní (CCW). Goose však poukázal na dohodu o zákazu nášlapných min, kterou sice mocnosti odmítly, ale přestaly stejně miny používat. Počet jejich obětí se tak od roku 1997 snížil na polovinu.

Foto: archiv

Autor: ČTK