Česko prohrálo spor o zařazení Romů do zvláštní školy

13.11. 17:30 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 13.11. 21:16

Česko porušilo právo osmnácti romských dětí z Ostravska na vzdělání a zákaz diskriminace tím, když byly zařazeny do zvláštních škol. Rozhodl o tom v úterý Evropský soud pro lidská práva.

Každému z Romů by tak Česká republika měla podle verdiktu zaplatit náhradu za morální újmu ve výši 4000 eur (asi 108 tisíc korun), dohromady jim stát má zaplatit ještě 10 tisíc eur (asi 270 tisíc korun) za soudní výdaje.

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva zvrátil loňské rozhodnutí nižší instance, proti němuž se stěžovatelé odvolali. Úterní verdikt přijali soudci poměrem hlasů 13:4. Podle rozsudku Česká republika porušila článek evropské úmluvy o lidských právech o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání.

Rodiny stěžovatelů verdikt soudu uvítaly. "Jsme rádi, že to tak dopadlo. Čekáme na rozhodnutí devět let. Vůbec jsme nepočítali s tím, že vyhrajeme," řekla matka jednoho ze stěžovatelů Marcela Miková. Její syn začal chodit do běžné školy, kde zůstal do třetí třídy. Pak žáky převzala nová učitelka. Podle matky poté její syn skončil ve zvláštní škole proto, že byl Rom.

Chlapec výuku nedohnal

I když se po čase chlapci podařilo vrátit do běžné třídy, ztracenou výuku už prý nedohnal. "Máme čtyři děti. Do syna jsme vkládali velké naděje. Má dobrou hlavu. Mysleli jsme si, že by mohl jít i na střední školu a mít maturitu," dodala Miková. Její syn Julius nastoupil po škole do učení, ale ze zdravotních důvodů ho musel krátce před vyučením opustit.

Případ, který v úterý Evropský soud pro lidská práva rozhodl, se týkal skupiny mladých Romů, kteří byli v letech 1996 až 1999 umístěni do zvláštních škol. Jejich právní zástupci žádali přezkoumání tohoto rozhodnutí s poukazem na to, že příslušné testy nebyly věrohodné a že rodiče dětí nebyli dostatečně informováni o důsledcích svého souhlasu s tímto krokem. České úřady tomu nevyhověly a postižení se stížností u ústavního soudu na faktickou diskriminaci neuspěli. Loni v únoru pak i senát soudu ve Štrasburku, kam se postižení v roce 2000 obrátili, dospěl poměrem hlasů 6:1 k závěru, že postup českých úřadů nebyl diskriminační.

Velký senát však zaujal opačný postoj. V rozsudku uvedl, že podklady prezentované stěžovateli a obsahující údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách lze považovat za dost věrohodné na to, aby zakládaly silnou presumpci nepřímé diskriminace. Připomněl také údaje některých mezinárodních organizací i samotné české vlády o vysokém počtu romských dětí ve zvláštních školách.

Uvedl rovněž, že sdílí znepokojení jiných orgánů Rady Evropy nad nižší úrovní programů zvláštních škol a zvlášť nad segregací, která je důsledkem tohoto systému. Pokud jde o testy, jež posloužily jako podklad pro umístění stěžovatelů do zvláštních škol, soud se domnívá, že je riziko, že byly poznamenány předsudky a že jejich výsledky nebyly posouzeny ve světle zvláštností romských dětí, které je podstoupily.

K souhlasu rodičů, který byl podle rozsudku hlavním argumentem české vlády, soud uvedl, že není přesvědčen, že rodiče romských dětí byli schopni vyhodnotit všechny aspekty situace a důsledky svého souhlasu.

Česká republika se řešením problému zabývá

Soud s uspokojením zaznamenává, že Česká republika se na rozdíl od některých zemí rozhodla pustit se do řešení tohoto problému. "I když soud uznává úsilí českých úřadů dát romským dětem vzdělání i potíže, s nimiž se (přitom) úřady střetávají, není přesvědčen, že rozdíl, jaký existoval v zacházení s romskými a neromskými dětmi, byl objektivním a rozumným způsobem ospravedlněn," uvádí se v rozsudku.

"Protože bylo prokázáno, že uplatňování příslušných českých zákonů mělo v inkriminované době neúměrné škodlivé důsledky pro romskou komunitu, byli stěžovatelé jakožto příslušníci této komunity nutně vystaveni stejnému diskriminačnímu zacházení. Soud tedy dochází k závěru, že byl porušen článek 14 úmluvy (který se týká zákazu diskriminace) v kombinaci s článkem 2 protokolu 1 k úmluvě (který se týká práva na vzdělání)," uzavírá soud.

Odlišné mínění projevili čtyři členové velkého senátu, mezi nimi i Čech Karel Jungwiert a Slovák Ján Šikuta.

Zpráva o stavu romských komunit v České republice projednávaná vládou v roce 2005 odhadovala, že v Česku skončilo ve zvláštních školách 75 procent romských dětí. Přitom vzdělání získané ve zvláštní škole odpovídalo úrovni vzdělání žáka základní školy po pěti letech výuky. Podle posledních statistických údajů ve školním roce 2004-2005 existovalo v České republice 403 zvláštních škol a učilo se v nich 25 617 dětí. Nový školský zákon však už od 1. ledna 2005 zvláštní školy zrušil. Nahradily je školy se specifickým vzdělávacím programem.

Ilustrační foto: Petra Mášová

Autor: ČTK