Česko je poslední zemí v Evropě, kde jsou v ústavech děti do tří let

23.09. 20:01 | Autor:

Česko je poslední zemí v Evropě, v níž je možné posílat do dětských domovů děti mladší tří let. Na jednání sněmovního sociálního výboru to řekla předsedkyně asociace Dítě a rodina Věduna Bubleová. Podle ředitelky Nadace Sirius Dany Lipové loni v ústavních zařízeních skončilo 1606 chlapců a děvčat, kterým nebyly ani tři roky. Mezinárodní organizace a instituce Česko za vysoký počet dětí v ústavech kritizují.

"Kritiku sklízí Česká republika přes 20 let. Pro ostatní země je náš systém neuvěřitelný. Jsme poslední země v Evropě, která umožňuje umísťování dětí do tří let do ústavů. Celá Evropa nás předběhla," uvedla Bubleová. Asociace Dítě a rodina vznikla v létě, zastřešuje 24 organizací.

Studie prokázaly, že pobyt v ústavech má na děti nepříznivé dopady. Psychické následky bývají dlouhodobé. Podle Bubleové změnu systému Česko dluží všem dětem, které musely v ústavech vyrůstat.

Do ústavu se ve svých osmi měsících dostal i Michal Ďorď z organizace Vteřina poté, která sdružuje děti z dětských domovů. "V Polsku je věková hranice pro umístění do ústavu deset let, v Rakousku a Německu tři roky, na Slovensku šest. Jsme tak trošku mimo," poznamenal Ďorď.

Podle ministryně sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) počet dětí v ústavech postupně klesá. "Snažíme se především udržet děti v původní rodině, ale ne za každou cenu. Pokud je tam násilí, tak to nejde," řekla Marksová. O malé děti v krizové situaci by se měli postarat profesionální pěstouni.

Podle Lipové roční výkaz o poskytování zdravotních služeb za loňský rok ukázal, že se do dětských domovů dostalo 1606 dětí pod tři roky. Ze zdravotních důvodů tam skončilo 567 chlapců a děvčat, ze zdravotně sociálních 487 a ze sociálních 552. U celkem 1146 dětí požádali o umístění v zařízení jejich rodiče. "To jsou rodiny, s nimiž se málo pracuje. Dvě třetiny dětí by tak vůbec v ústavu nemusely být," podotkla Lipová.

Podle pracovní skupiny pro náhradní péči při Sněmovně důraz na profesionální pěstounství systém pomoci ohroženým dětem rozkolísal, všechny typy péče by v něm měly mít své místo. "Neničit to, co funguje a lze zlepšovat. Je třeba zastavit preferování profesionální pěstounské péče na přechodnou dobu. Přibývají pouze tito pěstouni, chybí dlouhodobí pěstouni a stagnuje či se snižuje počet adopcí," uvedla členka sociálního výboru Jitka Chalánková (TOP 09), která je v pracovní komisi.

Podle Marksové se nejedná o rušení dětských domovů, ale o nastavení pravidel. "Kojenecké ústavy i dětské domovy jsou a budou potřebné. My teď nemáme jiná zařízení a dostatek pěstounů," uvedla ministryně. Podotkla, že některé kraje už začínají dětské ústavy transformovat na jiná zařízení, protože jim tam ubývá dětí. Mění je třeba v domy na půli cesty a poskytují i další sociální služby.

Mezinárodní instituce kritizují i roztříštěnost české péče o ohrožené děti. Spadá pod tři resorty - práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví. Podle Marksové se chystá sjednocení pod její ministerstvo.

Foto: archiv