Česko: ideální partner pro zastánce brexitu

Pokud měla být jedním z důvodů odchodu Velké Británie z EU nespokojenost Britů s tím, že jim Východoevropané berou práci, pak to rozhodně neplatí o Češích. Z nejnovější statistiky vyplývá, že obyvatelé České republiky se naopak chovají přesně tak, jak by si zastánci brexitu přáli. Utrácejí doma v britských supermarketech, nakupují britské zboží a přitom mají jen minimální zájem pracovat ve starých státech EU.

V některém jiném státě unie pracuje pouze 1,1 procenta Čechů starších patnácti let, což je drtivě nejmenší podíl ze všech takzvaných postkomunistických zemí. Vyplývá to z aktuální studie, kterou pro rakouský deník Standard zpracoval Vídeňský institut pro východoevropská studia WIIW. Statistika přisuzuje Čechům pověst národa peciválů, pro které je stěhování za prací do zahraničí nepřekonatelným problémem. Fakt, že pouze jedno procento Čechů si vydělává v jiné zemi EU, je totiž z evropského pohledu naprosto unikátní.

Například v Rumunsku, které žebříček pracovní migrace vede, pracuje v jiných státech unie 15 procent obyvatel. Následují Chorvatsko (10,8), Bulharsko (8,4) a Litva (8,4). Nízký podíl zahraniční zaměstnanosti Čechů je však ojedinělý i mezi středoevropskými zeměmi. V Polsku pracuje "mimo domov" 6,1 procenta práceschopného obyvatelstva, na Slovensku 6,4 a v Maďarsku 4,5. Velmi nízký podíl Čechů pracujících v jiné zemi EU je srovnatelný pouze se Slovinskem (2,5).

Za prací do zahraničí? 

Česká neochota stěhovat se za prací do zahraničí přitom není zcela vysvětlitelná ani tím, že Česko eviduje dnes společně s Německem nejméně lidí bez práce v EU. Například v Maďarsku, kde je také nízká nezaměstnanost (5,5 procenta oproti čtyřem procentům v Česku), si vydělává v jiné zemi unie šestinásobně vyšší podíl obyvatel než v České republice.

Pověst domácích peciválů Češi přitom potvrzují nejlépe i ve vztahu k sousednímu Rakousku, s nímž mají silné kulturní vazby a za prací do Rakouska mohou tisíce Čechů každý den dojíždět přes hranice. Přesto dnes pracuje na rakouském území pouze zhruba šest tisíc Čechů, což je zdaleka nejméně ze všech sousedních států. Podle rakouského statistického úřadu Statistik Austria dnes tvoří největší podíl zahraničních zaměstnanců v zemi obyvatelé bývalé Jugoslávie (115 tisíc) následovaní Němci (90 tisíc) a Maďary (71 tisíc). V zemi však také pracuje přes 30 tisíc Slováků a 38 tisíc Rumunů.

Podle ekonoma Davida Marka má přitom česká neochota stěhovat se za prací své historické i ekonomické důvody. "Částečně vyplývá z nízké nezaměstnanosti i z toho, že v Česku evidujeme jeden z nejmenších podílů chudoby v EU," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Marek. I když se to mnoha Čechům podle něj možná nezdá, Česko je stále z velké části "rovnostářská země", v níž rozdíl mezi bohatstvím a chudobou není zdaleka tak velký jako ve většině dalších států unie. "V České republice nevzniká třeba jako v Polsku tak početná skupina lidí, kterým ve snaze vyhnout se chudobě nezbývá nic jiného než hledat práci v zahraničí," tvrdí Marek.

Nízký podíl pracovní migrace eviduje podle Marka Česko už celá desetiletí, možná až stovku let. "Je to dáno tím, že od časů průmyslové revoluce jsme byli v porovnání se zahraničím vždy poměrně stabilním ekonomickým regionem bez velkých výkyvů," uvedl Marek. Česku se vyhnuly velké emigrační vlny, známé z jiných států.

"V naší mentalitě je tak zakořeněna neochota stěhovat se za prací, a to nejen do jiného státu, ale i v rámci Česka," tvrdí Marek. Když Češi podle něj přijdou o práci, v mnoha případech raději změní profesi, než by hledali zaměstnání, spojenou s dojížděním na větší vzdálenosti.

Podíl práceschopných obyvatel pracujících v jiné zemi EU
Rumunsko -15 procent Chorvatsko - 10,8 procenta Bulharsko - 8,4 procenta Litva - 8,2 procenta nové státy EU jako celek - 7,6 procenta Lotyšsko - 6,9 procenta Slovensko - 6,4 procenta Polsko - 6,1 procenta Estonsko - 5,5 procenta Maďarsko - 4,5 procenta Slovinsko - 2,5 procenta Česko - 1,1 procenta

Čtěte dále

další zprávy