Česko a plynová krize. 10 otázek a odpovědí

11.01. 15:35 | Autor: Adéla Mansfeld | Aktualizováno: 11.01. 16:50

České předsednictví EU začalo pěkně ostře. Rusko zavřelo kohoutky plynovodů na Západ. Týmu kolem premiéra Mirka Topolánka se podařilo vyjednat kompromis mezi znesvářenými stranami, který otvírá cestu plynu zpátky do Evropy. On-line deník TÝDEN.CZ připravil deset otázek a odpovědí o plynové krizi.

1. Kdy začne ruská surovina proudit znovu na Západ?
Dohodu o obnovení dodávek plynu už podepsali Rusko (v sobotu) i Ukrajina (v noci ze soboty na neděli), jako poslední svůj podpis dnes připojila Evropská unie. Za tu dokument signoval eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. Rusko by podle odhadů mohlo otevřít kohoutky v neděli v osm hodin večer. Po obnovení dodávek se plyn však dostane k hranicím Evropské unie nejdříve za 36 hodin. Alexandr Vondra, český vicepremiér pro evropské záležitosti, odhaduje, že do EU přes Ukrajinu přiteče v pondělí.

ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina podepsala dohodu. Plyn bude do 36 hodin

2. Uspěla Česká republika v první velké zkoušce?
Českému předsednictví se podařilo vyjednat důležitý kompromis. "S výsledky operace GAS jsem spokojený," prohlásil premiér Topolánek. Ani on, ani členové jeho týmu nečekali, že se jednání v Kyjevě a Moskvě protáhnou na celé dny. "Neměli jsme s sebou ani holení, ani zubní kartáčky," přiznali čeští vyjednávači.

ČTĚTE TAKÉ: Expert na Rusko: S dohodou o plynu bych ještě nejásal

3. Jak došlo ke sjednání dohody?
Na začátku byl spor Ruska a Ukrajiny o novou smlouvu a dluhy za dodávky ruské suroviny. Radikální krok pak udělalo Rusko, když ve středu 7. ledna zavřelo kohoutky. Moskva totiž obvinila Kyjev, že plyn krade, a rozhodla, že dodávky obnoví jen v případě, že na tranzit plynu dohlédnou pozorovatelé. V sobotu dohodu o monitorování dodávek uzavřelo Česko, jako představitel Evropské unie, a Rusko, v noci na neděli ji signovala i Ukrajina.

ČTĚTE TAKÉ: Topolánkova pingpongová diplomacie slaví první úspěch

4. Jak dojde k naplnění dohody?
Na základě dohody vznikl mezinárodní monitorovací tým, který bude kontrolovat průtok plynu od ruských hranic přes Ukrajinu až k její západní hranici. Rusko přislíbilo, že okamžitě nastartuje dodávky plynu. Ukrajina se naopak zaručila, že nebude brzdit dodávky plynu do Evropy přes své území.

5. Co se bude dít dál?

Monitoring plynovodu. Ještě dnes odpoledne se zřejmě rozmístí monitorovací týmy. Přesto zbývá dořešit některé detaily pozorovatelské mise. Pak by mělo Rusko otočit kohoutky. "Naše pozice ohledně tranzitu (plynu přes Ukrajinu) je taková: uděláme to (obnovení dodávek) okamžitě po rozmístění mezinárodních pozorovatelů," prohlásil ruský premiér Putin po sobotní schůzce se svým českým protějškem. Na pondělí svolalo Česko první mimořádnou radu energetiky, kde všech 27 ministrů ostatních členských zemí bude informovat o průběhu a výsledcích jednání.

ČTĚTE TAKÉ: Slováci roztápí pod reaktorem v Jaslovských Bohunicích

6. Skončila tím česká role v řešení plynové krize?
Česká role tímto končí. Ve hře zůstávají jen Rusko a Ukrajina. "Všechny následné problémy - případný dluh, cena dodávek na Ukrajinu, cena za tranzit, za technický plyn - je jednoznačně bilaterální záležitost mezi Ukrajinou a Ruskem," řekl premiér Topolánek.

7. Může dohoda zajistit, že nedojde k dalšímu přerušení dodávky ruského plynu pro Evropu?
Rusko se zavázalo, že plyn do tranzitních potrubí pustí. Ukrajina se zavázala platit za dodávky. Nakolik budou dohodu respektovat, nemůže nyní nikdo posoudit.

ČTĚTE TAKÉ: První žaloba kvůli plynu: Maďaři ji podali na Naftogaz

8. Co krize ukázala v Česku?
Krize ukázala připravenost Česka. Osvědčily se velké zásobníky, které podle expertů pokrývají při chladném počasí spotřebu až na 40 dní. Tyto zásoby se budou postupně rozšiřovat. Česko navíc ze svých zásobníků poskytlo plyn Slovensku. Zároveň se ukázal jako prozíravý tah vlád v 90. letech, které nechaly přivést norský plyn přes Horu sv. Kateřiny. Na celkové spotřebě v EU se Norsko podílí zhruba 16 procenty.

ČTĚTE TAKÉ: Česko pomůže Slovensku plynovými dodávkami

9. A co ukázala krize v Evropě?
Slovensko začal ohrožovat blackout - tedy naprostý kolaps elektrické sítě, protože ta je závislá na plynových generátorech. Vláda dokonce kývla na znovuspuštění jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice, jejíž zavření bylo součástí přístupové dohody k EU. S potížemi se potýkala řada evropských zemí. Zcela bez dodávek suroviny se ocitl Balkán. Nejvíce dopadla krize na Bulharsko a Makedonii. Srbsku vypomohlo Maďarsko. Rakousko dostávalo o 90 procent a Francie o 70 procent plynu méně, než by měly.

10. Kdo vládnul Česku, když premiér Topolánek řešil plynovou krizi?
Oficiálně premiér Topolánek. Ostatní problémy šly na chvíli stranou. „Vládní resty z minulého roku ztratily nyní jakýkoliv imperativ a důležitost," řekl Topolánek. To mu zřejmě umožní "vycouvat" ze slibované výměny ministrů.

ČTĚTE TAKÉ: Topolánek: Změny ve vládě nejsou prvořadý problém

Foto: ČTK

Autor: Adéla Mansfeld