Česká vlajka slaví 90 let, tvář autora známá až dnes

30.03. 16:25 | Autor: ČTK

Veřejnost i odborníci si mohou k dnešnímu 90. výročí vzniku české vlajky udělat jasnější představu o podobě a práci jejího autora Jaroslava Kursy. Ústecký vexilolog (člověk zabývající se historií a symbolikou vlajek, praporů a standart, pozn. red.) Aleš Brožek řekl, že se mu podařilo shromáždit několik nových Kursových fotografií a řadu dokumentů, které dokládají jeho práci.

Brožek ani další badatelé nemohli řadu let Kursovu fotografii nalézt, protože se v jeho pozůstalosti žádná nedochovala. Neměl ani žádné děti, bylo proto obtížné najít jeho příbuzné. Před pěti lety se badateli poté ozvala Kursova praneteř Eva Sassmanová. Díky ní se mu podařilo získat dvě rodinné fotografie, na kterých byl Kursa vidět, a řadu informací o jeho rodině. "Další fotografie jsem pak získal i ze strany rodiny jeho manželky," uvedl Brožek.

Podařilo se mu také nalézt místo, kde je Kursa pochovaný, ačkoli jeho hrob nebyl označený. Jeho pozůstatky byly na brněnském hřbitově označeném jménem jeho manželky, která je pochována ve velikém hrobě rodiny, ve které byla jako schovanka. Brožek dodal, že město hrob již údajně nechalo označit i jménem Jaroslava Kursy a prohlásilo ho za památný. "Nepodařilo se mi bohužel prosadit návrh, aby se po autorovi vlajky jmenovala nějaká z brněnských ulic," dodal.

ČTĚTE TAKÉ: Zelení pověsili na budovu sněmovny tibetskou vlajku

Tvůrce české vlajky Jaroslav Kursa na dobové fotce (pán v motýlku). Brožek tvrdí, že ačkoli se o tom, kdo byl autorem české vlajky, vedly spory, není již o autorství pochyb. Vlastní třeba kopii kreseb návrhů vlajek, které Kursa namaloval. Kromě červené a bílé barvy je na nich využita barva modrá, a to buď formou svislého nebo vodorovného pruhu, ale jsou zde i dva návrhy s modrým klínem. Jeden zasahuje do čtvrtiny a druhý do třetiny vlajky. Právě tato poslední vlajka údajně zamířila do parlamentu, kde se o ní vedla rozsáhlá diskuze. Brožek tvrdí, že vlajka byla různým způsobem testována. Z dokumentů vyplývá, že ji členové komise například nechali vztyčit na parníku a pak zkoumali, jak na něm z dálky vypadá.

Podle Brožka byl nakonec na návrh výtvarníka Františka Kysely modrý klín prodloužený až do poloviny vlajky. Národní shromáždění pak 30. března 1920 schválilo zákon o symbolech Československé republiky, který obsahoval i tuto vlajku. V roce 1993 vlajku po Československu převzala i samostatná Česká republika.

Foto: ČTK

Autor: ČTK