Češi si v Rakousku musejí převzít účtenky

Zákon o elektronické evidenci tržeb, který v Česku schválila poslanecká sněmovna, platí od 1. ledna také v Rakousku. A po stejně bouřlivé debatě, jakou si prošla a prochází i Česká republika. Kromě podnikatelů se rakouský zákon na rozdíl od českého týká i zákazníků, včetně českých.

Zatímco v Česku musí prodejce zákazníkovi vydat účtenku, ten si ji ale nemusí převzít, v Rakousku taková povinnost existuje. "Každý, kdo nakupuje v obchodě s registrační pokladnou, si musí účet ponechat až doby, než vyjde z obchodu. Ještě před obchodem ho totiž může daňový úředník vyzvat k předložení a kontrole účtu," řekl Týdnu šéfredaktor lineckého listu Neues Volksblatt Manfred Maurer, který o evidenci tržeb v Rakousku píše.

Povinnost převzít účtenku a "donést" ji před východ z obchodu pochopitelně platí pro všechny zákazníky, včetně cizinců. O případný sankcích za nedodržení této povinnosti se ale rakouský zákon nezmiňuje. Od 1. ledna 2016 musejí mít registrační pokladnu v Rakousku všichni obchodníci, jejichž roční obrat přesahuje 15 000 eur (405 000 korun).

Rakouský finanční úřad ale už oficiálně ohlásil, že v prvních třech měsících platnosti zákona nebude případné provinilce pokutovat. Pokud kontrola zjistí, že obchodník nemá registrační pokladnu a nevydává účtenky, vyvázne pouze s domluvou. Ve druhém čtvrtletí však úřady přitvrdí. Pokutu nedostane pouze ten obchodník, který dokáže opravdu dobře zdůvodnit, proč si ještě registrační pokladnu nebyl schopen pořídit. V dalším období však budou trestáni všichni "hříšníci" bez výjimky, a to finanční sankcí až do výše pět tisíc eur (135 tisíc korun).

Výjimky ze zákona

Výjimku ze zákona mají pouze provozovatelé některých služeb na volném prostranství. Vydávat elektronické účtenky nemusejí například fiakristé, zatímco taxikáři ano. Z povinnosti vlastnit registrační pokladnu jsou dále osvobozeni například farmáři, kteří provozují takzvaný obchod ze dvora, stejně jako prodejci potravin či zboží u cest, silnic, na náměstích nebo na jiných veřejných místech. "Jedná se o ty prodejce, jejichž obchod není spojen s trvale uzavřenými prostorami," píše se na stránkách Rakouské hospodářské komory. Pro takový druh obchodu, osvobozeného od povinnosti vydávat účtenky z registrační pokladny, mají Rakušané termín "obchod studených rukou". Všichni obchodníci, kteří mají výjimku ze zákona, musejí vést elektronickou evidenci tržeb pouze tehdy, pokud jejich celkový roční obrat přesáhne 30 tisíc eur (810 tisíc korun). V takovém případě se v následujícím čtvrtletí musejí do systému přihlásit.

Registrační pokladnu nemusejí mít ani provozovatelé nejrůznějších sportovních, hasičských nebo kulturních festivalů, spojených s prodejem potravin, suvenýrů nebo služeb. Pokud tyto služby poskytují za úplatu pouze organizátoři, tedy členové spolku nebo jejich příbuzní, a délka jedné akce nepřesáhne v jednom kalendářním roce 48 hodin, účtenky z elektronické pokladny se vydávat nemusejí.

Ostrá debata

Zákon je výsledkem velmi ostré a dlouhotrvající celospolečenské debaty. Podobně jako v Česku kritizovali zavedení elektronické evidence tržeb zejména restauratéři, jejichž cech žádal, aby registrační pokladnu musely mít až restaurace a hospody s ročním obratem přes 150 tisíc eur. Pro menší provozovny zejména na vesnicích může být údajně toto opatření likvidační. "Přece nemůžeme najednou diskriminovat celou branži," prohlásil Helmut Hinterleitner, předseda gastronomické sekce Rakouské hospodářské komory. Zákon označil za ryze politické, a nikoliv ekonomické rozhodnutí. Proti zákonu se loni tvrdě postavil i dolnorakouský hejtman a lidovec Erwin Pröll. Skupina restauratérů z Korutan navíc s podporou místních politiků a hospodářské komory ohlásila, že proti zavedení elektronické evidence služeb podá žalobu k Nejvyššímu soudu.

Odpůrci zákona ale zatím dosáhli kompromisu pouze v tom, že v prvních třech měsících jeho platnosti nebudou případné prohřešky úředníci pokutovat a půl roku budou k hříšníkům shovívavější. Rakouská vláda, vytvořená na základě koalice lidovců a sociálních demokratů, očekává od zákona o elektronické evidenci dodatečný příjem z daní ve výši 500 milionů eur (13,5 miliardy korun).

VÍCE O ELEKTRONICKÉ EVIDENCI TRŽEB ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 15. ÚNORA 2015.

Čtěte dále

další zprávy