Češi i Slováci opět spolu, většinu z nich zajímá udržitelnost, hybnou silou eko revoluce jsou ženy

Naprostá většina Čechů (80 %) a Slováků (82 %) už slyšela pojem udržitelnost a zná dobře jeho význam. Že tyto dva národy patří mezi jedny z nejvíce ekologicky smýšlejících v Evropě, dokazuje průzkum Bayer Barometr, který se zaměřil na environmentální, sociální a ekonomické souvislosti mezi několika evropskými zeměmi (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). V rámci průzkumu panuje mezi všemi čtyřmi zeměmi jednoznačná shoda - hybnou silou udržitelného rozvoje jsou ženy.

CZ/SK a udržitelný rozvoj

Zájem o udržitelnost obecně deklaruje 57 % Čechů a 64 % Slováků. K tomu, abychom každý den jednali podle zásad udržitelnosti, nás motivuje následující:
• ochrana životního prostředí (56 % Čechů, 61 % Slováků),
• budoucnost dětí (50 % Čechů a 47 % Slováků),
• ekonomické aspekty (29 % Čechů a 31 % Slováků).

Zastánkyněmi udržitelného rozvoje jsou častěji ženy, protože věří, že jeho principy jsou ve světě velmi potřebné, a vidí v něm i mnoho osobních výhod.

Mladí si udržitelnost uvědomují, v praxi ji ale uplatňují ti starší.

Mezi činnosti, které jsou často uváděny jako osobně uplatňované, patří:
• třídění odpadu (v České republice 71 %, na Slovensku 75 %),
• prodlužování trvanlivosti potravin - například zmrazením (58 % Čechů a 61 % Slováků),
• úspora elektrické energie (57 % Čechů a 69 % Slováků),
• nákup sezonních produktů (shodně Češi i Slováci 53 %).

Tyto činnosti jsou výrazně častější u osob starších 56 let. "Takové výsledky lze do jisté míry vysvětlit tím, že mladí lidé (18-35 let) žijí déle v domácnosti s rodiči, a je proto u nich méně pravděpodobné, že budou o takových krocích rozhodovat sami," vysvětluje dr. Izabella Anuszewska, socioložka z institutu Kantar.

Zcela jiná situace nastává v případě činností ve prospěch druhých, jako jsou účast na charitativních iniciativách, činnost v sociálních médiích nebo finanční podpora nevládních organizací. Zde sice zůstávají všichni na poměrně nízké úrovni, pokud jde o všechny činnosti, ale je zde zřejmé větší zapojení mladší generace.

Období pandemie zvýšilo intenzitu činností zaměřených na udržitelnost, možná i kvůli delšímu pobytu v uzavřených prostorách. Respondenti uvedli, že častěji uplatňují opatření jak v oblasti ochrany životního prostředí (třídění odpadu / recyklace, úspora energií), tak v oblasti nákupních a stravovacích návyků (zmrazování potravin, nákup sezonních produktů).

Kdo by měl jednat?

Zpráva dává na tuto otázku jednoduchou odpověď - všichni. K aktivitě jsou stejnou měrou vyzýváni místní a mezinárodní orgány i vědci. Nejdůležitější však je, že mezi těmito subjekty jsou uvedeni i všichni občané. "Všichni bychom se měli podílet na budování udržitelnějšího světa v environmentálním, ekonomickém a sociálním kontextu - každý z nás osobně a v každé z oblastí, které můžeme ovlivnit," shrnul Jens Becker, výkonný ředitel společnosti Bayer CZ/SK, která je v tomto ohledu velmi aktivní. "Naším cílem je dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů v celém hodnotovém řetězci do roku 2050. Naše společnost přechází na klimaticky neutrální technologie, jako je geotermální energie. Chceme také využívat 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Do těchto aktivit se zapojují i naši zaměstnanci, příkladem je Cleanup Challenge: naše týmy z České republiky a Slovenska, ale i Maďarska a Polska soutěží v úklidu životního prostředí," dodal Becker.

Společnosti se mohou zapojovat více

Zpráva ukazuje, že obrovský prostor k dalším aktivitám mají také společnosti. Třídění odpadu uvedlo 61 % Čechů a 52 % Slováků, což je nejvyšší výsledek. Další environmentální opatření, jako je zavádění ekologických hygienických výrobků, sběr elektronického odpadu (například baterií), snižování spotřeby vody, elektřiny a papíru, používá méně společností.

Česká republika a Slovensko a další země v regionu

Kromě České republiky a Slovenska byl průzkum Bayer Barometer proveden i v dalších zemích regionu, v Maďarsku a Polsku. Respondenti se liší v několika zajímavých výsledcích. Ze zemí střední a východní Evropy mají Slováci (stejně jako Maďaři) nejvyšší povědomí o pojmu "udržitelné zemědělství" (71 %). Češi a Slováci častěji než Poláci a Maďaři prohlašují, že jedním z klíčových motivů pro udržitelný způsob života je budoucnost jejich dětí.

Kdo je hybnou silou udržitelného rozvoje? Zde se respondenti ze všech čtyř zemí shodují - ženy!

Průzkum Bayer Barometr realizovala agentura Kantar Institute v srpnu roku 2021. Zúčastnilo se ho 500 respondentů starších osmnácti let v každé ze čtyř zemí.

Čtěte dále

další zprávy