Čech o videozáznamu cizinců hrozících polonahé ženě: Nejsem rasista!

10.10. 09:02 | Autor: Marek Kerles

Český fotograf Tomáš Busek (34) žije 20 let ve Vídni, kam se přistěhoval s rodiči. Dnes pracuje na volné noze. Předtím pracoval mimo jiné jako hlavní fotograf pro evropské mutace časopisu Penthouse. Minulý týden ho ale v celém Rakousku proslavila nahrávka, na níž se dostal do konfliktu se skupinou údajných cizinců vyhrožujících jeho přítelkyni znásilněním.

Můžete popsat, co se vám u jezera vlastně stalo?

Přijeli jsme v létě k jezeru u Vídně neplánovaně, neměli jsme plavky. Ale protože u toho jezera jako vždycky skoro nikdo nebyl, přítelkyně se svlékla do kalhotek a já do slipů. Chtěli jsme se opalovat a vykoupat. A najednou se odněkud objevilo šest vousatých mužů tmavší pleti, kteří nám špatnou němčinou říkali, že ženy mají doma a nahota mé přítelkyně je pohoršuje. A pokud se neoblékne, mohou nad sebou ztratit kontrolu a přítelkyni znásilnit.

Měl jste pocit, že by vám nebo vaší přítelkyni mohli ti muži skutečně ublížit?

Snažil jsem se s nimi z počátku diskutovat. V Rakousku není opalování žen bez podprsenky nic trestného ani zavrženíhodného. Je to běžný zvyk. Pak se ale ti muži dostali blíž a snažili se mě vytlačit, abych spadl do jezera. K nějakému přímému napadaní ale nedošlo. Vše jsem si natáčel na mobil.

Proč jste hned nevolal policii nebo nahrávku nezveřejnil ihned?

Kdybych zavolal policii, přijela by nahoru k jezeru nejdříve za půl hodiny, nemělo to cenu. Navíc by se těm mužů stejně nic nestalo, nedostali by ani pokutu.

Proč myslíte?

Protože to se v Rakousku prostě stává. Policisté řeknou, že to ti cizinci tak nemysleli, že se jen vyjadřují tak, jak jsou zvyklí z domova. Ve skutečnosti ale nikomu ublížit nechtějí.

Byli na místě i nějací další svědci?

Ano, šli kolem právě dva Rakušané. Ale znáte to. Otočili se, aby se náhodou do něčeho nezapletli. To je v Rakousku běžné.

Policie ale nyní celý případ vyšetřuje...

Ano, ale to nebylo na můj popud. Někdo podal trestní oznámení na základě mé nahrávky.

Proč jste ale nahrávku zveřejnil až týden před volbami?

Vím, že to může znít divně, ale já prostě dřív neměl čas. Dva měsíce jsem se kvůli práci pohyboval v zahraničí, přijel jsem až nedávno. Navíc mi dalo dost práce, aby na té nahrávce nebyly rozpoznatelné obličeje. To rakouské zákony nedovolují.

Přece jen je ale poněkud podivné, že jste zveřejnění nahrávky načasoval těsně před volby. Klidně jste přece mohl nahrávku zveřejnit den po volbách nebo prostě kdykoliv jindy...

O tom jsem nepřemýšlel, nechci nikomu ve volbách pomáhat ani ubližovat. Sám v Rakousku volit nemohu. I když žiji 20 let ve Vídni, mám stále české občanství.

Jaká tedy byla vaše hlavní motivace k tomu, abyste nahrávku nakonec zveřejnil?

Prostě jsem chtěl ukázat, že jsou tady lidé, kteří v Rakousku žijí třeba už třetí generaci, a přesto nejsou schopni se přizpůsobit místním zvyklostem a mravům. A snaží se, abychom se naopak my přizpůsobili jim. To přece nejde.

Fakt, že někdo vidí u vody polonahou ženu a vyhrožuje jí znásilněním, pokud se neoblékne, ale přece nemusí souviset jen s přistěhovalci...

To je pravda. Já se ale domnívám, že počet podobných případů, kdy se někdo lidem v Rakousku snaží vnutit cizí kulturu, prostě přibývá. A nejde jen o oblečení na plážích. Jsem v Rakousku dvacet let a a vidím, že to je čím dál tím horší. Žijí tady lidé, které Rakousko přijalo, ale kteří zároveň Rakušany a jejich zvyky vlastně nenávidí. To je divné a něco by se s tím mělo dělat.

Kdybyste měl možnost v Rakousku v neděli volit, komu byste dal hlas?

Nikomu, vůbec bych volit nešel. To bych si musel založit svou vlastní stranu. Politické strany se nyní předhánějí v návrzích na řešení uprchlické krize, ale ve skutečnosti žádná z nich za desítky let neudělala takřka nic pro to, aby se přistěhovalci v zemi lépe integrovali. Já nemám vůbec nic proti muslimům, ani vyznavačům jiných náboženství, nejsem rasista ani xenofob. Ale domnívám se, že ten, kdo přijde do Rakouska, se prostě musí integrovat, přizpůsobit místním zvykům. Aby se tak skutečně dělo, o to se měli politici více snažit už před 30 lety. Teď už je v mnoha případech pozdě.

Foto: Facebook

Autor: Marek Kerles