Bojovník za svobodu Jan Wiener byl "odměněn" komunistickým lágrem

26.05. 06:24 | Autor: ČTK

Bojovník za svobodu Jan Wiener převzal od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.

Válečný veterán Jan Wiener sloužil během druhé světové války v řadách 311. československé bombardovací perutě RAF jako navigátor a střelec. Po válce ho stihl osud mnoha jeho navrátivších se druhů - komunistický pracovní tábor. Po propuštění odešel do USA, vrátil se až po pádu komunistického režimu. V USA i v Praze mimo jiné vyučoval historii a o holokaustu. Od jeho narození uplyne 26. května 100 let.

Wiener se narodil v německém Hamburku v německo-české židovské rodině. Po nástupu Hitlera k moci rodina kvůli pronásledování Židů odešla do Prahy, perzekvování se ale nevyhnuli po okupaci Československa. Wiener v Praze zažil mobilizaci v roce 1938, a byť nebyl plnoletý, přihlásil se do armády.

Později Jan Wiener s otcem odešli do Jugoslávie, jeho cílem bylo přidat se k čs. odboji. Matka byla zatčena a později zahynula v Terezíně, bratr stihl týden před okupací odjet do USA, kde získal stipendium na Harvardu. Po obsazení Slovinska, kde se neúspěšně pokoušeli získat víza do Británie, Wienerův otec z obav před nacisty spáchal sebevraždu, on sám uprchl do Terstu.

Letec ve Velké Británii

V Itálii byl zatčen a uvězněn. Ze zajateckého tábora uprchl, ale byl zatčen. Zdařil se mu druhý útěk, který podnikl spolu s polským spoluvězněm. Po strastiplném putování se jim podařilo přejít frontu ke spojencům. Přes Afriku se nakonec dostal do Velké Británie, přihlásil se k letectvu a byl přiřazen k čs. bombardovací peruti RAF, se kterou se jako letecký navigátor a střelec účastnil bojů až do konce války. "Angličtí důstojníci z Royal Air Force nás přesvědčovali, abychom zůstali, dělali kariéru v RAF a stali se anglickými občany. To jsem ale nechtěl, protože jsem nemohl zapomenout na Mnichov, kde nás tehdejší anglická vláda prodala. Nechtěl jsem být Angličanem."

Po válce se rozhodoval, jestli jít za bratrem do Ameriky, nebo se vrátit domů. Rozhodl se vrátit. Po přivítání v Ruzyni se podle jeho slov vojáci rozešli s příbuznými a zůstal houfek lidí, které nečekal nikdo. "Uvědomil jsem si, že jsem se vrátil do města, kde jsme žili po staletí, a že z nás nezbyl nikdo kromě mne."

Život po válce

V Praze pak mimo jiné učil na jazykové škole a začal studovat historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1948 byl zatčen, označen za západního agenta, a když odmítl nabídku stát se komunistickým agentem, odsouzen a poslán do pracovního tábora u Kladna. V roce 1955 byl propuštěn. Pracoval jako lesní dělník, později získal místo ve výzkumném ústavu pro střední průmyslové školy v oddělení dějin a jazyků. V roce 1965 emigroval do USA.

Ve Spojených státek působil například jako profesor historie na univerzitě ve Washingtonu a učil i v Arizoně. Začátkem 80. let také přednášel na soukromé škole v západním Německu. Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, už v prvních dnech začal spolupracovat s Občanským fórem. Mimo jiné se stal i jedním z poradců prezidenta Václava Havla, později přednášel dějiny střední Evropy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na New York University v Praze. Žil střídavě v Lennoxu v Massachusetts v USA a v Praze. Zemřel 24. listopadu 2010 v Praze.

Wiener napsal několik knih, například o atentátu na na Reinharda Heydricha. V roce 2007 vyšla česky jeho životopisná kniha Bojovník - vždy proti proudu.

Byl držitelem řady vyznamenání, od bývalého prezidenta Václava Havla například obdržel medaili Za zásluhy I. stupně. Jeho osudu se ve svých filmech věnovali například dokumentaristé Helena Třeštíková ve snímku Nebe nad Evropou a Pavel Štingl v televizním dokumentu Čtyři páry bot.

Podle jeho dlouholetého přítele Jana Urbana byl Wiener "nádherným vzorem pro mladé lidi, příklad svobodného a nezlomného ducha, usilujícího o spravedlnost".

Foto: ČTK , Volfík René

Autor: ČTK