Boj o minimální mzdu. Babiš: Už jsme dvakrát navyšovali

25.07. 14:00 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 25.07. 17:18

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se podle očekávání nedohodli na tom, o kolik by se příští rok měla zvýšit minimální mzda. Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11 tisíc korun. Odbory chtěly o pětistovku více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun. O zvýšení minimální mzdy tedy rozhodne vláda.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už při příchodu označila růst na 11 tisíc korun za minimum. "Cítil jsem poměrně silnou shodu, že ke zvýšení minimální mzdy by čtvrtý rok po sobě dojít mělo," uvedl na tiskové konferenci po jednání Sobotka. Pracovat by se mělo vyplácet, řekl. "Podpořím zvýšení na zhruba 11 tisíc hrubého," dodal. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) se ale přikláněl k názoru zaměstnavatelů.

Na jednání padl údajně i názor, že minimální mzda by měla být zrušena. Už před jednáním prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý novinářům řekl, že institut minimální mzdy považuje za zbytný.

"Máme unikátní situaci, trh tlačí mzdy nahoru, protože nejsou lidi. Už jsme dvakrát navýšili minimální mzdu, musíme být rozumní," řekl při příchodu na jednání Babiš. Na dotaz, zda by podpořil takové navýšení, které je přijatelné pro zaměstnavatele, tedy maximálně o 700 korun, doplnil: "Ano, myslím, že je to rozumný nápad."

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) naopak podporuje větší navýšení minimální mzdy. "Pracovat se musí vyplatit. Podporuji výrazný narůst minimální mzdy nejméně na 11 tisíc," uvedl dnes na Twitteru.

Také podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) je navýšení na 11 tisíc korun minimum. "Je to kompromis mezi požadavky sociálních partnerů. Není možné, aby země jako Česká republika měla minimální mzdu na chvostě EU," konstatovala při příchodu na jednání tripartity. Její úřad navrhuje, aby minimální mzda vzrostla buď od ledna na 11 tisíc korun, nebo ve dvou krocích od ledna na 10 600 korun a od července na 11 tisíc korun.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý považuje takovéto zvyšování minimální mzdy za nebezpečné. Pravidelný nárůst podle něj vytváří tlak na navýšení všech platů. "Není to dobré pro udržení konkurenceschopnosti naší ekonomiky," řekl Dlouhý novinářům.

Naposledy měsíční minimální mzda stoupla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 korun.

Tripartita bude jednat také o souboru opatření navrženém v souvislosti s útlumem těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Nejvíce diskutovaný je možný příspěvek až 8000 korun, který by mohli propuštění zaměstnanci dolu ČSA až několik let pobírat a který už v květnu vláda schválila pro všechny propuštěné zaměstnance OKD.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) připomněl, že bude navrhovat kompenzace i pro pracovníky báňské záchranné služby, která patří pod OKD, a firmy Slezská důlní díla, jež se v minulosti z OKD vydělila, a dále pro horníky z uranových dolů.

Babiš rozšíření příspěvků pro severočeské horníky kvůli loňskému neprolomení limitů těžby označil za vydírání. "Máme kompenzovat soukromé firmě nějaké odstupné zaměstnancům, to já odmítám. Nevidím důvod, proč by to měl stát platit," uvedl.

Zástupci zaměstnavatelů a odborů budou s vládou diskutovat také o opatřeních, která mají řešit problémy na tuzemském trhu práce. Dalšími tématy tripartity jsou návrh rozpočtu na příští rok, podpora zemědělcům, čerpání z evropských fondů a situace kolem prioritních dopravních staveb, které mají stanovisko EIA, což je posouzení vlivů na životní prostředí, podle staré legislativy.

Naopak stažena z programu bude debata o nemocenském pojištění. Podle Marksové, která podporuje obnovení proplácení nemocenské i v prvních třech dnech stonání, je materiál nutné projednat ještě v pracovních týmech. Na jednání tripartity by měl být zařazen v září. Obnovení nemocenské v prvních třech dnech požadují odbory, proti jsou zaměstnavatelé a nepodporuje ho ani Babiš.

Foto: ČTK , Horázný Josef, Štěrba Martin

Autor: ČTK