Schwarzenberg: Zeman a Klaus tvoří mocenskou skupinu

20.01. 12:03 | Autor: | Aktualizováno: 20.01. 15:53

Kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg na mimořádné tiskové konferenci uvedl, že jeho protikandidát Miloš Zeman a dosavadní prezident Václav Klaus tvoří jednu mocenskou skupinu. Označil to za podvod na českých voličích. Reagoval tak na dění kolem jeho výroků týkajících se poválečné historie. Jeho citáty prý byly zmanipulovány. Mluvčí Zemanova štábu Hana Burianová v reakci sdělila, že Zemanův tým Schwarzenbergova slova důrazně odmítá.

Anketa:

Koho budete volit v dalším kole prezidentských voleb?

Karla Schwarzenberga. 49 %
Miloše Zemana. 42 %
Nepůjdu volit vůbec, ani jeden kandidát mi nevyhovuje. 9 %

"V těchto dnech se projevil velký podvod na českých voličích. Dlouhá léta nám Václav Klaus a Miloš Zeman tvrdili, jak spolu svádějí nepřekonatelný boj pravice s levicí. Teď se jasně projevuje, že o to vůbec nejde. Neboť Václav Klaus a Miloš Zeman tvoří jednu mocenskou skupinu, která spolu drží léta pohromadě," řekl Schwarzenberg ve svém prohlášení. Tvrdí, že v prezidentské volbě jde tak o víc, jde o budoucí podobu české politiky.

Podle něj se nyní jasně ukazuje, že Klaus se Zemanem mají společný zájem, který je spojuje v okamžiku nouze. "Stejně jako je spojoval v dobách opoziční smlouvy. Součástí tohoto paktu je i nedávná masivní amnestie," doplnil prezidentský kandidát.

Svůj názor zopakoval dnes i před zhruba 400 lidmi, kteří se vešli do přeplněné auly olomoucké univerzity. "Je to bezvadný mocenský kartel, který nám léta letoucí předváděl báječnou habaďůru a my jsme tomu uvěřili," řekl studentům i olomoucké veřejnosti Schwarzenberg. Podotkl přitom, že má největší strach z národního socialismu.

"Je to poměrně troufalý výrok od člověka, který je úzce spjat se současným ministrem financí Miroslavem Kalouskem, který je jeho místopředsedou v politické straně TOP 09 a jenž v podstatě celé jednání pana Schwarzenberga, za zády s podnikateli Zdeňkem Bakalou a Richardem Hávou, řídí," uvedla Burianová.

Schwarzenberg se rovněž znovu ohradil proti manipulaci s jeho výroky na adresu Benešových dekretů, které se podle něj dopouští jeho soupeři. Schwarzenberg v televizní debatě uvedl, že poválečný odsun Němců z Československa by byl z dnešního pohledu posuzován jako porušení lidských práv a že někdejší vláda včetně prezidenta Edvarda Beneše by se za to ocitla před mezinárodní trestní spravedlností v Haagu. Podle něj však byly jeho citáty zmanipulovány a slova vytržena z kontextu tak, aby se vytvořil strach z neexistujícího nebezpečí.

Znovu upozornil, že nezpochybňuje poválečné uspořádání, které je podle něj neměnné a ničí majetek v České republice není ohrožen. "Prohlášení Václava Klause a Miloše Zemana jsou přitom v naprostém rozporu s jejich konkrétními výroky a postoji předešlých let. To jen dokazuje, že jim jde jen a jen o moc, které jsou schopni podřídit cokoliv," dodal Schwarzenberg.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Zeman vs. Schwarzenberg. Koho volí celebrity?

Proti jeho výrokům o dekretech se ohradil Klaus i Zeman. Klaus v sobotu serveru Novinky.cz řekl, že od Schwarzenberga nečekal, že si s názorem na dekrety dovolí vystoupit v prezidentské volební kampani. Že si něco takového Schwarzenberg dlouhodobě myslí, ví prý dávno. "Asi byl zvyklý, že mu vždy všechno prošlo, ale já mu tento výrok prominout nikdy nemohu," řekl serveru Klaus. Prezidentský kandidát Miloš Zeman o den dříve uvedl, že svého soka v boji o Hrad již nerespektuje. Schwarzenberg podle něj mluví jako sudetský Němec, ne jako hlava státu.

Výroky Klause, Schwarzenberga a Zemana o Benešových dekretech

Výběr výroků prezidenta Václava Klause a prezidentských kandidátů Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana, které se týkají takzvaných Benešových dekretů a poválečného odsunu sudetských Němců z Československa

Václav Klaus:
- "Nacistický teror, zločiny a fanatický odpor, který Němci do poslední chvíle války kladli, násilně ukončily tisícileté soužití Čechů a Němců v českých zemích a zbořily složitě budovanou důvěru a spontánní ochotu k jeho pokračování. Vzdálily nás navzájem. Odsun německého obyvatelstva z našich zemí byl logickým vyústěním této tragické kapitoly našich dějin." (24. června 2012)
- "Všichni víme, v jaké historické chvíli Benešovy dekrety vznikly a čeho byly důsledkem - šílené, otřesné, tragické války, kterou nevyvolalo Československo." (31. května 2004)
- "V České republice i v Německu bychom si měli umět říci: toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné." (14. března 2003)
- "Benešovy dekrety jsou skutečně jenom nástroj, ty nejsou cíl sám o sobě. ... Cíl je evidentní, změnit výsledky druhé světové války... a snad i té první." (Frekvence 1, 25. března 2002)

Karel Schwarzenberg:
- "Uvedl jsem jasně, že Benešovy dekrety nelze zrušit, protože zpětný účinek není možný, stejně jako u mnichovské dohody. Dějiny se nedají vrátit zpět." (18. ledna 2013)
- "To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." (Česká televize, 17. ledna 2013)
- "To, co se v roce 1945 stalo, přirozeně bylo vyhnání. ... Na druhé straně je třeba si uvědomovat, že tomu něco předcházelo." (Berliner Zeitung, 31. března 2007)
- "Dekrety jsou dítětem své doby a nevznikly by, kdyby nebylo protektorátu. Není však pochyb, že se udály hrozné věci, o nichž je nutné diskutovat." (Právo, 30. prosince 2006)
- "Co se tehdy stalo (myšleno odsun, pozn. ČTK), bylo velmi nelidské a ve většině nespravedlivé." (Radiožurnál, 25. března 2002)

Miloš Zeman:
- "Nelze zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou, když se jednalo o zničení jediného ostrova demokracie ve střední Evropě." (rakouský týdeník Profil, 21. ledna 2002)
- "Odsun Němců ... byl přímým důsledkem druhé světové války." (izraelský list Haarec, 18. února 2002)
- "Jsou to podobné dokumenty, jako byly přijaty v řadě dalších evropských zemí po pádu nacismu a my nemůžeme dnešním prizmatem hodnotit ducha té doby. ... Benešovy dekrety v té době byly odpovědí na plánovanou genocidu českého národa." (Radiožurnál, 28. února 2002)
- "V tomto smyslu byly tyto zákony jaksi jednoúčelově použity v konkrétní historické situaci, kterou nemůžeme dodatečně předělat. Protože se však tato historická skutečnost změnila, uvádí naše koncepce, že účinnost příslušných právních aktů vyhasla. Myslím si, že je to naprosto realistické konstatování, které nijak nepopírá fakt, že tyto zákony zůstávají součástí našeho právního řádu." (8. března 1999)