Na volbě nejvíc vydělal Topolánek a lidovci

16.02. 07:00 | Autor: Luboš Kreč

Mirek Topolánek si vítěznou prezidentskou volbou upevnil pozici úspěšného lídra. Jenže v ODS se i tak schyluje k vnitřním bojům. Nejvíce z klání o Pražský hrad vytěžili lidovci, zeleným renomé pokazila poslankyně Olga Zubová, která v sobotu zůstala doma kvůli údajné nemoci.

Souboj Jana Švejnara s Václavem Klausem nakonec vnesl rozkol do levicového bloku komunistů a sociálních demokratů - na jeho reálné důsledky si ale bude třeba počkat.

Posílená ODS

Když se pomine nejviditelnější vítěz Václav Klaus, premiantem je především Mirek Topolánek. Kdyby se volba dále komplikovala či Klaus dokonce nebyl zvolen, premiérova pozice ve straně by se hodně rozviklala. Takhle si na svou pažbu ale připsal další volební úspěch a stále může tvrdit, že je předsedou ODS, který za více než pět let svého šéfování nepoznal chuť porážky.

DÁLE ČTĚTE: Potvrzeno: Klaus znovu prezidentem

Ovšem Topolánek může klidně spát jen několik následujících nocí. Předpoklad, že občanští demokraté za ním nyní budou stát v jednom šiku, není správný. Hodně se totiž mluví o nespokojených hejtmanech, jimž vadí předsedovy spory s novináři. Ty mohou negativně ovlivnit podzimní krajské volby. Mediální přestřelkou v předvečer prezidentské volby s hlavním konkurentem, prvním místopředsedou Pavlem Bémem, dal ale Topolánek jasně najevo, že je připraven bojovat o vliv v ODS. Premiér je nyní na koni a vzhledem k tomu, že za Béma, vyšoupnutého z vyjednávacího týmu, orodoval i Hrad, dá se tušit oslabené postavení pražského primátora.

Bez zajímavosti není ani to, že Václav Klaus má pro dalších pět let v podstatě pevnější mandát, než tomu bylo dosud. Když se pomine fakt, že už se nemusí tolik ohlížet kvůli vidině další volby, nikdo mu nebude moci připomínat, že byl zvolen komunistickými hlasy. To je velké, především morální vítězství ODS, jímž by Švejnar disponovat nemohl.

Spokojená KDU-ČSL

Lidovci opět vytěžili ze svých čtyřiadvaceti parlamentních mandátů maximum. Umně ohlásili, že jejich zákonodárci mohou hlasovat podle "svého srdce", načež se ODS a ČSSD začaly přetahovat o jejich přízeň. Ekvilibristické řeči o tom, jak je KDU-ČSL rozdělena napůl, toho jsou dokladem, neboť většina jejích politiků nakonec podpořila Václava Klause. Ovšem statut "nejdemokratičtější" partaje, o němž hovořil šéf lidoveckých poslanců Pavel Severa, už zřejmě zůstane.

Dobře to rozehrál také samotný šéf křesťanských demokratů Jiří Čunek, který hlasoval pro Jana Švejnara. Hovořil o tom, že světově zběhlý profesor by byl přínosem, čímž se mu podařilo aspoň částečně odpoutat od své pověsti maloměstského populisty s xenofobními sklony. Přitom hlasy lidovců, bez nichž by Klaus zvolen nebyl, straně přihrály nejen dříve ohlášené církevní restituce (těžko si představit, že by tato spojnice byla zcela nereálná), ale podle všeho i předsedův návrat do vlády, což oznámil Mirek Topolánek. To všechno se událo, aniž by se partaj nějak zásadně kompromitovala, spíše naopak.

Rozkolísaná Strana zelených

Zelení a zvlášť jejich předseda Martin Bursík se v souvislosti s prezidentskou volbou mohli dlouho považovat za hotové rytíře. Přišli se zdánlivě neprůchodným "skoro-Klausem", pro nějž se jim nakonec podařilo získat sociální demokraty a několik nezávislých senátorů, až se z něj stal relevantní Klausův soupeř. Strategické partnerství s Jiřím Paroubkem dobře zafungovalo hlavně během první volby, jež skončila nerozhodně.

Nejmenší vládní partaj ale v pátek 15. února poznala, jak vrtkavá je politická sláva. Ráno se nedostavila poslankyně Olga Zubová a měsíce budované renomé Strany zelených jakožto svědomité, "jiné", sešikované strany (aspoň co se poslanců týče) bylo ta tam - neuhlídat šest poslanců, tomu se říká průšvih. Neúspěšné pátrání ministryně Džamily Stehlíkové po nemocné Zubové tragikomický dojem jen posílilo. Bursík chování Zubové označil jako neomluvitelné. Lze proto čekat, že poslankyně půjde v brzké době na kobereček.

DÁLE ČTĚTE: Zubová se našla: Celý den jsem spala

Přesto se nedá o Bursíkovi hovořit jako o tom, kdo by na prezidentské volbě prodělal. Švejnar, který se nakonec ukázal jako solidní kandidát, bude navždy spojen právě s předsedou zelených. Navíc emotivní výkřiky, jak zkrachuje vládní koalice, přestaly platit stejně rychle, jako se objevily.

Posmutnělá ČSSD

Předseda sociálních demokratů sice všemožně zdůrazňoval, že Jan Švejnar byť nevyhrál, tak uspěl a nepřímo se pokoušel naznačit, že to je i úspěch ČSSD. Těžko ovšem může smýt pachuť, kterou nepochybně mezi sympatizanty a členy zanechal poslanec Evžen Snítilý, jenž přestoupil ke Klausovské koalici. Bude teď na velkou vnitrostranickou diskuzi, zda díl odpovědnosti nenese také Jiří Paroubek se svým dominantním vedením a evidentní nechutí nalézt opravdového sociálnědemokratického kandidáta.

Trhliny doznala také sněmovní levá páka, neboť Paroubek po volbě ostře zaútočil na komunistického předáka Vojtěch Filipa. Řekl o něm, že je "buď politikem neschopným, nebo všehoschopným". Ex-premiéra rozčílilo komunistické taktizování s vlastní kandidátkou Janou Bobošíkovou. Jakou to bude mít dohru v opoziční práci, nelze zatím předjímat, ale Filip už se vyjádřil, že KSČM a ČSSD jsou si pro kooperaci stejně souzeny.

Nečitelná KSČM

Kromě Olgy Zubové to byla europoslankyně Jana Bobošíková, kdo se nejsvérázněji zapsal do druhé prezidentské volby. Při parafrázi Ceasarova citátu by se dalo říct, že Bobošíková přišla, upozornila na sebe a zase odešla. Její role v klání byla ryze symbolická, či spíše strategická. Zda Filipovi sázka na posílení vlastních pozic vyšla, je otázkou.

Bezprostřední efekt je ten, že naštval Paroubka, vystavil se podezření, že nominací Bobošíkové nepřímo podpořil Klause, ODS se navíc obešla bez komunistických hlasů, takže úvahy o posilováni vlivu KSČM z minulé volby prezidenta nyní nepřicházejí do úvahy. Nakonec jsou to tedy komunisté, kdo na volbě promrhal nějvětší díl potenciálu.

DÁLE ČTĚTE: Bobošíková vzdala boj o Hrad

Foto: 3x Jan Schejbal, 2x Lucie Pařízková

Autor: Luboš Kreč