Bodový systém po roce: řidiči se ho nebojí

28.06. 18:51 | Autor: Dina Podzimková

Půl milionu řidičů by podle odhadu ministerstva dopravy mohlo do konce pololetí získat za přestupek alespoň jeden bod. Řidiči se bodového systému přestali bát. Proč? To má zjistit analýza, kterou chce úřad zpracovat k prvnímu výročí fungování nového zákona.

Největší úspěchy bodový systém slavil v prvních dvou měsících své platnosti. V červenci a srpnu loňského roku skutečně došlo k rapidnímu snížení nehodovosti a české silnice byly o prázdninách roku 2005 nejbezpečnější za posledních 36 let. Poté ale účinnost systému výrazně poklesla.

Vysvětlení proč nabízí bývalý šéf středočeské dopravní policie Stanislav Huml. „Bodový systém ublížil sám sobě, protože v něm byly nesmysly. Ten zákon si tím vysloužil kritiku a začal u veřejnosti propadat,“ řekl redakci TÝDEN.CZ. O selhání normy ale podle něj mluvit nejde, protože šlo o dobrý záměr, i když s mnoha chybami.

Podobně se na věc dívá i náměstek ministra dopravy Ivo Vykydal. „Hovořit o tom, že zákon selhal, že byl krokem špatným směrem, to je dezinterpretace čísel,“ říká, „ten zákon má chránit slušné lidi proti těm, kteří jezdí agresivně.“

Ve světle statistických údajů je ale skutečný přínos zákona sporný. Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka sice na čtvrteční tiskové konferenci prezentoval pozitivně vyhlížející čísla, jejich reálný význam ale tak jistý není. Podle Hanzelky se počet nehod snížil za srovnatelné období o 14 000, sám mluvčí ale přiznává, že zatím není jasné, jak velkou roli v udávaném poklesu sehrálo zvýšení hranice škody pro povinné hlášení kolize policii na 50 000 korun. Počet mrtvých na silnicích se navíc oproti dřívější době naopak zvýšil. V letošním roce zemřelo v důsledku autonehod o 47 lidí více než v prvním pololetí roku minulého.

Co by měla obsahovat technická novela?

-nebude možné trestat účastníka provozu, který při nehodě zraní jen sám sebe

-zrušení poštovní výjimky pro řidiče poskytující poštovní služby, pokud jde o zákaz stání a zastavení

-napravení nepřesnosti znění ustanovení zákona o výši škody při dopravní nehodě

-odstranění duplicity v přestupkovém zákoně – vypouští se skutková podstata přestupku řízení vozidla, které není registrováno v registru silničních vozidel pro duplicitu sankcí

-odstranění sankce zákazu činnosti pro řidiče vozidla, který neoprávněně zastaví nebo stojí s vozidlem na parkovišti vyhrazeném pro vozidlo s označením O1, nebo neoprávněně použije označení vozidla O1 při stání nebo při jízdě na místě vyhrazeném pro invalidy

-vypuštění legislativně technických chyb – přestupek užití silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozidlem a porušení povinnosti vyplývající ze značky „obytná zóna“ a „pěší zóna“; uvedené značky jsou informativní

Na zmíněné statistiky se odvolává i jeden z nejhlasitějších odpůrců bodového systému tvůrce petice „Chcete změnu“ a stejnojmenných webových stránek Robert Vašíček. „Ministerstvo dopravy před rokem, ještě za pana ministra Šimonovského, argumentovalo snížením počtu mrtvých na silnicích, snížením počtu nehod. Ale ty statistiky jsou čím dál horší. To znamená, že ten systém fungoval jako šoková terapie zpočátku, ale pokud bychom chtěli tímto způsobem postupovat, tak abychom si vynutili pořádek na silnicích, museli bychom příště ty řidiče popravovat,“ komentuje údaje.

Podle ministerstva ale není situace, kdy počet mrtvých i přes veškerou snahu vzrůstá, nijak zásadně odlišná od dalších zemí se srovnatelnými podmínkami. Obdobná situace jako u nás – tedy nárůst počtu smrtelných nehod – je podle úředníků také v Rakousku, Polsku či Francii. Stávající trend by nicméně mohl ohrozit i závazek Česka vůči Evropské unii snížit počet úmrtí na silnicích na polovinu ve srovnání s rokem 2001.

A co je největším problémem systému? Pro Vykydala je jím přístup veřejnosti. „Společnost nedokázala využít nástroje, který v tomto zákoně dostala,“ domnívá se náměstek. Důvod, proč se lidé zákonem neřídí, vidí v nedostatečné výchově řidičů i v nedostatku policistů na silnicích. „Abychom ten potenciál využili, musí následovat i postih a dohled,“ říká Vykydal.

Souhlasí s ním i Huml. „Problém je v tom, že policie na silnicích opravdu není vidět. Já sám jezdím docela hodně a hlídku vidím tak jednou za dva měsíce,“ sděluje svou zkušenost. „Navíc úplně chybí výchova a prevence, letos z ministerstva dopravy neodešlo téměř nic. Ale trochu mě zaráží, že to říká právě náměstek Vykydal, který má tyto věci v kompetenci.“

Svůj dojem ilustruje fakty. „V letech 2004–2006, kdy se tomu věnovala obrovská pozornost ve všech médiích, šla nehodovost dolů, protože ti lidé se již předem báli, že by mohli přijít o řidičák. Ale potom, když ten zákon začal platit a vytahovaly se už jen ty chyby, tak se to logicky začalo vracet zpátky,“ říká.

Ministerstvo se domnívá, že na statistiky nehodovosti mohla mít významný negativní vliv i letošní neobvykle teplá zima. O závažnějších změnách v zákoně se zatím neuvažuje, protože je prý zatím brzy na komplexní zhodnocení jeho přínosu.

Podle představ úředníků by v současné době měla být provedena pouze technická novela, která má za cíl odstranit z normy nejproblematičtější místa. Její vznik nicméně zatím není jistý. Ministerstvo bude pro svůj záměr teprve hledat podporu mezi odbornou veřejností i politiky napříč parlamentními stranami. Výsledky práce expertní skupiny, na jejíž půdě by k diskusi nad zákonem mělo dojít, očekává ministerstvo snad již na podzim.

Úpravy v zákoně, které v současnosti čekají na projednání v Senátu, oceňuje i Huml. „Technická novela napravuje fatální chyby, které se v zákoně objevily. Já jsem rozhodně zastáncem toho, aby se některé ty nesmysly odstranily. Ale nedej bože, aby ten systém chtěli úplně zrušit, to bychom se na těch silnicích pozabíjeli všichni…,“ říká.

Foto: archiv

Rok fungování bodového systému v číslech

V současné době je v důsledku ztráty 12 bodů bez řidičského průkazu 1277 řidičů, z toho pouze 45 (3,5 procenta) žen. Ke konci pololetí by podle odhadů ministerstva mohlo být bez oprávnění maximálně 1600 lidí

Alespoň jeden bod v průběhu roku získalo 449 347 řidičů (6,73 procenta z celkového počtu registrovaných). Ministerstvo odhaduje, že do konce června se toto číslo zvýší na maximálně 500 000 (tedy necelých 8 procent).

Nejčastěji se prohřešovali řidiči v Ústeckém kraji (8,93 procenta), nejméně naopak na Pardubicku (4,92 procenta). Absolutní prvenství v počtu bodovaných řidičů mezi městy drží AŠ s 27,76 procenta bodovaných řidičů.

Nejčastějším přestupkem, za který lidé ztrácí body, je překročení povolené rychlosti v obci (průměrně 603krát denně), následuje nedodržení příkazové či zákazové značky (319krát denně), nedodržení povinnosti svícení (192krát denně) a nepoužívání bezpečnostních pásů nebo autosedaček (125krát denně).

Mezi bodovanými řidiči je 85,32 procenta mužů a 14,68 procenta žen.

Autor: Dina Podzimková