Bez dotací by se hospodařit nedalo, říká farmář z Krkonoš

04.11. 05:45 | Autor: ČTK

Odvrácenou tváří současných Krkonoš je odliv drobných hospodářů. Jindřich Kohout patří k hrstce těch, kteří se v širší oblasti Pece pod Sněžkou snaží živit podobně jako horalé v první polovině 20. století - kombinují chov dobytka s nabídkou ubytování a hlavně, starají se o vzácné luční enklávy. "V Javořím dole jsem zůstal jediný, nikdo už tady trvale nebydlí. Hrob Krkonoš je, že chybí lidé, kteří by v krajině dělali drobnou každodenní práci," řekl Kohout.

Když nepočítá dynamicky se rozvíjející lyžařské středisko Pec pod Sněžkou, většinu stavení prý v oblasti vlastní chataři nebo v nich působí nájemci. "A těm to tady neříká pane. V širší oblasti Pece jsme čtyři, co máme hospodářství. V nadmořské výšce nad 1000 metrů hospodaříme tři," řekl čtyřiašedesátiletý rodák z Prahy.

V Javořím dole hospodaří přes 30 let, zpočátku to byly jen víkendy a sekání trávy, před deseti lety přidal ovce a trávil tam celé léto. Posledních pět let žije na horách trvale. "Byla výhoda, že jsem pracoval ve školství, jak to bylo možné, byl jsem tady," řekl Kohout, který žije v horské boudě z počátku 19. století a v zimě provozuje nedaleký vlek. Má 80 ovcí, osm koní a obhospodařuje kromě svých pastvin asi 20 hektarů pronajatých lučních enkláv, které jsou většinou na území KRNAP a podléhají různému režimu ochrany, a tedy i údržby. Některé spásají ovce, jiné jsou jen koseny. O hospodářství se stará s jedním zaměstnancem, občas přibere brigádníka.

"Ze 70 procent nás živí hospodářství, ze 30 procent ubytování. Bez dotací by se hospodařit nedalo, činí asi 80 procent nákladů," řekl Kohout. Roční náklady na provoz hospodářství odhadl na milion korun.

"I když je to dřina, cítím, že to má smysl. Víkendy, svátky neexistují, ztrácím pojem o dnech v týdnu," ukazuje vystudovaný učitel tělocviku do Javořího dolu na krkonošskou idylu, kde jsou na lučních enklávách rozházené horské boudy. Říká, že bez něho by krajina v okolí vypadala jinak. "Louky by nebyly upravené, bez údržby rychle zarostou, nejprve vyrazí borůvky, pak nálet a divoký les," řekl. Podle Správy KRNAP je spolupráce s hospodáři jako on jedním ze způsobů, jak zajistit udržitelný rozvoj hor.

Horská střediska? Nevyhnutelnost

Překotný rozvoj horských středisek v posledních letech vnímá jako nevyhnutelnost. Za větší problém považuje vykořeněnost oblasti. "Nikdo tady za socialismu nehospodařil, nepodařilo se navázat kontinuitu, kdy otec hospodářství předal synovi. A bude to horší. Stouply ceny nemovitostí, takže lidem se vyplatí to tady prodat a dožít za to jinde," řekl Kohout, který se prý inspiroval životem v alpském Tyrolsku.

Shodou okolností část původních obyvatel oblasti dnešní Pece přicházela od 16. století z jižního Tyrolska. Předělem ve vývoji Krkonoš byl odsun většiny německy hovořícího obyvatelstva. "Jsme atrakcí pro lidi z měst, kteří tak mohou vidět zblízka, jak se tady dříve hospodařilo. Jsem rád, že to chápou i ostatní, třeba hotely nám vycházejí vstříc," řekl Kohout.

Klid v Javořím dole možná vezme zasvé. Kolem jeho chalupy by měla v příštích letech vést sedačková lanovka, v plánech SkiResortu Černá hora - Pec má hrát funkci propojky mezi areály Velká Úpa a Pec pod Sněžkou. "To víte, že bych raději, kdyby lanovka nevznikla, ale na druhou stranu chápu, že díky turistům a rekreantům vlastně Krkonoše žijí," dodal.

Foto: ČTK/Taneček David

Autor: ČTK