Benda: Začala nová kulturní válka proti církvím

08.01. 05:45 | Autor: Filip Nachtmann, Petr Musil

Zdanění církevních restitucí je nesmyl, komunisté a vláda cílí na city a závist, říká dlouholetý poslanec ODS MAREK BENDA. Podle něho se v diskusích zapomíná na to, že církve po vyplacení náhrad přestanou pobírat peníze od státu. Mluví ale i o současné situaci v ODS nebo o tom, proč je podle něho Andrej Babiš vlastně neškodný.

Co jste říkal na to, že se ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) zúčastnil křtu knihy bývalého šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka namířené proti církevním restitucím?

Pana ministra Staňka znám až od chvíle, kdy se objevil ve vládě. A je třeba si uvědomit, že sociální demokracie nikdy nebyla příznivcem církevních restitucí. Ten příběh přece běží dlouhá léta, to není nic nového. Od počátku devadesátých let je tu souboj o to, jestli církve mají, nebo nemají být nadále závislé na státu. A to je podstata restitucí.

Minimálně poslední roky jsou ale restituce často prezentovány hlavně jako boj církví o majetek. A tak to asi chápe i veřejnost, ne?

Ale není to tak. Od začátku jde o spor, jestli i nadále chceme, aby církve platili daňoví poplatníci, nebo jestli to mají být v budoucnu samostatné a samostatně hospodařící jednotky. Navíc už před těmi téměř třiceti lety, kdy se celá debata o restitucích rozběhla, bylo jasné, že vedle křesťanských církví tu jednou budou i jiné, včetně židů, muslimů, buddhistů a já nevím koho ještě, a ty všechny bychom museli platit ze státního rozpočtu. A pozor, je potřeba jasně říct, že církve často ani nechtěly odluku od státu, protože jim status quo vyhovoval.

Proč k tomu tedy došlo? Všichni si pamatujeme nekonečné obstrukce a hádky v parlamentu z období před nějakými šesti lety. Jak a kde ale vůbec vznikl nápad, aby došlo k vyrovnání státu s církvemi včetně zmiňované odluky? To přece znamenalo, že někdo musel mimo jiné vyčíslit hodnotu majetku, který se jim měl vrátit...

Ten návrh je přece daleko starší než šest, sedm či osm let. První vyčíslení církevního majetku na základě podkladů, které dodaly samy církve, náboženské společnosti a řády, provedl ministr kultury Pavel Dostál (ministr za ČSSD v letech 1998 až 2005, pozn. red.) v roce 2000. Tehdy přišel s částkou sto miliard korun, což je při zohlednění inflace zhruba těch sto třicet miliard, o kterých jsme se bavili o osm let později. Jenže tenkrát bylo jasné, že Miloš Zeman, který byl v té době premiérem, nic takového neudělá. A když pak v roce 2006 přišly do vlády pravicové strany, šla do toho ODS s tím, že církevní restituce ano, ale jen s podmínkou, že se církve z hlediska svého hospodaření stanou soběstačnými. Tedy že je daňoví poplatníci přestanou skrze státní rozpočet financovat. Tento model přinesli v roce 2008 do Poslanecké sněmovny Mirek Topolánek, Miroslav Kalousek a Martin Bursík.

Bylo už tehdy jasné, v jaké formě se majetek církvím vrátí?

Ano, bez toho by prosazování něčeho takového nemělo smysl. Řeklo se, že menší část věcí, které jsou ještě vydatelné, se vydá, a za zbytek se vyplatí náhrada. Tehdejší poměr byl zhruba padesát miliard korun vydatelného majetku a osmdesát miliard měly být právě finanční náhrady za to, co už vydat nešlo. Jenže ten návrh tenkrát zbořil Vlastimil Tlustý (tehdejší poslanec za ODS, pozn. red.), který při těsných počtech vládních a opozičních poslanců přinutil vládu ke zřízení Kasalovy komise, jež měla za úkol hodnotu onoho majetku přezkoumat. Komise zasedala dva roky a nenašla jediné zpochybnění, s jednou výjimkou: cena polí a lesů se jí zdála nadhodnocená. Jenže to bylo sporné, tehdy u nás cizinci ještě nemohli nakupovat půdu. Sice jsme už byli součástí Evropské unie, ale měli jsme přechodné období. Tím pádem byl u nás trh s půdou velmi omezený, a nedalo se tedy přesně určit, jakou cenu ta která půda vlastně má.

CELÝ ROZHOVOR NALEZNETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO 7. LEDNA.

Foto: archiv , Jakub Stadler

Autor: Filip Nachtmann, Petr Musil