Bém: Roman Janoušek je oběť

07.12. 19:30 | Autor: Jakub Kvasnička, David Jareš

Korupce je všude, ale já jsem čistý. Pavel Bém v exkluzivním rozhovoru TÝDNE účtuje se svou politickou kariérou. Kdysi jeden z nejoblíbenějších politiků zažil strmý pád. "Odposlechy z Janouška udělaly všemocného čaroděje a ze mne osla, kterého někdo řídí. Bém se ale nedá řídit," tvrdí exprimátor Prahy.

Co teď vlastně děláte?

To, co jsem dělal celý život: doktora a učitele. Jsem psychiatr, psychoterapeut a adiktolog, učím na vysoké škole, přednáším doma i v zahraničí. Hodně cestuji, lezu po horách a vydávám knihu.

Ano, knihu právě o horolezectví. Nelákalo vás sepsat i politické memoáry?

To vážně ne. Na to přeci máme jiné experty, kteří umějí pracovat se "zaručenými pravdami", například pana Kmentu (investigativní novinář, pozn. red.).

Alespoň byste mohl napsat skutečně "zaručenou pravdu", ne?

Tenhle způsob předem prohrané bitvy zhrzených politiků o vlastní obhajobu je trochu perverzní. Jak to říkali marxisté? Pravda je poznaná nutnost? Dnešní poznanou nutností je potřeba přilepit jednomu na čelo nehezké jméno korupce a druhého onálepkovat půvabným termínem protikorupční bojovník. Že skutečnost je často právě opačná? Koho to zajímá?

Vyčítáte novinářům svůj konec v politice?

Naopak. Děkuji jim za to.

Řekne vám ještě dneska někdo "Cestovatel", jak zněla vaše přezdívka z odposlechů?

Asi už víte, že významná část takzvaných odposlechů nebyla vůbec autentická a stala se pouze jakousi karikaturou reality. Kdekomu posloužila jako kouřová clona. Bártovi s Nečasem například zachránila na krátký čas vládu. V roce 2012 soud nepravomocně odsoudil předsedu vládní strany Víta Bártu za uplácení poslanců, logickým důsledkem měl být pád vlády. Ale nebyl. Vláda přežila. Díky takzvaným odposlechům. Paradoxně, historie pak oba poslala do věčných politických lovišť s trestním stíháním na krku. Také kvůli odposlechům. Do této karikatury reality patří i moje údajná přezdívka, ale nepamatuji, že by mi tak někdo někdy říkal.

V čem podle vás konkrétně byla ona karikatura reality?

BIS v roce 2007 za vlády Mirka Topolánka nahrála tisíce Janouškových rozhovorů. Ty někdo o dva roky později z tajné služby ukradl a nejspíše je prodal panu Bártovi. Pak z nich vybral, co se mu hodilo, sestříhal do kompromitující karikatury reality a prodal či vybártroval se sdělovacími prostředky. A zbytek už známe. Odposlechy způsobily senzaci, z Janouška udělaly všemocného čaroděje a ze mne osla, kterého někdo řídí. Ve skutečnosti všichni, kdo mě alespoň trochu znají, vám řeknou, že Bém se nedá řídit. A mají pravdu...

Sledujete kauzu Romana Janouška?

Nemohu nesledovat.

Co na ni říkáte?

Závislost je kruté onemocnění a celá takzvaná kauza je jen jednou z jeho smutných tváří. Nehoda a vše, co s ní souvisí, je produktem závislosti na alkoholu, a jistě si zaslouží přiměřený trest. Ale 4,5 roku v druhé nápravné skupině za pokus o vraždu? Takový rozsudek v ČR od roku 1989 nepadl. Na českých silnicích se ročně stanou tisíce dopravních nehod pod vlivem alkoholu, stovky s těžkým ublížením na zdraví a desítky, kde přijde někdo o život. Do letošního rozsudku Vrchního soudu v Praze většinou končily podmínkami, tedy v případě doposud netrestaných pachatelů, či výrazně nižšími nepodmíněnými tresty. To vše se rozsudkem nad Romanem Janouškem změnilo.

Soud však neposlal Janouška do vězení za pokus o vraždu, jak žádal státní zástupce, ale za těžké ublížení na zdraví.

Toto přece není spravedlnost! Spravedlností by bylo dostat přiměřený trest za dopravní nehodu. A vůbec nic na této otázce nemohou změnit naprosto zvrhlé interpretace některých českých novinářů, kteří píší: "Je to zločinec, dostal, co si zaslouží. Alespoň za dopravní nehodu, když už ne za něco jiného. Spravedlnost totiž existuje." Velmi krutě se mýlí.

Jakou měl Janoušek skutečně moc? V novinách se píše, že řídil celou Prahu. Na druhou stranu hodně lidí tvrdí, že si jen rád velikášsky otevíral pusu a jeho vliv se přeceňuje.

Je fascinující, jak iracionální obraz se z něho českým médiím podařilo vytvořit. Zdá se, že neřídil jenom Prahu, ale celou Českou republiku, Uhry a k tomu velkou část Transylvánie. Je něčím mezi arciďáblem, upírem a zombie. Qui bono? Komu takový šílený fantaskní obraz slouží? Nikdy nebyl souzen, natož odsouzen. Po odsouzeníhodné dopravní nehodě, která však neskončila tragicky, z něj média vytvořila téměř masového vraha. Zdá se mi, že presumpce neviny už nepatří do českého práva.

Takže myslíte, že Janouška odsoudila ve skutečnosti média?

Současný scénář fungování české justice vypadá asi takto: média vytvoří obraz ďábla, soudce vysoudí z dopravní nehody vraždu a naplní společenskou a mediální objednávku, lid si odplivne se slovy "patří mu to". Někdo nám tady určuje pravidla morálky, zločinu i trestu, ale nejsem si jist, že to je zrovna nezávislý soud...

Jste s Janouškem pořád kamarádi?

Ano, ale život nás rozdělil.

Nabídl vám někdy někdo úplatek?

TÝDEN 50/2014. Samozřejmě. Jako čerstvě diplomovaný lékař jsem dostal svoji první a poslední lahev za to, jak se pěkně starám o jednu pacientku v psychiatrické léčebně. Do rána bohužel zemřela na rakovinu slinivky břišní, o které se do té doby nevědělo. Pak už mi radši nikdo nic nedával.

Dobře, jinak. Setkal jste se s korupcí na magistrátu?

Korupce je všude ve veřejném sektoru, kde se přerozdělují peníze nebo nějaké výhody. Včetně magistrátu. Jediný možný a prokazatelně efektivní způsob, jak se korupci bránit, je dramaticky zmenšit rozsah veřejných dotací a obecně rozhodovací moc státu. Bohužel, EU jde přesně opačným směrem. Ti všichni, kteří nám slibují takzvané transparentní veřejné finance bez korupce, jsou buď pohádkáři, anebo zloději a mílovými kroky nás přibližují k policejnímu státu. A to už jsme tu jednou měli.

Celý rozhovor si přečtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 8. prosince 2014.

Foto: Radek Cihla, Robert Sedmík

Autor: Jakub Kvasnička, David Jareš