Armáda: Splní-li ženy podmínky, mohou sloužit i u bojových oddílů

16.03. 19:15 | Autor: ČTK

Mezi českými vojáky je 13 procent žen, nových vojákyň ale v poslední době přichází méně (ilustrační foto).

Mezi českými vojáky je 13 procent žen, nových vojákyň ale v poslední době přichází méně. Vyplývá to z údajů, které poskytl mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Loni z 2148 nově příchozích vojáků z povolání bylo žen 127, tedy necelých šest procent. Podle Šulce jsou ženám v české armádě otevřeny všechny pozice, jen musejí splnit stanovená kritéria. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) ve středu oznámil, že v květnu navrhne první ženu na povýšení do generálské hodnosti.

V roce 1999 tvořily v armádě vojákyně 7,4 procenta. Jejich počet ale každoročně stoupal. V roce 2004 jich bylo 12,3 procenta a v roce 2012 téměř 14 procent. V současné době jich je podle Šulce necelých 13 procent.

Loni podle Šulce projevilo zájem o vstup do armády 9530 lidí, žen z nich bylo deset procent. Přijato nakonec bylo 2148 vojáků z povolání, z toho žen bylo 127. O rok dříve do armády vstoupilo žen ještě méně. Podle ročenky ministerstva obrany bylo v roce 2015 přijato 1566 vojáků, žen z toho bylo pouze 57, což je 3,6 procenta.

Šulc uvedl, že na velitelských pozicích ženy tvoří 9,6 procenta. První generálkou by se podle informací médií měla stát náčelnice odboru doplňování personálu Agentury personalistiky AČR Lenka Šmerdová, která má hodnost plukovnice. V této hodnosti jsou v české armádě další tři ženy. Kromě Šmerdové je plukovnicí Jana Růžičková, ředitelka Kanceláře generálního štábu. Další dvě plukovnice působí na Univerzitě obrany.

Šulc poznamenal, že pro ženy není uzavřena žádná jednotka. Pokud splní podmínky, mohou sloužit i u bojových oddílů. Ženy tak mají zastoupení i u výsadkářů nebo mezi piloty. Například v polovině února 2016 u 43. výsadkového praporu působilo 11 vojákyň, což byla dvě procenta z celkového počtu vojáků této jednotky. Ženy jezdí i do zahraničních misí včetně Afghánistánu.

První ženy oblékly československou uniformu za druhé světové války. Do té doby v armádě nesloužily. Objevovaly se i v legiích nebo v rakousko-uherské armádě jako zdravotnice, nebyly ale zařazeny do vojska. První oblékly podle historika Jindřicha Marka z Vojenského historického ústavu uniformu v roce 1942 v ruském Buzuluku. Počítalo se s nimi hlavně na pozice zdravotnic nebo spojařek, přesto ale prošly výcvikem se zbraní. Některé z nich sloužily i jako sniperky, obsluha protileteckých děl nebo jako výsadkářky seskočily na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Koncem války byly v československých jednotkách stovky žen, řekl loni v srpnu Marek.

Foto: ČTK , Vondrouš Roman

Autor: ČTK