1990: Bomba na Staromáku, aféry Bartončík a Budaj

26.05. 12:30 | Autor: Ivan Motýl

Když půjdeš volit, zabiji ti psa. To byl obsah anonymního telefonátu, který v pátek 8. června 1990 přijala obyvatelka jihočeských Borovan. Podobný volební exces ovšem jinde v republice nebyl zaznamenán a atmosféra vůbec prvních svobodných voleb od roku 1935 byla prezidentem Havlem zhodnocena jako "spontánně radostná".

První poválečné parlamentní volby v roce 1946 totiž nebyly úplně svobodné a český volič si mohl vybírat jen ze čtyř povolených stran (a Slováci z dalších čtyř seskupení). Ve volbách v roce 1946 například nesměli kandidovat agrárníci, na venkově velmi populární strana, která při posledních skutečně svobodných volbách v roce 1935 získala 15 procent hlasů.

ČTĚTE TAKÉ: 1964: Proti 0,05 procenta voličů, Kundera o socialismu

Svoboda po 55 letech

"Zdá se mi, že lze říci, že letošní volby byly opravdu svobodné. Je jisté, že se lidé mohli poprvé po dlouhých desetiletích svobodně rozhodnout," zhodnotil první svobodné volby v roce 1990 prezident Václav Havel. Po neuvěřitelně dlouhé pauze pětapadesáti let si Češi a Slováci mohli vybírat celkem z 22 stran a hnutí. Havel označil atmosféru voleb za výbornou a radostnou, za vítězství svobody a demokracie.

Pachatel výbuchu neznámý

Týden před volbami se Praha stala vůbec poprvé svědkem teroristického útoku, druhého června zranil výbuch nastražené trhaviny na Staroměstském náměstí osmnáct lidí. Bomba vyrobená z ocelové trubky byla umístěna v tašce na podstavec pomníku Mistra Jana Husa. Pachatel však není ani po dvaceti letech odhalen.

V ulicích se objevili srbští a albánští skořápkáři. Tématem předvolební kampaně ve slovenské části tehdejšího federálního Československa bylo zase výbušné téma - případná samostatnost Slovenska. "Nevadí mi, že se někteří občané vyslovili pro samostatnost Slovenska, na to mají právo," komentoval situaci na Slovensku prezident Václav Havel.

Estébácké aféry

Prvním svobodným volbám přitom předcházela řada afér. Jan Ruml těsně před volbami obvinil předsedu lidovců Jiřího Bartončíka ze spolupráce se Státní bezpečností, což se zřejmě výrazně odrazilo na volebním výsledku strany. V čele strany pak Bartončíka vystřídal Josef Lux. Estébáckou aféru zažilo těsně před volbami i Slovensko, když z kandidátky nejsilnějšího hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN) odstoupil den před volbami lídr VPN Ján Budaj, kterého Federální ministerstvo vnitra označilo za spolupracovníka StB.

Neuvěřitelná volební účast

Češi a Slováci v červnu před dvaceti lety zatím nezapomněli na navyklou povinnost dojít k volbám. Zatímco za Husáka chodilo k volbám 99 procent voličů, prvních svobodných voleb v roce 1990 se ještě zúčastnilo neuvěřitelných 96,79 procenta voličů. Při posledních volbách v roce 2006 však svoje volební právo využilo jen 64,47 procenta voličů.

Historický úspěch Moravanů

Federálními volebními vítězi v roce 1990 se stalo Občanské fórum a slovenská Verejnosť proti násiliu (ve Sněmovně národů získala tato uskupení 45,9 procenta - 83 mandátů ze 150. A ve Sněmovně lidu 46,6 procenta čili 87 mandátů ze 150). Na druhém místě skončila KSČM, za ní KDU/KDH. V českém parlamentu (České národní radě) rovněž vyhrálo Občanské fórum, které si připsalo 127 mandátů, komunisti získali jen 32 mandátů a KDU-ČSL 19 poslanců.

Po dvaceti letech je překvapivý tehdejší úspěch moravských separatistů - Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko. Ta přesvědčila 723 tisíc voličů, získala 10 procent hlasů a 22 poslanců. Těsně pod pětiprocentní hranicí (4,11 procenta hlasů) skončilo seskupení s názvem Spojenectví zemědělců a venkova, které v leckteré obci dokonce vyhrálo volby. Například v západočeském Otročíně získalo Spojenectví zemědělců a venkova 149 hlasů, zatímco druhé Občanské fórum jen 115 hlasů. Celé uskupení se ovšem záhy po volbách rozpadlo.

Foto: ČTK, archiv autora, ČSÚ

Autor: Ivan Motýl