1971: Gottova agitace a návrat Gottwalda

14.04. 16:00 | Autor: Ivan Motýl

Výsledky prvních normalizačních voleb v roce 1971 přijal Husákův režim provoláním: "Potvrdila se moudrost lidu!" A rozhlasovým stanicím Svobodná Evropa a BBC deník Rudé právo vítězoslavně vzkázal: "U nás optimismus - u nich skepse!"

Po téměř čtyřiceti letech je ovšem možno titulek Rudého práva přeložit i následovně: "Zvítězil strach, deziluze a licoměrnost. U nás normalizační skepse - u nich optimismus!"

Zklamání v exilu

Československý exil i mnozí západní politikové totiž očekávali, že první normalizační volby v listopadu 1971 bude část národa bojkotovat. Nestalo se tak a výsledek ohromil i samotný Husákův režim. Tři roky po sovětské okupaci, proti které většina národa protestovala v ulicích, přišlo k volbám neuvěřitelných 99,45 procenta všech oprávněných voličů v republice. A z tohoto počtu 99,75 procenta voličů dalo hlas stranou navrženým kandidátům Národní fronty.

Při kalamitě bez večerníčku

Rok 1971 začal lednovou kalamitou, se kterou musely bojovat i děti. "Já doma šetřím světlo. Svítíme svíčkama. Soudružka učitelka nám říkala, že v továrnách potřebují hodně energie. Venku mrzne, musíme šetřit," začínal slib tehdy šestiletého Petra Pokorného z Ostravy na stránkách místního deníku KV KSČ Nová svoboda. A žáček šel i do osobní oběti. "Dnes se nebudu dívat ani na večerníček," dušoval se.

Podle kompasu Klementa Gottwalda

Výtisk Rudého práva. V Praze se v květnu 1971 konal XIV. sjezd KSČ, který schválil Husákovu normalizační politiku a přijal směrnici k pátému pětiletému plánu. Soudy zastavily rehabilitace politických vězňů z dob diktatury Klementa Gottwalda, když z asi 18 tisíc postižených (tj. zhruba pětina obětí padesátých let) bylo do konce roku 1970 rehabilitováno jen 3500 lidí. A ačkoliv byl prezident Gustáv Husák rovněž vězněm padesátých let, neváhal v roce 1971 Gottwalda znova svatořečit.

Jen tři dny před volbami zveřejnilo Rudé právo na titulní straně půlstránkový snímek diktátora. "Gottwaldův odkaz je kompasem v naší práci i dnes a bude i zítra," uvedl deník. Význam Klementa Gottwalda pro normalizaci pak objasnil přímo Husák: "Obnova revolučních principů je zákonitě spojena s tím, že se Gottwaldovu dílu vrací čestné místo, které mu v revoluční historii patří." Před ostravskou Novou hutí byla dokonce slavnostně odhalena Gottwaldova nadživotní socha. To se psal 23. listopad 1971, volby se přitom měly odehrát už v pátek 26. listopadu a v sobotu 27. listopadu.

Gott, Vondráčková a ti druzí

Volilo se nejen do parlamentu (tzn. do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění, do České národní rady a Slovenské národní rady) ale zároveň i do krajských, okresních a místních národních výborů. Volič dostal na výběr vždy jediného kandidáta na jednotné kandidátce Národní fronty. "Společně jsme na šachtě pracovali a zdolali rekord, společně dáme hlasy lepší budoucnosti," vyjádřil se před hlasováním hornický předák soudruh Vasilčo z Frýdku-Místku. Předvolebních televizních koncertů v pražské Lucerně a Smetanově síni se zúčastnil Karel Gott, Helena Vondráčková, Miluška Voborníková či Jiří Helekal. I tato jejich spoluúčast na politické agitaci KSČ vedla národ do skepse, stejně jako k režimu loajální básně denně tištěné v novinách. "Mámo, co je to volit? / To lidé staví příští svět a štěstí pro děti, můj broučku, pro jejich život bez válek. / Mámo, proč půjdeš volit? / Protože dám hlas pro tebe a pro nás všechny, můj broučku, pro všechny tvoje příští dny," veršoval v Rudém právu z 26. listopadu jistý Zdeněk Polívka.

Mrazivý výsledek

Husák vhazuje svůj hlas do volební urny. Průměrná teplota v Československu byla v první den voleb 26. listopadu pouhé dva stupně nad nulou. A jak už řečeno, výsledek voleb byl pro domácí disent a zahraniční exil taktéž mrazivý. Rezultát voličů si zato pochvaloval předseda vlády Lubomír Štrougal: "Nemohlo být důstojnějšího vyvrcholení letošního významného roku - roku padesátého výročí založení Komunistické strany Československa - než byl průběh a výsledky všeobecných voleb do zastupitelských orgánů." Svou účastí ve volbách podle něho občané rozhodně odmítli politiku pravicových revizionistů a antisocialistických sil, která byla v příkrém rozporu se základními zájmy společnosti. "Volby jednoznačně potvrdily, že náš lid je bezvýhradně pro přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. A těm nepřátelským silám v zahraničí, které by chtěly ovlivňovat naše domácí poměry, dal na srozuměnou, že jejich plány a záměry nevyjdou," dodal Štrougal.

Svědectví poslankyně dojičky

Před osmi lety v roce 2002 autor tohoto textu navštívil dvě poslankyně, která byly v roce 1971 do parlamentu zvoleny. Jejich svědectví přitom přibližuje atmosféru normalizace výstižněji, než nudné historické studie. Bývalá poslankyně České národní rady (ČNR) Jarmila Kuchařová z Václavovic, povoláním dojička v kravíně, jednoduše přiznala: "K poslancování v Praze jsem přišla náhodou. Původně jsem kandidovala jen do okresního národního výboru, ale někdo jim vypadl, tak mě přehodili na kandidátku do parlamentu." Kuchařová v českém parlamentu seděla čtyři roky s podporou 99,78 procenta voličů. Na otázku, proč vstupovala do politiky zrovna v čase nejkrutější normalizace, kdy bylo jasné, že režim je u moci hlavně díky okupačním vojákům, odpovídala upřímně: "Mně osobně sovětští vojáci nijak neublížili." Zato prý do politiky nešla pro peníze: "Za práci v ČNR jsem měla něco přes patnáct stovek na měsíc."

Její kolegyně v České národní radě Pavla Bařinová byla v roce 1971 zástupkyní ředitele na jedné ze škol ve slezské Orlové. V parlamentu vydržela až do roku 1986. "Byla jsem věrnou přítelkyní Sovětského svazu," přiznala v roce 2002.

Normalizační silvestr

A "normalizačně-gottwaldovský" byl i závěr roku 1971. "Je krátce před půlnocí, jsme na úseku závodní dopravy, provoz Sever. Čeká nás 27letý Miloslav Válka, vedoucí 41členné BSP, člen KSČ, příslušník Lidových milicí," vrcholila ve stranickém tisku reportáž o posledním dnu roku 1971. Žádné rachejtle, žádné šampaňské. Soudruh Válka na noční směně v Třineckých železárnách vůbec nemyslel na nějaké oslavy. "Vypráví o tom, že v kolektivu má přes 40 procent svazáků. Vypráví o závazcích k 50. výročí KSČ," líčily noviny. Chvíli po něm pak přivítal Nový rok Gustáv Husák a s novoročními projevy přišli i jednotliví krajští vůdci strany. Za zaznamenání určitě stojí slova ostravského tajemníka KV KSČ Miroslava Mamuly: "Za krátkou dobu se nám podařilo překonat kontrarevoluci, společenský rozvrat a nejistotu!"