19. srpen 1968: Potíže s Moskvou i s bramborami

19.08. 06:00 | Autor: Ivan Motýl

Devatenáctý srpnový den roku 1968 připadl na pondělí. Moskevský tisk tvrdil, „že nepřátelé socialismu sní o restauraci starých buržoazních pořádků v Československu". Hlavním televizním programem večera byl přímý přenos z bratislavského Divadla P. O. Hviezdoslava, které sehrálo hru Jonáše Záborského (1812-1876) Najdúch.

Jak píše soudruh Alexandrov

Pondělní Rudé právo sáhodlouze citovalo ze sovětských novin. Rétorika moskevského tisku prozrazovala, že dosavadní československé poklonkování a dušování se, že KSČ je stranou plně oddanou marxismu-leninismu, Moskva neslyší. „V poslední době možno v Praze znovu pozorovat podvratné činnosti socialistických sil, namířených proti KSČ a základům socialistického zřízení v Československu," citovalo Rudé právo z moskevské Pravdy a odvážně odhalilo i autora textu, kterým byl jistý I. Alexandrov. „I. Alexandrov není jméno žádného člena redakce ani jejího spolupracovníka; podepisují se tak v listu oficiální stanoviska," zjistilo Rudé právo. Československo je podle Pravdy ohrožováno „novými prudkými pokusy reakčních sil, povzbuzovaných ze zahraničí imperialistickou reakcí". Cílem kontrarevolučních sil je prý „diskreditovat vedoucí úlohu dělnické třídy a její strany a odtrhnout Československo od socialistického společenství".

Program Československé televize. Šéfovi československých komunistů Dubčekovi byl doručen dopis Leonida Iljiče Brežněva ze 17. srpna s výtkami o neplnění údajných dohod z Čierné nad Tisou a z Bratislavy.

Slovenský brankostroj

Po druhém kole první fotbalové ligy vedl tabulku Slovan Bratislava, hned za ním se usadil Spartak Trnava a třetí pozice patřila Interu Bratislava. Nejlepší z týmů z českých zemí byl Baník Ostrava na čtvrté příčce tabulky. Slovákům se dařilo a Rudé právo pojmenovalo slovenské kluby jako „slovenský brankostroj".

Bramborové potíže

Sklizni brambor hrozí potíže, varoval Krajský národní výbor v Brně. Ministerstvo školství, které od září 1968 zavádělo místo šestidenního jen pětidenní školní týden, totiž zároveň zakázalo účast školáků a studentů na bramborových brigádách. Krajští funkcionáři z Brna proti takovému kroku tvrdě protestovali a tvrdili, že „za současného stavu pracovních sil zemědělci brambory bez pomoci brigádníků nesklidí". Také zákaz ministerstva školství shodila ze stolu srpnová okupace. Studenti museli znova nastoupit do bramborových řádků a další vysvobození z povinných brigád přinesla až revoluce v roce 1989.

Němci v hororových barvách

Hraničáři z Tachovska protestovali proti srazu sudetských Němců v příhraničním Schirndingu. „Předsednictvo Okresního výboru Národní fronty v Tachově protestuje jménem hraničářů proti konání sudetoněmeckého srazu," citoval hraničáře denní tisk. Západní Německo, se kterým zatím Československo od konce války nenavázalo diplomatické styky - stalo se tak až v roce 1973, bylo vykreslováno nejen jako země revanšistů, ale také jako země čarodějnických procesů. Alespoň Lidová demokracie ve vydání z pondělí 19. srpna tvrdila, že „procesy s čarodějnicemi nejsou v NSR ničím zvláštním a ročně se jich koná asi sedmdesát".

Foto: archiv

Autor: Ivan Motýl