Salát místo čipů. Japonští inženýři vyrábějí biozeleninu

10.08. 07:22 | Autor: - mav -

Fujitsu ve fabrice nahradilo mobily salátem bez draslíku.

Že musí být bioprodukty pěstované s láskou, slunečním svitem a čerstvým vzduchem? Japonští inženýři si to nemyslí. Naopak se pouštějí do nových projektů - pěstovat zeleninu v bio kvalitě, přitom ale v hi-tech továrnách. Prý se to dnes vyplatí víc než výroba elektroniky.

Pryč je někdejší nadvláda japonské elektroniky, výrobu informačních technologií zvládají podstatně levněji v Číně a jihovýchodní Asii. Mnohé továrny na ostrovech ukončily provoz, ale některé teď čeká budoucnost, kterou by si málokdo představil - výrobu mikročipů nahradí pěstování speciální zeleniny.

Tradičních zemědělců ubývá, stárnou. Otázka zemědělství je s klimatickými změnami a nárůstem světové populace stále složitější, pro Japonsko to platí dvojnásob. Jen asi dvanáct procent tamní půdy se hodí k farmaření a i kvůli boomu sofistikovanějších odvětví japonské zemědělství v posledních dekádách stagnovalo. Byť co do produktivity patří k těm relativně nejvyspělejším na světě, jsou ostrovy v potravinách soběstačné jen asi z padesáti procent. A nemalou ranou bylo pro některé venkovské oblasti také ohromné zemětřesení a tsunami roku 2011. Navíc zemědělci, mnohdy závislí na státní podpoře, postupně vymírají. "Japonské obyvatelstvo stárne, stejně tak i farmáři. Jsou neefektivní, a proto potraviny zdražují," řekl slovenským Hospodárským novinám analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík. "Lékem na to by mělo být agrohospodaření velkých firem."

Ty se chytají jak zemědělských dotací, tak nových trendů. Popularita bio je znát i tam a poptávka roste i po speciálních zemědělských produktech. Právě zde vidí elektroničtí giganti jako Fujitsu, Sharp či Toshiba nové šance. K modernímu pěstování salátu a další zeleně se výborně hodí takzvané čisté prostory továren na elektroniku. Pro výrobu mikroprocesorů je totiž nezbytné sterilní prostředí, sebemenší množství prachu může napáchat škody.

Továrna Toshiby se má spustit každou chvílí.

"Tím, že minimalizujeme přístup mikroorganismů a škody, jež mohou napáchat, výrazně prodloužíme čerstvost a životnost zeleniny, což je pro prodejce důležitý faktor," vysvětluje výhody společnost Toshiba. A tak inženýr od mikroprocesorů, jakož i hi-tech farmář chodí ve stejném úboru jako chirurg na sál - včetně rukavic a roušky přes ústa a se skrytými vlasy. Ovšemže čistotu by nešlo zajistit u hlíny, jenže ta vůbec není potřeba. Místo hlíny se rostliny zasadí do hydroponických roztoků, tedy do vody obohacené o živiny; případně ještě v květináči může být třeba čistý štěrk či minerální vlna.

Farmář po internetu

Jedna z takových továren vyroste v nepoužívaném komplexu Toshiby v Jokosuce, produkce má začít za pár týdnů. "Bude vybavena uzavřenými systémy pěstování, jež sdružují pokročilé technologie; osvětlením zářivkami se světlem vlnových délek optimálních pro růst zeleniny; vzduchotechnikou, jež bude udržovat stálou teplotu a vlhkost; systémy dálkové kontroly ke sledování růstu; a sterilizačními systémy pro obalové materiály. Systém managementu výroby bude založen na tom z výroby polovodičových zařízení," uvádí tisková zpráva. Sterilní hala o dvou tisících čtverečních metrech vystaví rostliny tisíckrát menšímu množství mikroorganismů než v přírodě. O doslova perfektní podmínky se pak postará soustava čidel a počítačů, jež mají za úkol sledovat vše podstatné - od teploty a vlhkosti vzduchu přes obsah oxidu uhličitého, koncentraci hnojiv až po pH či elektrickou vodivost v hydroponických nádobách. Ke koordinaci kvanta údajů pak slouží cloudové technologie, a tak lze systém ovládat na dálku.

Jen o málo klasičtější zemědělství se rozběhlo ve městě Rikuzentakata. Hned v sousedství budov, pobořených vlnou tsunami a ještě nestržených, vyrostlo několik supermoderních skleníků. Světlo využívají přírodní, půdu už nikoliv - i zde se pěstuje hydroponicky.

Toshiba se tak pokusí dohnat náskok Fujitsu, které už před časem spustilo svou řadu "čisté zeleniny". "V roce 2009, když jsme ukončili polovodičovou výrobu v jednom našem závodě v Aizuwakamatsu, jsme chtěli využít tamní čisté prostory," citovala IDG News Service mluvčího Fujitsu Rishada Marquardta. Denně závod vyrobí 3500 hlávek, které se díky sterilnímu prostředí jen tak nezačnou kazit, navíc je není nutné před jídlem mýt. Obě firmy na příští roky počítají s produkcí v hodnotě stovek milionů jenů (jeden jen odpovídá dvaceti haléřům), k čemuž ovšem využívají nově dostupných vládních dotací na modernizaci zemědělství.

Sharp to zase zkouší s jahodami, které se normálně kazí velmi rychle. Další výhodou oproti klasickému farmaření je, že zemědělskou továrnu lze postavit prakticky všude, klidně na poušti. Naopak tam bude dost levné solární energie. Sharp takto v Dubaji začal produkovat ovoce, které se špatně převáží, neboť se rychle kazí: "Japonské jahody jsou velké a lahodné, být blízko k trhu bude výhoda," říká mluvčí firmy Niyuki Nakayama a těší se na vysoké zisky z blízkovýchodního trhu. Jiná taková jahodová továrna funguje v indickém Puné, ovšem zařízení se řídí na dálku z Japonska.

Vedle klasických plodin, jako je špenát, hlávkový salát, kapusta, mizuna a další listová zelenina či zmiňované jahody, se hi-tech zemědělci pouští i do speciálních produktů, včetně tzv. funkčních potravin. Ty obsahují například spoustu vitaminu C nebo polyfenolů. Naopak pro víc než milion Japonců nemocných na ledviny je určen hlávkový salát se sníženým obsahem draslíku; na japonském trhu stojí jen asi dvakrát či třikrát víc než obyčejný.

Pořád se ale jedná o běžně vyšlechtěné odrůdy, nikoli o geneticky modifikované organismy. A jelikož se díky uzavřenému prostředí nemusí používat nic jako pesticidy či nepěkná hnojiva, splňují takové výdobytky mnohé požadavky na označení bio. Nicméně na certifikát ekologické produkce jen stěží dosáhnou. Například základní legislativa v Evropě, totiž Nařízení Rady (ES) č. 834/2007, považuje za ekologickou produkci tu, jež "respektuje přírodní systémy a cykly" a zakládá se na omezení vnějších vstupů, ať už jde o hnojiva či energii. Ekologické zemědělství je také o údržbě krajiny či zachovávání biodiverzity, k tomu asi fabrika plná zářivek, elektroniky a živných roztoků stěží přispěje. Nicméně na talíři to asi nepoznáte, takto "vyrobená" zelenina se klidně může ukázat jako ještě zdravější. A na trhu bude kteroukoli roční dobu.