Základní fakta o transpacifické obchodní dohodě (TPP):

- K dohodě o Transpacifickém partnerství (TPP) dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu loni v říjnu v Atlantě. Dohoda zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Podepsána byla letos v únoru na Novém Zélandu.

- Dohodu nyní čeká dvouleté ratifikační období. Během něj musí konečný text schválit nejméně šest zemí, představujících 85 procent úhrnného hrubého domácího produktu (HDP) 12 signatářských států. Teprve pak bude možné uvést dohodu v život.

- Vzhledem ke své velikosti budou smlouvu muset ratifikovat Spojené státy a Japonsko, tedy největší a třetí největší ekonomika na světě. Čína, která má druhou největší ekonomiku na světě, součástí dohody není. V budoucnu by se k ní ale mohla připojit, nyní se snaží například prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent.

- Dohoda má omezením či odstraněním cel a dalších obchodních překážek uvolnit vzájemný obchod a stanovit společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí. Spojené státy, Mexiko, Kanada a Japonsko se kromě toho mezi sebou například dohodly na pravidlech, která určují, jak velká část vozidla musí být vyrobena v rámci účastnických zemí TPP, aby se na něj mohl vztahovat bezcelní status.

- Signatáři se například zavázali k dodržování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy divoké flory a fauny (CITES), která přísně zakazuje obchod s ohroženými druhy zvířat nebo rostlin.

- Přísné jsou i pasáže věnované ochraně duševního vlastnictví, které například profesor Harvardovy univerzity Kenneth Rogoff označil sice za "přestřelené", podle něj to ale bylo nezbytné udělat kvůli usnadnění prodeje špičkové techniky do rozvojového světa, včetně Číny, bez obav, že takové zboží bude okamžitě klonováno.

- Dohoda pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky a třetinu světového obchodu, jednalo se o ní pět let. Členské země nyní reprezentují více než 800 milionů obyvatel planety. Pro srovnání - chystané Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a EU by se týkalo zhruba 828 milionů obyvatel a asi 50 procent světového HDP.

- Smlouva má ale i své kritiky. Podle budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa je pro Spojené státy nevýhodná, Trump prosazuje podle něj spravedlivější bilaterální dohody. Americké odbory tvrdí, že američtí pracovníci budou v důsledku dohody čelit zahraniční konkurenci.

- Podle administrativy Baracka Obamy by však Spojené státy na smlouvě vydělaly, protože na některé trhy mají notně omezenou možnost se dostat kvůli vysokým clům, která pro jiné země neplatí. Smlouva by měla podle současné vlády také zvýšit životní úroveň a snížit chudobu.

- Obavy u kritiků například panují z posilování nadnárodních korporací a s tím související likvidace místních výrobců a zvyšování cen.

- Proti dohodě se loni postavila také například Světová zdravotnická organizace (WHO), která se obává, že TPP ohrozí kvůli přísným patentovým právům dostupnost zdravotnické péče a léků. "Pokud tyto dohody otevřou obchod, ale zavřou dveře dostupným lékům, pak si musíme položit otázku: Je toto vůbec pokrok?" řekla šéfka WHO Margaret Chanová.