Odchod Řecka z eurozóny by se dal zvládnout, zní z Evropské centrální banky

20.08. 08:40 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 20.08. 09:59

Podle člena výkonné rady Evropské centrální banky by byl odchod Řecka z eurozóny zvládnutelný.

Odchod Řecka z eurozóny by byl zvládnutelný, lepší by ale bylo, kdyby Řecko v eurozóně nadále zůstalo. Německému listu Frankfurter Rundschau to řekl člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. Spekulace o odchodu Řecka z eurozóny v poslední době sílí s tím, jak se blíží splatnost další části úvěru, který země čerpá od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

"Za prvé, mojí jasnou prioritou je, aby Řecko zůstalo v měnové unii," podotkl Asmussen. "Za druhé, je v rukou Řecka, aby se o to postaralo. A za třetí, odchod Řecka by byl zvládnutelný," dodal.

Asmussen ale také upozornil, že takzvaný "Grexit", tedy odchod Řecka z eurozóny, by nebyl tak úplně hladký, jak si někteří představují. "Bylo by to spojeno se ztrátou růstu a vyšší nezaměstnaností a bylo by to velmi drahé. Pro Řecko, pro Evropu jako celek a také pro Německo," řekl.
Jörg Asmussen (vpravo) při debatě s řeckým ministrem financí Evangélosem Vénizélosem. Šéf ministrů financí eurozóny, tedy takzvané Euroskupiny, Jean-Claude Juncker, však odchod Řecka nepředpokládá. "To se nestane, pokud Řecko neporuší všechny podmínky a všechny dohody," řekl pro rakouský list Tiroler Tageszeitung Juncker, který je lucemburským premiérem. "Protože očekávám, že Řecko se pokusí zdvojnásobit své úsilí a dosáhnout stanovených cílů, není důvod předpokládat, že odchod by se mohl stát relevantním scénářem."

Podle Asmussena by také bylo dobré, kdyby začal co nejdříve fungovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ten je trvalým záchranným fondem eurozóny a nástupcem dočasného fondu EFSF (Evropský fond finanční stability). "ESM je pro řešení takové krize lepším nástrojem než EFSF," řekl.

Ústavní soud v Německu nyní zkoumá, zda ESM, a vedle něj také zvažovaný fiskální pakt, jsou v souladu s německou ústavou. Verdikt má být vynesen 12. září. Bez souhlasu soudu Německo nemůže obě smlouvy právoplatně ratifikovat. A ESM nemůže bez podpory Německa ani začít fungovat.

Společné dluhopisy krizi nevyřeší

Asmussen se vyjádřil i k otázce společných dluhopisů za celou eurozónu, takzvaným eurobondům. Společný dluh je podle něj logickým řešením pouze v situaci, kdy bude existovat plná fiskální unie. Dodal přitom, že eurobondy nejsou nástrojem pro řešení krize.

Prezident ECB Mario Draghi začátkem srpna avizoval, že by se ECB mohla vrátit k odkupu státních dluhopisů, aby snížila náklady na obsluhu dluhu zemí jako jsou Itálie a Španělsko. Intervenci ze strany ECB ale nelze čekat dříve než v září a pouze za předpokladu, že vlády zemí eurozóny do té doby aktivují záchranné fondy, aby mohly ECB v nákupech dluhopisů podpořit.

Asmussen řekl, že aby ECB zvážila intervenci ve prospěch ohrožených zemí eurozóny, vláda každé takové země bude muset nejprve požádat o pomoc záchranné fondy a splňovat ekonomické podmínky, které jsou s poskytnutím pomoci spojené.

"Podle mého osobního názoru by bylo dobré vyžadovat, aby nejdříve musela být podána žádost o intervenci na primárním trhu prostřednictvím fondů EFSF a ESM, než se zapojí také ECB," řekl Asmussen.

List poznamenal, že Draghi ve svém posledním vystoupení v bankovní radě neřekl, že nový program odkupu státních dluhopisů bude omezen co do objemu a z hlediska časového určení. Asmussen proto dostal od novinářů otázku, zda úspěch zvažovaných kroků je spojen s předpokladem, že zásah ECB bude v neomezeném objemu.

"To jste mu rozuměli správně. Ale počkejte si. My teď pracujeme na dalších podrobnostech k tomu novému programu a bavit se o nich budeme na příští schůzce," doplnil Asmussen.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK