Největší světoví producenti ropy a zemního plynu jsou pod tlakem

25.10. 19:21 | Autor: ČTK

Největší světoví producenti ropy a zemního plynu jsou vystaveni nebývalému tlaku, aby snížili svou závislost na příjmech z těchto surovin, jelikož pokrok v efektivitě spotřeby paliv a vývoj vozů na elektrický pohon snižují poptávku a současně i jejich finanční prostředky. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Upozornila, že nečinnost nebo neúspěch v diverzifikaci zdrojů příjmů by násobily rizika, kterým čelí jak producentské ekonomiky, tak globální trhy. "Více než kdykoli v poslední době je třeba zásadně změnit modely vývoje těchto zemí," prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

Strukturální faktory, jako je rozmach těžby ropy z břidlic v USA, která na straně nabídky přebírá tržní podíl konkurenci, a snahy o omezení používání fosilních paliv na straně poptávky už nyní vytvářejí tlak na rozpočty těžařů. Při ceně ropy 80 dolarů (1815 korun) za barel se podle Birola příjmy těchto zemí z ropy a zemního plynu pohybují v průměru kolem 1800 dolarů (40 833 korun) na osobu ročně. S příchodem těžby z břidlic, jakož i nových technologií, by se do roku 2030 mohla tato suma snížit o 30 procent na 1250 dolarů.

"Podíl ropy a zemního plynu na příjmech těchto států v průměru činí více než 70 procent," řekl Birol. "Státy jsou pod tlakem cen, pod tlakem množství ropy, kterou vyvážejí, a pod tlakem populačního růstu... Myslíme si, že je to od minulosti velmi odlišné," řekl Birol.

Zvláštní zpráva IEA se zaměřuje na země, kde produkce ropy a zemního plynu tvoří nejméně jednu třetinu veškerých příjmů z vývozu a příjmy z ní přispívají nejméně jednou třetinou do celkových finančních příjmů. Především jde o Irák, Nigérii, Rusko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Venezuelu.

Agentura, která západním vládám radí v oblasti energetické politiky, odhaduje, že poptávka po ropě vzroste do roku 2040 o deset procent na více než 106 milionů barelů denně a poptávka po zemním plynu se zvýší o 40 procent na 5400 miliard metrů krychlových.

Jak agentura uvedla, v prostředí nižších cen ropy se rizika množí. V případě cen v rozpětí 60 až 70 dolarů za barel se čisté příjmy z ropy a zemního plynu nikdy nedostanou na úroveň let 2010 až 2015, což podle IEA znamená kumulativní ztrátu sedmi bilionů dolarů do roku 2040.

Birol poznamenal, že na snížení domácí spotřeby ropy by mohli pracovat zejména vývozci Blízkého východu. "Na Blízkém východě se každý den spotřebují zhruba dva miliony barelů ropy na výrobu elektřiny, a to je ekonomicky velmi neefektivní. Je to jako používání luxusního parfému k provozu auta," řekl.

Úspěšně provedené reformy budou mít mnoho dopadů na trhy s energiemi a na úsilí o dosažení globálních cílů v oblasti životního prostředí. "V sázce je mnoho," napsala IEA.

Foto: ČTK/AP/Hasan Jamali

Autor: ČTK