Bankovní šaría. Evropou se šíří islámské finančnictví

01.11. 12:41 | Autor: Marek Kerles

Ve Velké Británii funguje vedle Islamic Bank of Britain, loni přejmenované na Al Rayan Bank, dalších jednadvacet podobných finančních ústavů.

V době uprchlické krize se v Evropě otevírají banky založené na právu šaría. Nejen kvůli rostoucímu počtu muslimů. Islámské banky jsou podle části evropských ekonomů stabilnější než jejich západní konkurence.

Islám je často vnímán jako náboženství, které prosazováním svých principů patří spíše do hlubokého středověku. O to překvapivější je pohled mnoha erudovaných ekonomů na tu součást práva šaría, která se týká půjčování peněz: způsob, kterým si pravověrní muslimové mohou půjčovat peníze, považují za možný lék proti hospodářským a finančním krizím v západním světě.

Islámské bankovnictví zažívá v poslední době na starém kontinentu nebývalý rozmach. A přibývají banky založené na pravidlech, které například zapovídají půjčování na úrok.
"Očekáváme velkou poptávku nejen ze strany muslimů žijících v Německu, ale také od všech zákazníků, kteří se zajímají o etický způsob půjčování peněz," říká Hamad Abdulmohsen al-Marzouq, šéf Kuveyt Türk Bank (KT Bank), první islámské banky, která otevřela svou pobočku na území Německa, konkrétně ve Frankfurtu.

Principy islámského bankovnictví stojí na koránu. Podle tureckého bankéře jeho finanční ústav přivítá klienty jakéhokoli náboženství. "Chceme se v eurozóně etablovat nejprve v Německu, v dalších krocích si pak dovedeme představit vstup na bankovní trh i v dalších zemích eurozóny, třeba ve Francii," uvedl v létě al-Marzouq.

Hlavně žádný úrok

Islámské banky nabízejí své služby v sedmdesáti zemích světa včetně třeba USA, Francie či Irska. Lucembursko kvůli nim upravilo své zákony už v roce 1975. Ve Velké Británii nyní funguje vedle tradiční Islamic Bank of Britain dalších 21 podobných ústavů.

Na přelomu tisíciletí činil celkový objem islámského finančnictví kolem 100 miliard dolarů, letos by se měl dostat až k částce 2,5 bilionu. Proč vlastně? Jedním z důvodů je pochopitelně snaha vyhovět početným muslimským menšinám v některých vyspělých zemích, dalším pak snaha přilákat do země investice z bohatých arabských států.

Minulý měsíc například začala nabízet své služby první islámská banka v čínském Si-ningu, čínský Holding HNA-Group zároveň oznámil, že si bude pomocí islámského bankovnictví financovat nákup námořních lodí za 150 milionů dolarů. Podle vedení holdingu může obchod uzavřený s bankami z Perského zálivu předznamenat příliv "arabských" investic do čínské ekonomiky.

Důvody expanze islámských finančních ústavů však souvisejí se samotnými principy, na nichž stojí. Oproti klasickým ústavům mnohem více působí jako investoři, nikoli jako věřitelé, kteří jen půjčují peníze na cokoli.

Vycházejí přitom z toho, že korán zakazuje půjčovat na úrok. V islámském bankovnictví nesmějí peníze vydělávat peníze, zapovězeny jsou tedy veškeré spekulace nebo riskantní obchody nepodložené reálnou hodnotou. Jako příklad se třeba uvádí zákaz obchodu s rybami, které ještě plavou v moři. Čtěte TÝDEN.

* Jak vypadá muslimská hypotéka?

* Proč se islámským bankám krize vyhýbá?

* Jsou islámské banky levnější?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A MNOHO DALŠÍHO SE DOČTETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 2. LISTOPADU 2015.

Foto: ČTK/AP , MUHAMMED MUHEISEN, Twitter

Autor: Marek Kerles