Kritici se Buffetta ptají, proč sám neplatí státu víc

16.08. 13:00 | Autor: ČTK

Buffett navrhuje vyšší daně pro nejbohatší.

Opakované návrhy multimiliardáře Warrena Buffetta na zvýšení daní nejbohatším Američanům sice vychvalují média nakloněná prezidentu Baracku Obamovi, vyvolávají ale stále větší kritiku odpůrců zvyšování daní. Ti Buffettovi vytýkají překrucování faktů a vyzývají jej, aby on a další sociálně orientovaní miliardáři, například George Soros, šli příkladem a konečně využili možnosti podpořit těžce zadluženou státní pokladnu dobrovolnými dary, jimž se meze nekladou.

O Buffettově návrhu zveřejněném v listu The New York Times pochvalně hovořili moderátoři zpravodajských pořadů televizí ABC a NBC. Moderátorka ABC World News Diane Sawyerová s odkazem na Buffettovu výzvu zajistit, aby "bohatí platili svůj spravedlivý podíl", dokonce tvrdila, že "většinu daní nyní platí obyčejní pracující".

Proti tvrzení Buffetta a Obamy, že bohatí neplatí svůj poměrný díl. takže se musí zdanit víc, vystoupila nezávislá výzkumná organizace Tax Foundation, která označila nynější daň z příjmů v USA co do výsledků za nejprogresivnější na světě. Zatímco jedno procento lidí s nejvyššími příjmy vydělává 20 procent celkových příjmů, platí téměř 40 procent celkového výběru daně z příjmu. To je větší podíl, než činí podíl 90 procent lidí, kteří nepatří k deseti procentům nejbohatších. Navíc zhruba 50 procent Američanů daň z příjmu vůbec neplatí a ještě dostávají od státu daňové refundace.

Buffett tvrdí, že zvýšení nejvyšší sazby daně z příjmu přispěje ke snížení rozpočtového deficitu a údajně nebude mít vliv na investice. Tax Foundation ovšem připomíná, že v roce 1980, kdy nejvyšší sazba dosahovala 70 procent, se nejbohatší jedno procento podílelo na 20 procentech příjmu z této daně. Dnes při sazbě 35 procent je jejich podíl na vládních příjmech dvojnásobný.

Na zdánlivý paradox zvýšeného vládního příjmu z nižších daní z příjmu upozornil nedávno známý ekonom Thomas Sowell. Podle něj nejde o žádné "snižování daní ve prospěch bohatých", jak už téměř sto let tvrdí levicová propaganda, nýbrž o to, aby bohatí vrátili do ekonomiky peníze odvedené na nezdanitelné účty, například nadace. To byl podle Sowella hlavní cíl i výsledek několika vln snížení sazeb daně z příjmu, které v USA proběhly počátkem 20. let, za J. F. Kennedyho počátkem 60. let, za Ronalda Reagana počátkem 80. let i a nakonec před deseti lety.

Tax Foundation v této souvislosti poukazuje na to, že Buffett se rozhodl převést většinu svého majetku do nadace Billa a Melindy Gatesových. Tím do budoucna unikl dani z pozůstalosti, která mohla vynést státu z jeho desítek miliard dolarů 55 procent. Navíc tím snížil příjmy státu natrvalo, protože tento majetek přejde ze standardních zdanitelných aktivit do nezdanitelných.

Buffett také uvádí, že loni zaplatil jen 17,4 procenta ze svého zdanitelného příjmu, což je nižší podíl než například podíl jeho zaměstnanců. Podle Tax Foundation ale zřejmě zapomněl, že daně z dividend a z kapitálových zisků, z nichž měl zřejmě většinu svých příjmů, představují dvojí zdanění firemních zisků.

Buffettův konglomerát Berkshire Hathaway musí nejprve zaplatit daň z firemního zisku 35 procent, což je jedna z nejvyšších firemních daní na světě. Až pak akcionáři platí daň 15 procent z dividend nebo kapitálových zisků. Kombinovaná daň je tak 50 procent, což je čtvrtá nejvyšší sazba v průmyslovém světě.

"Mám už po krk těchhle lidí, kteří přijdou s velkými články v novinách se vším tím káráním. Proč nejde příkladem a nepošle federální vládě šek na pět miliard dolarů?" reagoval na Buffettovy návrhy konzervativní publicista Pat Buchanan.

Každý Američan může dobrovolně přispět ministerstvu financí platbou z účtu, šekem či dokonce kreditní kartou. Navzdory Buffettovu tvrzení, že miliardáři by rádi platili víc, zjišťuje ministerstvo za fiskální rok 2010 v kolonce "dary ke snížení veřejného dluhu" částku pouhých 2,8 milionu dolarů (asi 47 milionů Kč). Kdyby Buffet poskytl státu jen setinu svého majetku, byl by to trojnásobek této sumy. Komentátoři ovšem poznamenávají, že miliardáře nic takového dělat nenapadne, protože vědí, že na rozdíl od jejich investic nebo cílené charity by financování bezedného státu bylo mrháním jejich penězi.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK