Štěstí a wellbeing Čechů a Češek v roce 2020: I přes pandemii jsme zůstali štastní

01.07. 14:50 | Autor: - red -

25. června 2021 se v Senátu PČR konal seminář Šťastné Česko. Ústav empirických výzkumů STEM na něm představil výsledky průzkumu o štěstí Čechů během covidového roku 2020 a ukázal, jak krize ovlivnila kvalitu života v ČR.

Ačkoliv v roce 2020 zasáhla pandemie i Českou republiku, většina lidí se i tak cítila šťastně a spokojeně. Koronavirová situace dopadla tíživě pouze na pětinu z nás. To je výsledek průzkumu agentury STEM, která v prosinci loňského roku mapovala psychický stav Čechů a Češek. Průzkumu pro nadační fond Šťastné Česko, který proběhl již popáté, se loni zúčastnilo 1016 respondentů.

"Zhruba na pětinu respondentů dopadla ale situace tíživě, jejich život se zásadně změnil," uvedl analytik STEM Ondřej Kopečný. Podle průzkumu 68 % tázaných uvedlo, že v roce 2020 bylo spíše spokojeno. Úplně spokojených bylo 15 %, nespokojených a velmi nespokojených 17 %. Jen 12 % dotazovaných pak udalo, že bylo v době pandemie vyloženě nešťastných.

Přestože většina rodin zůstala v minulém roce nuceně doma (školy byly většinu roku zavřené, mnoho lidí zůstávalo na home office), rodinné soužití se dle většiny respondentů zlepšilo. "Téměř 9 z 10 Čechů označilo rodinné soužití za šťastné, jen 13 % uvedlo opak," řekl Kopečný.

Veliký nárůst průzkum ukázal ve věci vnímání důležitosti osobních svobod a lidských práv. Jako zásadní je vnímalo 24 % respondentů, oproti loňským 15 %. "Souvisí to s tím, že život byl omezený řadou restrikcí. Lidé začali v souvislosti s opatřeními vnímat, že se stav demokracie zhoršil," uvedl Kopečný.

Negativních ukazatelů se ve výzkumu objevilo více. V době covidové se na 35 % zvýšil počet lidí, kteří mají pocit, že žijí ve stresu. To je meziročně pětiprocentní nárůst. Více než čtvrtina lidí také trpěla pocitem osamocení. Nejčastěji mladí lidé a o něco hojněji ženy. Mezi dospělými také stoupl výskyt depresí a rizika sebevraždy, některým z běžných duševních onemocnění trpí přibližně každý třetí muž či žena.

"Epidemie sice nenarušila naše štěstí, ale záleží na tom, jestli nepatříme k ohroženým skupinám. Narostly však obavy o svobodu a demokracii. Z výzkumu také vyplynulo, že uzavření rodin doma překvapivě spíše utužilo rodinné vztahy. I když máme ekonomické obavy, hledíme do budoucnosti s relativním optimismem," shrnul jednotlivé výstupy výzkumu analytik Ondřej Kopečný.

Na semináři v Senátu vystoupili kromě analytika STEM Ondřeje Kopečného také ekonom a filozof Tomáš Sedláček, pedagožka Anna Kubíčková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), které se snaží o systémové uchopení wellbeingu ve vzdělávání, filozofka Anna Hogenová, skautská dobrovolnice u orlickoústeckých sanitářů Lucie Froggy Rybková nebo ředitel centra Elpida pro aktivní seniory Jiří Hrabě.

Diskutující na řešili i otázky spojené s vyhlídkami konceptu wellbeingu v ČR. Má výzkum wellbeingu šanci se stát platným hlediskem při měření kondice společnosti, jak je tomu na severu Evropy nebo Novém Zélandu? Minulé měsíce odhalily slabiny v našem společenském předivu, ale i fakt, že v některých situacích nejsou peníze řešením. Ve vyspělých zemích se věnují zkoumání tzv. wellbeingu. "Pokud se chceme v oblastech jako vzdělávání, komunitní život, duchovní a kulturní rozvoj, zdraví, životní prostředí a dalších těmto zemím vyrovnat, měli bychom se tímto přístupem inspirovat," řekla na akci spoluzakladatelka nadačního fondu Šťastné Česko Lilia Khousnoutdinová.

Filozofka Hogenová komentovala zaměření současné společnosti na předměty a zajišťování zajištěného, které má za následek odtržení jednotlivce od skutečného bytí. Ekonom Tomáš Sedláček označil život současného člověka jako život v předklonu, život pro okamžiky v budoucnosti.

Pedagožka Anna Kubíčková zase zdůraznila nezbytnost budování wellbeingu na školách. "Dlouhodobé uzavření škol a omezení sociálních kontaktů budou mít na vyvíjející se dětskou psychiku ještě větší dopad než v případě dospělých." Doba covidová negativně zasáhla nejen rodiny, kde stouplo domácí násilí, ale i učitele. Po prázdninách čeká na školy nejen úkol doučit, co se nestihlo, ale také uzdravit pochroumané psychické zdraví dětí.

Foto: archiv

Autor: - red -