Rodiče ve školách nechtějí hybridní výuku

04.10. 08:03 | Autor: PR ČLÁNEK

Pandemie covid-19 změnila pohled na mnoho aspektů života, školní docházku nevyjímaje. V souvislosti se vzděláváním se začalo více mluvit o technologiích ve výuce, potřebě změny osnov nebo možnosti kombinovat prezenční a distanční výuku. Jak se k těmto tématům staví rodiče, zjišťovala v průzkumu mezi 1500 respondenty pražská bilingvní škola Beehive.

Technologie ano, programování ne

Na otázku, zda je vhodné ve výuce využívat digitální technologie, 73 % respondentů odpovědělo pozitivně (spíše ano nebo rozhodně ano). O něco přesvědčenější o přínosu technologií jsou muži, kteří vítají, že se děti s technologiemi alespoň naučí, neboť je budou potřebovat v práci. Naopak zhruba 13 % respondentů je rozhodně proti a myslí si, že děti tráví na tabletu nebo na mobilu už tak dost času. "V Beehive jsme ve výuce vždy podporovali využívání digitálních technologií, online her a aplikací, ke kterým má dnešní generace dětí přirozeně blízko. Hodně se mluví o tom, že děti by neměly u počítačů trávit tolik času, že výuka by měla být vedena více asynchronně a offline. Nikdo ale nemluví o tom, že děti u počítačů a mobilů zůstanou i tak, jen čas výuky a povídání si se spolužáky a učiteli vymění za online hry, YouTube a sociální sítě," namítá Martina Přenosilová, zakladatelka a ředitelka školy.

Ilustrační foto.

Podstatně více odmítavě se účastníci průzkumu staví k představě, že by se děti na prvním stupni měly učit programovat. 46 % respondentů si myslí, že povinné programování by v osnovách prvního stupně být nemělo, 24 % neví a jen 30 % se vyslovilo pro tuto možnost. Rozdíl mezi názorem mužů a žen byl minimální. "Nedávná revize Rámcového vzdělávacího programu nicméně se základy programování na prvním stupni počítá a my to vítáme, protože v tomto ohledu jsme opravdu byli v Česku pozadu. Programování je totiž zásadní pro uplatnění na trhu práce 21. století, ale znalost jeho principů pomáhá lépe řešit i problémy v každodenním životě," vysvětluje Martina Přenosilová.

Online výuka v i po pandemii

Návyk využívat technologie při výuce navíc bylo to, co podle 45 % respondentů nejvíce pomohlo dětem v adaptaci na online výuku. Stejné procento zvolilo jako nejdůležitější aspekt kvalitní komunikaci s vyučujícími a 27 % má za to, že klíčem k úspěchu bylo vedení dětí k samostatnosti ze strany školy. Kolik času rodičům v posledním roce zabrala výpomoc dětem s online výukou? 47 % lidí uvedlo, že žádný, méně než hodinu denně touto činností trávilo 12 % lidí. Necelých 18 % pomoci dětem věnovalo hodinu až dvě denně, 11 % dvě až tři hodiny a 13 % potřebovalo více než tři hodiny každý den.

Ilustrační foto.

Často skloňovaným pojmem byla v poslední době také tzv. hybridní výuka, tedy kombinace prezenční a dálkové výuky. V praxi by to znamenalo například to, že dítě chodí do školy jen několik dní v týdnu a zbytek doby se učí online, případně formou konzultací s učitelem. Takovou podobu výuky si nedovede představit 60 % rodičů. Více vyhraněné jsou v tomto ohledu ženy, 38 % jich je rozhodně proti (vs. 29 % můžů). Rozhodně pro by bylo pouhých 7,5 procenta respondentů.

Jiný pohled na hybridní výuku má progresivní vzdělávací instituce Beehive. "O online programu pro dálkové studium už ve škole mluvíme asi dva roky. I před koronavirem totiž potřeby některých rodičů a dětí napovídaly, že to bude nezbytné. Rodiče dnes v rámci pracovního trhu často cestují a chtějí, aby děti zůstaly v kontaktu s češtinou a se svými kamarády. Distanční nebo částečně distanční program je řešením také pro studenty, kteří jsou například dlouhodobě nemocní," myslí si Martina Přenosilová. Koronavirus tak zařazení hybridní - tedy zčásti prezenční a zčásti dálkové - výuky v Beehve International School jen uspíšil. Více informací najdete na webu https://www.beehive.cz/.

Autor: PR ČLÁNEK