Pohádkové studio přišlo o kouzelného šéfa aneb Bohatý odkaz Boba Igera

26.02. 17:07 | Autor: Adam Kahánek

Přišlo to jako blesk z čistého nebe. V úterý mediální a zábavní konglomerát Walt Disney oznámil, že výkonný ředitel společnosti Bob Iger odstupuje ze své funkce s okamžitou platností. Skončila tak patnáctiletá éra plná úspěchů, během níž se z Disneyho stal gigant, který nechává konkurenci hodně daleko za sebou.

Iger si udělal jméno jako šéf televizní stanice ABC, kterou Disney v roce 1996 koupil. O čtyři roky později povýšil a stal se - coby její prezident - druhým nejdůležitějším mužem ve vedení celé společnosti. Jako pravá ruka tehdejšího výkonného ředitele Michaela Eisnera sledoval úpadek společnosti na filmovém i zábavním poli.

Budoucnost pohádkové firmy neměla zrovna růžové vyhlídky, a tak došlo v roce 2005 ke změně: Iger svého šéfa nahradil a postavil se vstříc největší výzvě své kariéry. V té době se nedařilo hlavně animované divizi, díky níž se studio stalo tak slavným. Propadáky jako U nás na farmě nebo Planeta pokladů symbolizovaly kreativní bídu posledních let. "Zdědil Disneyho animované studio, které bylo ve velkém nepořádku," uvádí dokonce sám Disney ve svém dokumentu The Imagineering Story na streamovací platformě Disney+.

Záchrana Pixarem

Sám s novými kreativními nápady sice nepřišel, problém však vyřešil jako správný byznysmen - v roce 2006 koupil od Stevea Jobse animované studio Pixar, které si udělalo jméno snímky Toy Story: Příběh hraček, Úžasňákovi nebo Hledá se Nemo. Zakladateli Applu vyplatil 7,4 miliardy dolarů. Svým rozhodnutím si byl jistý. "Disney bude Pixarem zachráněn a my všichni budeme žít šťastně až do smrti," řekl Jobsovi potom, co se na obchodu dohodli. Odhalil to ve své knize memoárů The Ride of A Lifetime: Lessons Learned from 15 Years as CEO of the Walt Disney Company.

Toy Story 4.

A skutečně se tak stalo. V následujících letech už jen přihlížel, jak animovaná divize znovu vzkvétá, a to jak z pohledu kvalitního obsahu (Ratatouille, VALL-I, Vzhůru do oblak, ...), tak i peněz. Od doby, co Disney vzal Pixar pod svá křídla, vydělalo studio jen v kinech kolem 11 miliard dolarů, nepočítaje výnosy z prodeje merchandisového zboží, tedy hraček a podobně a atrakcí v zábavních parcích.

Komiksová revoluce v Hollywoodu

V roce 2009 přišel klíčový milník. Disney koupil za čtyři miliardy dolarů filmové a komiksové studio Marvel a začal psát historii. Iron Man, Captain America, Thor a desítky dalších superhrdinů se postupně stali hlavní doménou dnešní popkultury. Filmové univerzum, kde jsou jednotlivé filmy příběhově vzájemně propojené, přeměnilo výrobní zvyky v Hollywoodu. V minulém roce pak přišel vrchol v podobě Avengers: Endgame - nejvýdělečnějšího filmu všech dob (2,797 miliardy dolarů). Takzvané marvelovky vládnou kinům už více než dekádu, diváci se jich ale stále nepřejedli, a naopak se mohou díky vzniku Disney+ (o službě budeme mluvit později) těšit na mnohem více obsahu v podobě seriálů jako WandaVision, Falcon and Winter Soldier, Loki a dalších.

Avengers: Endgame.

O tři roky později přidal Iger další masivní akvizici do širokého portfolia. Za stejnou částku jako Marvel koupil od George Lucase studio Lucasfilm, domov nejslavnější sci-fi franšízy Star Wars. O kvalitě filmů pod taktovkou Disneyho by se jistě dalo dlouho polemizovat, vzhledem k utracené částce za práva se ale ze strany Igera jednoznačně jednalo o mistrovský kauf. Sedmá epizoda s podtitulem Síla se probouzí se stala historicky nejvýdělečnějším filmem v amerických kinech (936 milionů, celosvětově pak 2,068 miliardy dolarů). Úspěch v prodeji merchandisového zboží pak asi nejlépe vystihuje aktuální mánie kolem Baby Yody.

Revitalizace zábavních parků

Další nemalý problém v začátcích Igerova vládnutí představovaly zábavní parky. Ty byly podobně jako animované studio ve značném rozkladu. Prodělávaly Disneylandy v Anaheimu, Paříži nebo Hongkongu. Hlavní vina se svalovala právě na Eisnera, který parkům přiškrtil rozpočet, což se negativně projevilo na jejich výsledné podobě. Parky nevěnovaly pozornost detailům, nepůsobily tak pohádkově jako při svém otevření, a to vzhledem k vysoké ceně vstupného nekorespondovalo s očekáváním návštěvníků.

Právě to Iger mohutnými investicemi postupně změnil. V Anaheimu zahájil rozsáhlou pětiletou rekonstrukci a vybudoval řadu nových atrakcí včetně nesmírně populární Cars Land. Exkluzivní atrakce pak nechal postavit i v Hongkongu, celý park navíc zvětšil o čtvrtinu. Výsledek se dostavil v roce 2012, kdy Disneyland poprvé ohlásil, že je v černých číslech. V pařížském Disneylandu zase využil pixarovky Ratatouille, která se v hlavním městě Francie odehrává, a nechal tam postavit populární atrakci. S velkou slávou pak Disney minulý rok otevřel novou atrakci Star Wars: Galaxy's Edge, kde si návštěvníci mohou mimo jiné postavit vlastní světelný meč. Nicméně první bilancování ukázalo, že společnost čekala vyšší prodej vstupenek.

Do boje proti Netflixu

Ani v posledních měsících svého kralování na postu hlavního šéfa společnosti Iger rozhodně nešetřil. Minulý rok byla definitivně potvrzena obrovská transakce ve výši 71,3 miliardy dolarů, díky které se pod hlavičku Disneyho zařadilo slavné studio 20th Century Fox, které se od letošního roku jmenuje už jen 20th Century Studios. Disney tak získal práva na Avatara, Simpsonovy, kabelové stanice FX nebo National Geographics či komiksové X-Men a Fantastickou čtyřku, což se náramně hodí do neustále se rozrůstajícího světa divize Marvel.

Hračka Baby Yoda.

Závěrem loňského roku pak společnost spustila také svou dlouho očekávanou službu Disney+. Ta má být přímým konkurentem Netflixu, jenž je považován za hlavního průkopníka služby video on demand (video na vyžádání). Streamovací platforma Disney+ nabízí divákům spoustu starého a postupně i nového obsahu. Využívá své bohaté knihovny a láká na novinky ze světa Marvelu nebo Star Wars. O naprostý boom v počtu předplatitelů se postaral zejména seriál The Mandalorian s již zmíněnou populární postavičkou Baby Yodou. Službu si už teď předplácí přes 28 milionů uživatelů, a to zatím funguje jen v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a v Nizozemsku. Teprve koncem března začne být dostupná v západní Evropě. Východní část, kam podle Disneyho spadá i Česká republika, se dočká až koncem roku.

Přetrvá kouzlo i po Igerovi?

Ultimátním důkazem veleúspěšné práce Igera je řeč čísel. V prvním roce jeho nástupu do křesla výkonného ředitele Disneyho byl čistý příjem společnosti 2,5 miliardy dolarů. V loňském roce činil 10,4 miliardy, jde tedy o více než 300procentní nárůst. O více než 400 procent vzrostly také akcie. Zatímco v roce 2005 se cena za jednu akcii pohybovala na 25 dolarech, v úterý to bylo 128 dolarů, píše CNBC. Po oznámení okamžitého odchodu 69letého Igera akcie klesly o dvě procenta.

Iger bude ve společnosti i nadále zastávat vysokou pozici - do konce roku 2021 bude předsedou kreativního oddělení. Post výkonného ředitele ale převzal jeho jmenovec Bob Chapek, dosavadní šéf divize zábavních parků, a některá americká média se už ptají, zda má na to, aby tak vysokou laťku udržel. "Disney zůstává společností s obrovskými výhodami a možnostmi, ale zároveň zůstává společností, která v současnosti čelí společně se svými studiovými bratry velkým výzvám. Přetrvá kouzlo i po éře Igera? Pro dobro společnosti musí Disney doufat, že nový Bob sdílí s tím předešlým více než jen jméno," píše ve svém komentáři server CNN.

Foto: ČTK/APInvision/Jordan Strauss, facebook.com/PixarToyStory, facebook.com/avengers, ČTK/EFE/Cristina Magdaleno

Autor: Adam Kahánek