Martin Roman "radí" NERVu: 30 korun oživí ekonomiku

28.01. 14:10 | Autor: Barbora Malá

Národní ekonomická rada vlády (NERV) po prvním společném zasedání prezentovala několik možných postupů proti krizi. Některé z návrhů, jež jsou hojně diskutovány v médiích, se jeví zatím velmi nejistě až ostýchavě. V některých případech dokonce jako by se střílelo naslepo a čekalo se, kdo se chytí.

Se zajímavým návrhem přispěchal za členy NERV i šéf energetického giganta ČEZ Martin Roman. Snižte sazbu DPH u elektřiny z 19 na 15 procent a uleví se všem lidem a firmám, říká Roman. K autorství návrhu se přesto podle médií nehlásí, pouze ho podporuje. "Je to nápad, který se objevil v individuálních diskuzích. Myslím, že na něm něco je, protože elektřina je možná jediné zboží, kde by se snížení DPH projevilo přímo v koncových cenách," argumentuje Roman.

"Úleva firmám"? NERV mlčí

Pokles DPH o čtyři procentní body by prý znamenal snížení měsíčních plateb za elektřinu pro domácnosti zhruba od 20 až 30 korun, pro velké firmy by pak mělo jít o desítky až stovky tisíc korun. Většina firem je plátcem DPH, tedy daň si odpočítá, ať už je její procentuální výše jakákoli. Firemní náklady to tudíž teoreticky neovlivní. V čem tedy spočívá ta úleva firmám?

Ministr Kalousek s návrhem zásadně nesouhlasí. Není se co divit - snížení daně z elektřiny by významně narušilo tok významného proudu do státní pokladny. "Podle mě to není návrh, o kterém by se vůbec mělo diskutovat," reagoval rázně. Domnívá se, že protikrizová opatření by měla směřovat hlavně k povzbuzení poptávky, vyšší spotřebě a zaměstnanosti, a snížení DPH z elektřiny nic z toho neřeší. Co se týče odborníků z NERV, ti se k nápadu zatím povětšinou zdráhají vyjadřovat. Člen rady Tomáš Sedláček naznačil, že nápad sice "lítá ve vzduchu", oficiálně však zatím předložen k diskuzi nebyl.

Analytici: nedává to smysl

Se sazbou DPH není navíc možno volně manipulovat, je totiž svázána s předpisy EU. "Než nové sazby dohodnete s Evropskou komisí, než to vysvětlíte našim poslancům a než se projeví v praxi, bude to trvat ode dneška ještě dva tři roky," říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Jakkoli je toto tvrzení pravdivé, pouze doplňuje základní pilíř argumentace, k němuž stačí selský rozum. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka přivádějí návrhy na selektivní snižování DPH jen u některých sektorů průmyslu podezření, zda si nechtějí jednotlivá odvětví polepšit na úkor veřejných financí s výmluvou na krizi. "Proč by měly například relativně zlevnit automobily vůči ledničkám nebo elektřina vůči benzinu," ptá se Marek.

Martin Jahn lobbuje za zavedení A ptá se oprávněně. Ať už jde o lobbing člena rady Martina Jahna pro zavedení tzv. šrotovného (nic proti, PR škodovce odvádí kvalitně), nebo o vychytralé nápady Martina Romana, vláda i s celým NERVem, pokud chtějí českému průmyslu opravdu pomoci (a zároveň si udržet respekt veřejnosti), by měli vskutku uvažovat o opatřeních plošných a tedy nediskriminačních, jak slibují. "Zavádění třetí sazby DPH speciálně na elektřinu bych mezi dobré nápady rozhodně neřadil," přidává se ke kolegům analytikům i Pavel Sobíšek za UniCredit Bank.

Z opravdového zlevnění elektřiny by jistě všichni zaplesali, zvlášť vzhledem k novoročnímu navýšení cen, které vzbudilo tradiční vlnu nevole. Je to totiž vysoká cena bez DPH, která už tak (a v čase krize ještě více) zatěžuje finanční výkazy firem. Pokud by ale konečné ceny za elektřinu pro podniky zůstaly po odečtení DPH nezměněny, v čem tkví ten přínos? Že by ve vymazání tři desetikorun z účtů domácnostem? Možné je vše, ostatně o převratném významu zdánlivě banální částky třiceti korun jsme se již celkem nedávno přesvědčili.

Foto: MEDIACOP, archiv Týdne

Autor: Barbora Malá