Jaderné bloky v ČR postaví KHNP, analytici varují před prodražením projektu

17.07. 17:19 | Autor: ČTK

Vítězem jaderného tendru v ČR se stala korejská společnost KHNP, která postaví dva jaderné bloky v Dukovanech na Třebíčsku. Stát s ní bude jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně. Rozhodla o tom dnes vláda, která korejskou společnost upřednostnila před francouzskou firmou EDF.

Náklady na jeden reaktor budou podle kabinetu při současných cenách kolem 200 miliard Kč, podle některých analytiků však hrozí možná až trojnásobné navýšení této ceny i zpoždění stavby. Pro tuzemský průmysl je pak nyní zásadní dojednat maximální zapojení českých firem do projektu.

Vláda se podle premiéra Petra Fialy (ODS) přiklonila k doporučení polostátní společností ČEZ, která na jaře nabídky analyzovala. "Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích," řekl premiér. Stejně vítěznou nabídku hodnotili i ostatní členové vlády.

KHNP by měla postavit zatím dva reaktory v Dukovanech. Stavba prvního z nich má podle současného harmonogramu začít v roce 2029, hotový by pak měl být o sedm let později. ČEZ, který má tendr na starosti, ovšem bude s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně.

Při preferované variantě výstavby dvou reaktorů by měla stavba jednoho bloku podle vlády vyjít na přibližně 200 miliard korun v aktuálních cenách. Rozpočtové náklady na přípravné práce pro jaderné bloky v Dukovanech budou v příštích pěti letech celkem 80 až 85 miliard korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle řady analytiků jde však o nereálné číslo a konečná cena může být dvakrát až třikrát vyšší.

První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036. Analytici ale varovali před možným zpožděním celého projektu. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor v této souvislosti upozornil na to, že KHNP ještě nikde nepostavila reaktor o požadovaném výkonu a navíc ještě nic nepostavila ani v EU.

Vítězná KHNP v reakci na svůj úspěch v tendru uvedla, že chce nadále usilovat o to, aby se do projektu zapojilo co nejvíce českých firem a pracovníků. Dosud korejská firma identifikovala 200 českých firem, se kterými by na stavbě jaderných bloků mohla spolupracovat, a uzavřela 76 memorand o porozumění. O technologii reaktoru APR1000 o výkonu 1050 MW, který Korejci v českém tendru nabídli, KHNP vede dlouhodobý spor s americkou společností Westinghouse.

Američané, kteří se tuzemského tendru dříve rovněž účastnili, dnes uvedli, že KHNP není oprávněna tento blok používat a chtějí se kvůli tomu právně bránit. ČEZ k tomu uvedl, že má od KHNP potvrzení o vlastnických právech k technologii. Další neúspěšný uchazeč v tendru, společnost EDF, vzal výsledek jaderného tendru na vědomí. Francouzská firma zároveň deklarovala, že je připravena dál jednat s ČR při případné změně tendru.

Výběr dodavatele jaderných bloků pečlivě sledovaly také české firmy. Podle jejich zástupců nyní pro tuzemský průmysl bude zásadní maximální zapojení tuzemských společností při výstavbě nových jaderných bloků v ČR. Firmy a svazy proto nyní chtějí akcelerovat jednání o spolupráci s korejskou firmou KHNP, která se stala vítězem jaderného tendru, podle nich je potřeba začít okamžitě. Zároveň věří, že dosáhnou na dříve deklarovaný podíl 65procentní účasti českých podniků na celém projektu.

Dnešní rozhodnutí vlády ke stavbě nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany uvítali zástupci Třebíčska. Uvedli, že s vybranou jihokorejskou firmou KHNP už delší čas spolupracují na různých společenských projektech. Budování dvou bloků podle jejich předpokladů zatíží region méně, než kdyby vznikl nejdřív jeden blok a další se stavěl až s odstupem několika let. Dostavbu Dukovan i tak označili za obrovskou zátěž, která toto území čeká.

Výstavba jaderných bloků bude největší a nejdražší zakázkou novodobé České republiky. Dosud největší ohlášenou zakázkou v novodobé historii ČR byl plánovaný nákup amerických bojových letounů F-35 Lightning II, které mají přijít na 150 miliard korun. Celkové náklady na pořízení a provoz strojů do konce jejich životnosti v roce 2069 ministerstvo obrany odhaduje na 322 miliard korun.

Foto: ČTK / Pavlíček Luboš

Autor: ČTK