Zdražování energií jen tak nepřestane

03.11. 05:40 | Autor: Petr Musil

Světové hospodářství stále solidně roste a s ním i poptávka po energetických surovinách. To žene jejich ceny vzhůru a vlna zdražování se nevyhne ani Česku. V příštím roce si nejvíce připlatíme za elektřinu a plyn. Uhlí zdraží zatím jen mírně, u smrkového dřeva půjde o stagnaci nebo pokles.

Cena elektřiny na Pražské energetické burze překročila hranici 55 eur za megawatthodinu. Nejde přitom o žádný sezonní výkyv, který by se dal svést na příchod chladnějšího počasí. Je to trend, jenž byl nastolen už někdy na jaře minulého roku. Od té doby elektřina na burze zdražila dvojnásobně, oproti loňskému říjnu jsou ceny asi o polovinu vyšší.

A právě to je hlavní příčinou zdražování energií, které už zčásti proběhlo letos a jež nás čeká také v příštím roce. Jeho kořeny jsou ovšem rozvětvenější. "Za růst velkoobchodních cen elektřiny může zdražování emisních povolenek a růst ceny uhlí, jenž souvisí s globálním hladem po energiích a s omezením čínské produkce uhlí z environmentálních důvodů," řekl TÝDNU Lukáš Kovanda, hlavní ekonom CZECH FUND. Směrem vzhůru se ceny elektřiny, ale i dalších energetických komodit budou ubírat pravděpodobně až do roku 2022.

Plyn bude následovat

Podle očekávání analytiků by elektřina měla v příštím roce zdražit v průměru asi o deset procent. Nad touto hranicí se zřejmě budou pohybovat malí dodavatelé, kteří nevyužívají zajištění, a tak jim nezbude nic jiného než na koncové zákazníky přenést větší část růstu ceny elektřiny na burze. Oproti tomu velcí hráči budou nejspíše zdražovat pomalejším tempem. Pro domácnosti, jež využívají elektřinu jen k vaření nebo ohřevu vody, to bude znamenat přírůstek nákladů řádově ve stokorunách. Kdo jí však i vytápí svůj byt či dům, měl by počítat s několika tisíci ročně navíc.

Přibližně stejným vývojem prošla za uplynulý rok také cena zemního plynu. I on je na světových trzích dražší asi o polovinu. Na situaci už stihl zareagovat první z významných tuzemských dodavatelů, E.ON, který už od listopadu části svých klientů zvýší cenu v průměru o pět procent. Další distributoři budou prý následovat. Plyn pro domácnosti tak může být v roce 2019 dražší o pět až sedm procent. Ostatně Energetický regulační úřad už v srpnu navýšil takzvanou indikativní cenu plynu pro poslední letošní kvartál o osm procent. Jde o údaj, jenž slouží domácnostem k orientaci v tom, jaké ceny energetických komodit mají v blízké budoucnosti očekávat. Pro obchodníky není nikterak závazný.

Zemní plyn víceméně kopíruje elektřinu, a to ze dvou důvodů. Jednak je jejím přímým substitutem, jednak na něj má vliv cena ropy i to, že se plyn ve stále větší míře k výrobě elektřiny využívá. "V Česku sice převažuje produkce elektrické energie z uhlí a jádra, ovšem paroplynové elektrárny mají v celosvětovém měřítku významné postavení," vysvětlil Kovanda, proč se dá na elektřinu a plyn nahlížet jako na spojité nádoby.

Vzhledem k tomu, že lze počítat se zdražováním elektřiny i zemního plynu i v dalších letech, stojí za úvahu ceny obou komodit zafixovat na co nejdelší období. Ovšem i zde platí stejná logika jako u délky fixace úrokové sazby u hypotečního úvěru: čím delší, tím vyšší. Je to dáno tím, že ani sami dodavatelé energie nejsou schopni stoprocentně předpovědět, jak se budou ceny na burzách vyvíjet, a tak se snaží zčásti nebo zcela své riziko přenést na zákazníka.

Staré dobré dřevo

Při rozhodování, na jak dlouho s dodavatelem pevnou cenu sjednáte, si vezměte k ruce přinejmenším své poslední vyúčtování a kalkulačku. Někdy se vyplatí pro výběr dodavatele využít nějaký internetový srovnávač nebo někoho, kdo za vás situaci na trhu spolehlivě zmapuje. Případnou změnu distribuční společnosti ale dělejte vždy z vlastní vůle. Před "zaručeně výhodnými" nabídkami od podomních prodejců se mějte na pozoru.

V souvislosti s posledním i očekávaným budoucím vývojem cen elektřiny a plynu se nabízí vyhledávání alternativních způsobů vytápění. Ruce si mohou mnout ti, kteří stále ještě spalují uhlí. Vývoj jeho ceny totiž v minulých letech prakticky kopíroval inflaci, reálně tedy zůstává stále stejně drahé. Pro lokální ovzduší však topení uhlím představuje menší ekologickou katastrofu. Stále populárnější je proto staré dobré dřevo. Jeho spotřeba je navíc podpořena příznivými cenami, které po nedávné rozsáhlé kůrovcové kalamitě spíše stagnují nebo mírně klesají. Týká se to ovšem jen smrkového dřeva. Buk, dub, bříza nebo habr oproti loňsku naopak nepatrně zdražily. Přesto stojí za úvahu. "Nůžky mezi cenou vytápění uhlím, elektřinou nebo plynem na jedné straně a dřevem na straně druhé se budou v příštích třech až čtyřech letech rozevírat," uzavřel Lukáš Kovanda.

Foto: archiv

Autor: Petr Musil