Slevové portály očekávají marži 450 milionů korun

17.08. 19:07 | Autor:

Zájem o slevy na internetu trvá, byť největší nákupní horečka už opadla.

V poslední době došlo ke krachům několika slevových portálů. Co bylo příčinou jejich pádu? A vyplatí se vůbec ještě slevové servery provozovat, nebo je jistější investicí pro internetové podnikatele klasický e-shop?

Slevové servery se v posledních dvou letech staly v Česku fenoménem a rychle kolem nich vznikla zcela nová business kategorie. "Objevilo se velké množství slev, které předtím nikdo v Česku nenabízel, a rozjela se nákupní horečka. Počáteční náklady na spuštění slevového serveru byly relativně nízké, riziko minimální. Toho využila celá řada podnikatelů," popisuje Michal Hardyn z portálu Topsleva.cz.

Výhodou byl i fakt, že tuzemští obchodníci nemuseli vytvářet nové obchodní postupy - stačilo převzít už existující ze zahraničí. "Produkt byl jasně definovaný z Ameriky, kde už dva roky úspěšně fungoval otec českých slevových serverů Groupon.com. Stačilo model Grouponu úspěšně přenést na svou doménu," popisuje Hardyn. Prvním byl portál Slevomat, nyní největší.

Peter Irikovský (vlevo) a Tomáš Čupr rozjeli první a největší český slevový server, Slevomat. V dobách, kdy byl zájem o slevy největší, nebylo ani zapotřebí žádných speciálních marketingových strategií. "Slevové nabídky se prodávaly téměř samy, hlavně díky slevovým srovnávačům, které si brzy oblíbilo okolo milionu uživatelů. Tehdy stačilo mít rozumně nastavený obchodní tým a podnikání se začalo rozbíhat." Nabídky slevových serverů můžete porovnat například na slevy.tyden.cz.

Taková situace však nemohla vydržet dlouho. Kvůli zvýšení konkurence začaly slevové servery bojovat o zákazníky - stejně jako je tomu ve všech ostatních odvětvích.

"Slevové servery se musely kromě obchodu, který většinou zvládaly a zvládají slušně, začít věnovat i rozvoji marketingu a produktu. Když se podíváte na dnešní situaci, je vidět, že dobře se to podařilo třem až čtyřem slevovým serverům. V závěsu se drží dalších asi pět solidních konkurentů. Ostatní mají ještě výrazné rezervy," vypočítává Hardyn.

O tom, zda je i nadále výhodné provozovat slevové servery, však Hardyn nepochybuje. "Pokud se splní aktuální odhady, bude letošní nárůst tržeb v oboru slevových serverů 65%," tedy na tři miliardy korun; při průměrné marži 15% to dělá řádově 450 milionů korun.

E-shopy tak nerostou

Zákazníci mohou nakupovat zlevněné zboží a služby na 130 slevových serverech, jejich počet ale rychle klesá. Na vrcholu "horečky" roku 2010 jich bylo přes tři stovky, do konce letošního roku by mohly z trhu zmizet další desítky portálů. Dominantní pozici si drží Slevomat s asi pětinovým podílem na trhu.

Systém hromadných slev funguje tak, že snížení ceny obchodníci či poskytovatelé služeb umožní poté, co si produkt zakoupí stanovený počet zákazníků. Lidé získají výrazné slevy a podnikatelé zase zaplní volné kapacity svých služeb nebo prodají zboží starších kolekcí.

Výše zmíněná čísla jsou podle Hardyna důkazem, že ve srovnání s klasickými e-shopy mohou být slevové servery výrazně zajímavější investicí. Podle dříve zveřejněných průzkumů je v Česku aktivních přes 21 tisíc e-shopů a stovky nových vznikají každý měsíc. "Celkový obrat e-shopů byl v loňském roce 37 miliard korun s meziročním růstem 12 %. Dynamika oboru je menší než u slevových serverů a průměrná marže, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, se pohybuje v řádech nižších jednotek procent. Touto optikou slevový obor rozhodně nevypadá jako špatný byznys," uzavírá Hardyn.

Foto: Robert Sedmík, Profimedia