První republika: univerzitní profesor bral stejně jako ministr

Ilustrační foto.

Zhruba osmkrát víc než dělník, pětkrát víc než horník a čtyřikrát víc než úředník vydělával před sto lety po vzniku Československa univerzitní profesor. Měl tak v začátcích první republiky stejný plat jako tehdejší ministři. Vyplývá to z dokumentů na vládním webu. Za komunistického režimu se podle údajů statistického úřadu výdělky nivelizovaly a u většiny lidí se příliš nelišily. Rozdílně zaměstnanci začali vydělávat zas až po listopadové revoluci.

Za první republiky se průměrná mzda nesledovala. Platy členů vlády upravily hned v roce 1918 po vzniku státu zákony. Předseda vlády podle nich dostával ročně sedmdesát tisíc korun a ministři šedesát tisíc korun. K tomu měli takzvaný činovní příplatek čtyřicet tisíc korun. Předsedovi kabinetu a šéfovi diplomacie připadl ještě reprezentační přídavek padesát tisíc korun.

Ministerský plat byl srovnatelný s výdělkem univerzitního profesora. Úředník si průměrně vydělal 1300 korun měsíčně. Horník měl kolem tisíci korun. Lidé, kteří pracovali v průmyslu, si přišli na 600 až 700 korun. Tolik dostávali také začínající učitelé.

"Ve 30. letech byla nejlépe placeným činoherním umělcem v Národním divadle Olga Scheinpflugová, jejíž roční gáže činila sedmdesát tisíc korun," uvádí zpráva na vládních webových stránkách.

Odměňování se změnilo za komunistického režimu. Inteligence se na žebříčku odměn propadla a mnohem víc se cenila těžká fyzická práce, k níž nebylo potřeba vzdělání. Mezi nejlépe vydělávající patřili horníci či hutníci. Slušné částky měli hlavně funkcionáři.

Podle statistických údajů v roce 1959 průměrná měsíční hrubá mzda dosahovala 1429 korun československých. Zhruba 585 tisíc ze tří milionů zaměstnanců, tedy téměř pětina pobírala částku mezi 600 a tisíci korun. Odměnu nad pět tisíc korun mělo 802 lidí.

V roce 1968 si průměrný zaměstnanec přišel na 1828 korun československých. Nejvíc lidí pobíralo tehdy částku mezi 2000 a 2500 korunami, bylo jich asi 21 procent. Nad pět tisíc korun mělo přes 9200 lidí. Do poloviny 70. let se průměrná mzda dostala na 2411 korun. Nejčastější výdělek se pohyboval stále mezi 2000 a 2500 korunami, měla ho víc než čtvrtina lidí. Nad pět tisíc korun si domů nosilo ale už téměř 53 900 lidí, tedy 1,5 procenta pracovníků.

V roce 1981 větší než pětitisícový výdělek měla přes tři procenta zaměstnanců, celkem to bylo 129 500 lidí. Mzda se ale stále pohybovala nejčastěji mezi 2000 a 2500 korunami, tolik dostávalo 22 procent pracovníků. Průměrná částka dosahovala 2799 korun. Do roku 1989 se zvedla na 3342 korun, i tak ale stále nejvíc lidí vydělávalo mezi 2000 a 2500 korunami. Bylo jich 17 procent. Mezi 2000 a 3500 korun měla zhruba polovina zaměstnanců. Nejvýše vydělávající se posunuli o tisícikorunu výš. Částku nad šest tisíc korun nosilo domů 145 500 osob, tedy téměř čtyři procenta zaměstnanců.

Po listopadové revoluci začaly růst i výdělky, nivelizace se rozpouštěla a příjmy se výrazněji odlišovaly. V posledním roce společného státu průměrná mzda činila 4982 korun. Nejvíc lidí vydělávalo mezi 5000 a 6000 korunami, bylo jich 17 procent. Nad 14 tisíc korun se tehdy dostaly 0,3 procenta zaměstnanců.

V roce 1995 se výdělky ještě víc rozvrstvily. Průměr se dostal na 8804 korun. Od 2000 do 3000 korun hrubého vydělávala tři procenta lidí, tedy asi 84 tisíc. Nad třicet tisíc korun mělo kolem 14 tisíc lidí, tedy 0,6 procenta zaměstnanců.

V roce 1996 průměrná mzda přesáhla o 480 korun desetitisícovou hranici. V roce 2000 se dostala na 15 187 korun. O deset let později činila 26 881 korun. Nad padesát tisíc korun vydělávalo šest procent zaměstnanců. Letos se průměrný výdělek dostal na 31 851 korun.

Foto: ČTK/LEHTIKUVA/Tero Sivula

Autor: ČTK



Čtěte dále

Ilustrační foto.

Britské aerolinky Flybmi zkrachovaly, zrušily všechny lety

Britské regionální aerolinky Flybmi, které provozovaly pravidelné linky i z Brna do Mnichova, zkrachovaly a s okamžitou platností...

Ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Petříček: Brexit bez dohody by oslabil českou ekonomiku

Vystoupení Británie z Evropské unie bez dohody by mohlo českou ekonomiku podle vládních odhadů oslabit o 0,5 až jedno procento...

Ilustrační foto.

Ratingová agentura snížila odhad letošního růstu italské ekonomiky

Ratingová agentura Fitch snížila odhad letošního růstu italské ekonomiky na 0,3 procenta z dříve předpokládaných 1,1 procenta....

Investor Daniel Křetínský (vlevo).

Křetínský by se brzy mohl dostat do dozorčí rady Metra

Český investor Daniel Křetínský by se v brzké době mohl dostat do dozorčí rady německého obchodního řetězce Metro. Předseda...

Ilustrační foto.

Obnovitelná energie bude do roku 2040 největším zdrojem

Obnovitelné zdroje energie se do roku 2040 stanou největším zdrojem výroby elektřiny. Globální poptávka po energii se ve stejné...

Ilustrační foto.

Ekonomika poroste pomaleji než loni, stále ale solidně

Česká ekonomika letos zpomalí růst na zhruba 2,7 procenta, stále to bude ovšem solidní výsledek. Vyplývá to z vyjádření analytiků...

Ilustrační foto.

Ekonomika loni zpomalila, k růstu přispěla domácí poptávka

Růst české ekonomiky loni zpomalil na 3,0 procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl...

Ilustrační foto.

Záznam ČNB: Pro zvýšení sazeb hlasovali Benda a Michl

Pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovali na jednaní bankovní rady ČNB minulý týden členové bankovní...

Ilustrační foto.

Rekordní pokuta pro Facebook? Jde o ochranu soukromí

Sociální síť Facebook jedná s americkou Federální komisí pro obchod (FTC) o urovnání sporu kvůli porušení ochrany soukromí....

Ilustrační foto.

Coca-Cola se pochlubila ziskem, její akcie přesto oslabily

Americký nápojový gigant Coca-Cola vykázal v závěrečném čtvrtletí loňského roku čistý zisk 870 milionů dolarů (19,9 miliardy...

Ilustrační foto.

Německo se těsně vyhnulo hospodářské recesi

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 procenta ve třetím kvartálu. Těsně se tak vyhnula recesi,...

Ilustrační foto.

Češi kvůli Valentýnu šílí. Prodej kytek stoupá až trojnásobně

Prodej květin na svátek svatého Valentýna na některých místech stoupá o více než 300 procent. V Praze má prodej na tento den...

Ilustrační foto.

Bonboniéry jdou na dračku. Kolik lidi běžně utratí za Valentýna?

Zamilovaní slaví svátek svatého Valentýna. Připomíná biskupa, který ve 3. století tajně oddával milence. Valentýnky, tedy...

Ilustrační foto.

Pohonné hmoty opět zlevnily, nejdražší jsou v Praze

Ceny pohonných hmot v Česku od minulého týdne znovu klesly. Benzin Natural 95 zlevnil o 11 haléřů na průměrných 30,44 Kč/l, nafta...

Ilustrační foto.

Deutsche Bank chystá masivní propouštění v Postbank

Německý finanční ústav Deutsche Bank hodlá do roku 2022 zrušit v Německu 1950 pracovních míst. Tento krok je součástí integrace...

Letoun A380 superjumbo.

Airbus končí s výrobou největšího dopravního letadla na světě

Evropská společnost Airbus ohlásila konec výroby letounu A380 superjumbo. Největší stroj pro osobní přepravu na světě přestane...

Ilustrační foto.

Vývoz vína a lihovin z Francie překonal hodnotu 13 miliard eur

Vývoz vína a lihovin z Francie loni poprvé překonal hodnotu 13 miliard eur (335,5 miliardy korun), přestože dodávky do Číny kvůli...

Ilustrační foto.

Celosvětová míra nezaměstnanosti klesá, kvalita pracovních míst také

Celosvětová míra nezaměstnanosti se v loňském roce snížila na 5,0 procenta z předloňských 5,1 procenta. Vrátila se tak na úroveň,...

Logo Ikea.

IKEA zvažuje prodej zboží přes Amazon a Alibabu

Švédský nábytkářský řetězec IKEA zvažuje nabízet nábytek prostřednictvím internetových obchodů Amazon a Alibaba. Výrobky své i...

Ilustrační foto.

Spotřebitelské ceny zrychlily růst. Zdražovalo zejména bydlení

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 2,5 procenta z prosincových dvou procent. Zdražovalo zejména bydlení,...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi