Odbory žádají vládu o jednání o platech, dohodu chtějí v srpnu

10.08. 12:07 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 10.08. 13:47

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Odbory žádají o stanovení termínu pro další jednání s vládou o platech ve veřejném sektoru. V srpnu by chtěly vyjednávání uzavřít a vědět, o kolik a odkdy si zaměstnanci státu a veřejných služeb polepší. Požadují růst tarifů o deset procent. Po schůzce se zástupci ČSSD to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Andrej Babiš (ANO) napsal, že se na něj odboráři s žádostí o schůzku kvůli platům neobrátili.

Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese, nejnižší dvouprocentní tarifní růst by měli mít policisté či vojáci. Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček po schůzce se Středulou řekl, že sociální demokracie bude ve vládě prosazovat to, aby se navyšování co nejvíc přiblížilo odborářskému požadavku.

Odbory se s kabinetem v červenci dohodly na tom, že by rozhodnutí o přidání mohlo padnout v polovině srpna. Termín dalšího jednání zatím ale stanoven nebyl. "Do 30. září má být návrh rozpočtu ve sněmovně. Rádi bychom, aby dohoda o navýšení byla v průběhu srpna," uvedl Středula.

Odboráři vládu k jednání o zvýšení platů vyzvali v polovině března. Stěžovali si na to, že s nimi premiér nejedná. V polovině června pohrozili protesty. První schůzka se pak konala 19. června, druhá v červenci. Babiš napsal, že se na něj odbory s žádostí o další setkání neobrátily.

Středula řekl, že si neumí představit, že by se jednání s kabinetem o výši platů už nekonalo. "Já si myslím, že bude lépe ten termín najít a s odbory se sejít. Ta druhá varianta by mohla znamenat rozjitření veřejnosti před volbami, a to by se asi dělat nemělo," poznamenal odborář. Komunální a senátní volby se uskuteční na začátku října.

Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se na nedávné schůzce s prezidentem Milošem Zemanem shodli na tom, že by desetiprocentní navýšení nebylo adekvátní. Vládní sociální demokraté naopak stojí na straně odborů. "Do jednání (ve vládě) půjdeme s tím, abychom se maximálně přiblížili požadavku odborů," uvedl šéf ČSSD Jan Hamáček.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by hospodářský růst měli pocítit i zaměstnanci veřejných služeb. Podotkla, že třeba pracovníci České správy sociálního zabezpečení, kteří jednají s klienty, mají v průměru 21 tisíc korun hrubého a dvoutisícovou odměnu. "Každý supermarket nabízí 28 tisíc korun. Není možné, aby nám supermarkety odlákávaly zaměstnance," uvedla ministryně.

Podle Hamáčka lze vyšší sumu na platy najít díky snížení počtu pracovníků veřejné sféry, určit by to měly samotné resorty podle svých potřeb. "Plošné škrty (míst) ale nepokládáme za ideální," dodal Hamáček.

Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634 700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31 968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29 840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Požadavek na plošné přidávání o deset procent ve veřejném sektoru kritizují podnikatelé. Podle nich neodpovídá očekávanému růstu příjmů státu a platy by se měly zvyšovat podle výkonu.

Foto: ČTK , Šimánek Vít

Autor: ČTK