Nedostatek sena zdraží maso

25.09. 19:21 | Autor: Kamila Jušková

Chovatelé krav, koní, ovcí a dalších zvířat jsou v zoufalé situaci. Na většině území Česka je totiž kvůli dlouhodobému suchu nedostatek trávy i sena. To by se mohlo ve finále promítnout do množství masa a mléka na trhu a jejich cen.

I navzdory pár deštivým dnům je půda na tuzemských loukách a pastvinách rozpraskaná suchem. Zvířata, která loni touto dobou neměla problém se napást, dnes oždibují oschlé drny. Farmáři je proto už nyní musejí přikrmovat.

"Celá republika je - pokud jde o trvalé travní porosty, kde se seče seno a pícniny - na polovině loňského výnosu. I roky předtím byly mizerné, ale tohle je skutečný průšvih," potvrdil časopisu TÝDEN soukromý zemědělec z Milešovska Daniel Pitek. V oblastech hodně zasažených suchem nesklidí farmáři ani třetinu toho, co loni. "Denně mi někdo volá a prosí, jestli mi nezbyly nějaké balíky. Ale musím je odmítat, neměl bych co na zimu," dodává.

I sena na přikrmování je však zoufale málo a jeho cena se vyšplhala oproti loňsku až na pětinásobek. Zatímco v předešlých letech stál balík mezi 300 a 400 korunami, v současné době za něj chovatelé dají od jednoho do dvou tisíc. V zimě se podle odhadů zemědělců situace ještě zhorší - cena se může dostat i na čtyři tisíce korun za balík. "To se samozřejmě zásadně promítne do nákladů. Nejohroženější budou chovatelé skotu," podotýká analytik Petr Havel.

Pozor na zloděje

Možná vás napadne, co je na trávě tak drahé. Podle sedláka Jindřicha Vostárka vyjdou jen náklady za sečení na 1500 korun na hektar. Nahrabování přijde na tři stovky, i se sušením se pak lehce dostanete nad dva tisíce korun. "Jestli uděláte z hektaru jeden balík, nebo pět, náklady příliš neovlivní, tak jako tak musíte na pole vyjet a pokosit stejnou plochu," vysvětluje Vostárek.

Není samozřejmě balík jako balík. Ačkoli se na trhu prodávají různé tvary a velikosti, za standardní se považuje takový, který má okolo 140 centimetrů v průměru a váží 300 až 330 kilogramů. Dá se sice sehnat i granulované seno, ale to také není nejlevnější záležitost. Zrovna výhodné není ani jezdit pro krmivo za hranice - třeba v Rakousku se za balík dobrého sena platí v přepočtu běžně okolo čtyř tisíc korun. V tuto chvíli je situace obdobná prakticky v celé Evropě.

Není proto divu, že se seno stalo terčem zlodějů. "Organizované gangy zjistily, že to je dobrý kšeft. Tady v Chabařovicích nedávno ukradli 150 balíků. Prostě přijeli s návěsem a odvezli si ho," říká Pitek. "Teď jsme v hrozném presu, děláme od rána do noci. Vedle sklizně a péče o zvířata se musíme snažit co nejrychleji svážet balíky z pole, než nám je rozkradou," dodává.
Málokdy se bohužel podaří pachatele dopadnout. Výjimkou je případ ze Strážnicka, kde na loukách nad vodní nádrží Kejda u Kněždubu postupně zmizelo 48 balíků sena. Vyšetřovatelé nakonec s pomocí místních dopadli zloděje, kterému hrozí až dva roky za mřížemi.

Ceny hovězího půjdou nahoru

Ačkoli podle Ministerstva zemědělství ČR chovatelé nepočítají s tím, že by kvůli nedostatku krmiva vybíjeli celá stáda, rozhodně velká část z nich bude snižovat stavy. Na jatkách začíná být už v těchto dnech nával. Týká se to především masného skotu, který je závislý zejména na senu.

Co to bude znamenat pro spotřebitele? "Cena masa teď možná chvilkově klesne, ale pak ceny pojedou tvrdě nahoru, protože na trhu bude masa nedostatek," domnívá se Pitek. Limitem zdražování ale bude poptávka. "Hovězí maso je považováno za nejkvalitnější, je ale také nejdražší a jeho spotřeba v Česku je velmi nízká, kolem devíti kilogramů za rok na hlavu. Je tedy otázka, kolik spotřebitelů bude ochotno si za hovězí ještě připlatit," řekl TÝDNU analytik Havel.

Pokud jde o dojnice, je u nich seno menšinovou částí krmné dávky, kterou se chovatelé zatím snaží nahradit slámou. Ovšem i té je nedostatek. Sláma, jež byla určena na zaorání, se sklízela do balíku a bude použita jednak na podestýlku, jednak na krmení. Podle aktuálního odhadu Českého statistického úřadu letos klesne také úroda kukuřice, a to v průměru o desetinu.

Vybíjení mléčného skotu zatím ale není na pořadu dne. "Ceny mléka a mlékárenských výrobků se tak mohou zvýšit jen velmi mírně," předpovídá Havel.

Hašení požáru vs. prevence

Ministerstvo uklidňuje zemědělce, že bude žádat vládu o posílení rozpočtu na co nejvyšší a co nejrychlejší kompenzace škod způsobených suchem - v souladu s pravidly EU pro státní podpory. "Předpokládáme, že tyto snahy budou úspěšné a pomohou ve většině případů odvrátit dopad sucha," uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Resort už nyní průběžně proplácí odškodnění za sucho z loňského roku. Zatím přišlo 3270 žádostí s celkovým požadavkem na 1,16 miliardy korun.

Zemědělci se shodují v tom, že hašení požáru v podobě finančních kompenzací situaci nevyřeší. Sucho už trvá několik let po sobě, a je proto jasné, že bude měnit zažité postupy. V prvé řadě bude třeba "překopat" celé vodohospodářství. Například Zlínský kraj před časem nabídl dotační peníze na zadržování vody v lesích pro majitele nejmenších pozemků. Takových je v kraji hodně, zároveň ale nemohou dosáhnout na dotace od státu. Na vládní úrovni se podle farmářů v tomto ohledu moc neděje. "Dnes o vodě a suchu mluví a píše kdekdo - úředníci ze státní správy, politici až po tu nejvyšší úroveň. Dokonce už máme i komisi na sucho. Chtělo by to ale začít konečně taky něco smysluplného pro zadržování vody dělat," zlobí se Pitek.

Problém je v tom, že zemědělství ztratilo původní funkci obživy obyvatel státu. Jinými slovy, z peněz daňových poplatníků dostane farmář dotaci. Lidé ale nedostanou zpět maso z krav, které za ty peníze krmí. To se prodá do zahraničí a do země se doveze maso odjinud.
Někteří farmáři naštěstí už sami začínají přemýšlet, jak si pomoci a nečekat jen na dotace. Na vzestupu je ekologické hospodaření, kdy se pole hnojí kravskou mrvou, střídají se na nich plodiny, velké lány se dělí na menší plochy. Pomalu se také mění složení rostlin. "Budoucnost bude mít vojtěška, jejíž kořeny sahají až do hloubky dvanácti metrů a pro vodu si dosáhne," říká sedlák Vostárek. Velké agrární podniky, které mají pod správou obří plochy půdy, ale stále bohužel zajímá spíše rychlý výnos a příliš neřeší dlouhodobé dopady svého hospodaření.

Foto: pixabay.com/Monstrekoi

Autor: Kamila Jušková