Léčebné konopí v ofsajdu. Miliony míří k dealerům

12.08. 01:01 | Autor: Pavel Hejkrlík

Léčebné konopí pomáhá například při roztroušené skleróze, Parkinsonově nemoci, revmatismu, ortopedických či neurologických problémech (ilustrační foto).

Zákon umožňující lékařům předepisovat konopí pro léčebné účely platí již více než rok, dosud se touto cestou k pacientům ale nedostal ani jediný gram. Lidé marihuanu shánějí na černém trhu a stát přichází o miliony z daní.

Léčebné konopí pomáhá například při roztroušené skleróze, Parkinsonově nemoci, revmatismu, ortopedických či neurologických problémech. Pacientů, kteří by je užívali, mohou být podle odhadů odborníků až desítky tisíc. Jenže kvůli laxnímu přístupu státu stále nemohou konopí pro léčbu nakupovat legálně. Někteří se proto raději spoléhají na černý trh.

Stát tím přichází o nemalé peníze, které by získal na daních. Pokud by léčebné konopí například začalo využívat dvacet tisíc pacientů (při průměrné spotřebě 30 gramů na osobu měsíčně a ceně 250 korun za gram), tržby za prodej konopí by činily až 1,8 miliardy korun. Pokud by marihuana byla zdaněna patnáctiprocentní sazbou, jako jsou v současnosti jiné léky, stát by jen na DPH utržil 270 milionů. Další miliardy by pak státní kasa mohla získat, kdyby se zlegalizovalo užívání konopí i pro rekreační účely.

Nefunkční registr

"V Česku do této chvíle nebylo předepsáno ani vydáno konopí pro léčebné účely," říká tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Lucie Šustková. Jednou z největších překážek pro předpisování léčebného konopí je Registr pro léčivé přípravky s omezením, který do gesce SÚKL spadá. Ústav ho totiž dosud nezprovoznil. "Ústav intenzivně jedná s dodavateli o narovnání vztahů a co nejrychlejším spuštění registru. Tato situace jde na vrub bývalého vedení," uvedl v prohlášení ředitel ústavu Zdeněk Blahuta.

Problémem je rovněž systém elektronického předpisování léků, který stále používá jen minimum lékařů. Právě elektronický předpis je ale pro vydání léčivého konopí nezbytný. Registr navíc nemá vzniknout pouze kvůli léčivému konopí, ale například také proto, aby se zamezilo zvýšenému zneužití látky Subutex, podávané jako substituční přípravek narkomanům. Nově tak bude možné vydat pouze přesně stanovené množství léků z registru.

Pojišťovny nepřispějí

V polovině července uzavřel SÚKL tendr za 4,2 milionu korun na výběr firem, jimž bude povoleno v Česku pěstovat konopí. Přihlásilo se šestnáct společností, z nichž ústav na podzim vybere vítěze. Podle podmínek tendru však budou výrobci vyprodukovanou sušinu dodávat přímo SÚKL, jenž je bude dále distribuovat do lékáren.

Taková praxe se však nelíbí například senátorce a lékařce Aleně Dernerové (bezpartijní), která patřila ke kritikům stávající formy zákona už při hlasování. "Vytvoření konopné agentury v rámci SÚKL mi přijde kontroverzní, protože dojde ke sloučení kontrolní a výkonné funkce do jedné instituce, což je velmi neobvyklé," říká Dernerová.

Problematické je rovněž rozhodnutí SÚKL nepřidělit léčebnému konopí úhradu ze strany zdravotních pojišťoven. Pacienti budou muset hradit plnou cenu, která se zřejmě bude pohybovat kolem 250 korun za gram konopí. "SÚKL takto rozhodl s odkazem, že existují jiné léky, které jsou použitelné a hrazené pojišťovnou. Důkazy a argumenty ze studií, které mu odborná obec sdělila, ústav ignoroval," tvrdí Viktor Mravčík, jeden z autorů výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v Česku (NMS).

Řada pacientů, jimž by léčebné konopí pomohlo, je přitom již v důchodu. Zákonem stanovený maximální objem třiceti gramů na měsíc by je při ceně 250 korun za gram přišel na 7500 korun měsíčně. Pro seniory s průměrným důchodem kolem jedenácti tisíc korun tedy něco nereálného. Existuje tak vážný předpoklad, že se pacienti raději obrátí na černý trh (těm starším mohou konopí obstarat třeba vnoučata), kde dealerům v závislosti na věrnostních a množstevních slevách zaplatí asi polovinu částky, za niž by konopí pořídili legálně. Argumenty některých zákonodárců, že by legalizace konopí pro rekreační účely z Česka udělala "zemi huličů", jsou liché. Česko "zemí huličů" totiž již dávno je. Podle dostupných studií ve statistikách kouření marihuany už řadu let okupujeme první místo v Evropě. Podle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách vyzkoušelo hašiš či marihuanu 42 procent šestnáctiletých, evropský průměr je přitom sedmnáct procent. Za českými studenty následují jejich vrstevníci z Francie, Monaka a Slovenska. Oproti poslednímu výzkumu v roce 2007 ale obliba marihuany u mladých v Česku přece jen o tři procenta poklesla.

Podle dat NMS zkusilo někdy marihuanu 27,9 procenta obyvatel ČR ve věku 15 až 64 let, což odpovídá 1,9 až 2,2 milionu lidí. Intenzivních kuřáků marihuany je podle NMS na sto padesát tisíc. Jde o lidi, kteří jointy kouří každý týden, denních kuřáků je přes 22 tisíc. V České republice se podle hrubého odhadu NMS v roce 2012 spotřebovalo 11,6 tuny marihuany, o rok dříve to bylo přes osmnáct tun.

Jde přitom o velmi konzervativní údaj. "Odhad mezinárodních organizací je přes třicet tun," tvrdí Mravčík. Podle něho byl vrchol spotřeby marihuany v tuzemsku v roce 2008, od té doby mírně klesá. Na vzestupu je však využívání marihuany k léčebným účelům, především ze strany starších lidí, jak napovídá graf (viz Užívaní konopných látek v ČR).

Miliardy pro dealery

Pokud by se zlegalizovalo a zdanilo konopí i pro rekreační využití, získaly by se takto do státní kasy významné prostředky přes výběr daní. Při spotřebě patnácti tun ročně a ceně kolem 200 korun za gram by činil objem trhu ročně tři miliardy korun, při spotřebě třiceti tun pak šest miliard. Výběr daně by se mohl pohybovat na úrovni více než jedné miliardy korun, a to jde stále o konzervativní odhad.

Například Nizozemsko získává z daní zaplacených coffee shopy (kavárny, kde se "tráva" běžně kouří) za prodej marihuany ročně částku okolo 400 milionů eur (asi 11 miliard korun). A v USA, kde nyní probíhá menší konopná revoluce, užívání marihuany k léčebným účelům již schválilo osmnáct států. V Coloradu a Washingtonu je navíc od ledna legální i užití pro rekreační účely. Do konce roku se očekává, že na daních takto Colorado získá v přepočtu přes 1,3 miliardy korun.

Postupný boom už začíná do nově vznikajícího byznysu lákat stovky podnikatelů a investorů. Ceny akcií takto podnikajících firem v očekávání prudké poptávky loni prudce rostly. Například akcie americké firmy Medbox stály v prosinci 2013 dvanáct dolarů, v lednu po legalizaci v Coloradu vyskočily až na 74 dolarů, postupně však klesly k patnácti dolarům. Studie Gallupova ústavu předpokládá, že do čtyř let bude činit objem legálního trhu v USA deset miliard dolarů (odhad nelegálního trhu je nejméně padesát miliard). A například Uruguay jako první stát na světě zcela legalizovala držení, pěstování i prodej marihuany.

Vlády po letech kriminalizace a desítkách miliard dolarů vynaložených na potírání kouření marihuany mění strategii. Ostatně psychologický výzkumník a experimentátor Timothy Leary už v šedesátých letech v dopisech americkému ministru spravedlnosti Robertu Kennedymu prorokoval, že vládní boj proti drogám nikdy neuspěje. Vývoj mu dává za pravdu.