Do českého piva český chmel, slibuje japonský majitel Prazdroje

13.06. 14:15 | Autor: Pavel Baroch

Nový japonský majitel Plzeňského prazdroje, japonská pivovarnická skupina Asahi, slibuje, že zachová tradiční způsob přípravy piva Pilsner Urquell včetně základního výrobního kamene - českého chmelu.

Pro vaření ležáku Pilsner Urquell se využívá Žatecký poloraný červeňák. Dále pak měkká voda ze studní, které patří Prazdroji, a slad z vlastní sladovny. "Naše piva mají označení České pivo, pro které je nutné používat lokální ingredience a předepsané postupy vaření. Naše značky jsou proto vařené z českých chmelů, lokálních zdrojů vody a sladu z vlastní sladovny," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Dodala, že s českými chmelaři má plzeňský pivovar smlouvy o dodávkách chmele na několik let dopředu. "Také se snažíme s nimi diskutovat o možných potřebách a šlechtění nových odrůd, aby kvalita českého chmele zůstávala prvotřídní i v budoucnosti," poznamenala.
Podle mluvčí Němečkové nejsou na místě jakékoli obavy, že by noví japonští majitelé například vyměnili kvalitní český chmel za levnější odrůdy ze zahraničí. "Japonští pivovarníci jsou známí svým obdivem k českému chmelu a patří taky mezi jeho největší zahraniční odběratele. Také japonská kultura je známá pro své ctění tradic, a proto zde nejsou k takovým krokům důvody," konstatovala Němečková.

Zajímavostí je, že se pro vaření Pilsner Urquell (a rovněž pro značku Gambrinus) používá měkká voda z artézských studní v Roudné. Studniční voda má pro pivovarské účely výborné vlastnosti, především má konstantní složení a stabilní teplotu 11,5 stupně Celsia. "Voda z běžné sítě podléhá během roku změnám a v létě, kdy sládci potřebují vody nejvíce, má voda z vodárenské sítě nejvyšší teplotu," upozornila mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

I tak si pivovar vodu neustále kontroluje. Vzorky se odebírají a analyzují akreditovanou laboratoří jednou za dva týdny, přičemž interně si pivovar dělá rozbor a kontroluje vybrané parametry každý den - s ohledem na systém bezpečnosti potravin, na nějž je pivovar každoročně certifikován. "Kontrola nezávadnosti, a to především kvůli možné chemické kontaminaci, je kontinuálně prováděna také takzvaným biomonitoringem - voda je čerpána skrz nádrž se pstruhy duhovými, kteří jsou ideálním indikátorem," dodala mluvčí.

Kontrola ovšem míří i tam, kde se plzeňské pivo čepuje, do hospod, podle hesla "sládek pivo vaří, hospodský ho dělá". Pilsner Urquell se čepuje v tisících podniků. Kvalitu kontrolují nejen obchodní zástupci pivovaru, ale rovněž speciální tým obchodních sládků. "Naší snahou není hospodské kritizovat, ale naopak jim pomáhat a vzdělávat, proto jsme zavedli program škola čepování, už jsme proškolili okolo pěti tisíc lidí," řekla Němečková.

Co když kontrola v hospodě narazí na závažné nedostatky? "S hospodskými se vždy snažíme přijít na rozumné řešení a hledáme příležitosti ke zlepšení. Zejména se soustředíme na kvalitu čepování, ale také například na toalety, protože jsme zjistili, že velké procento žen se do dané hospody nevrátí, pokud nebyly spokojeny s toaletami. Někdy se však náš pohled na věc nepotká s pohledem majitele," dodala Němečková.

Foto: Petra Mášová

Autor: Pavel Baroch