Čtvrtá průmyslová revoluce bude firmy bolet

14.11. 04:00 | Autor: Petr Musil

Česko stojí na prahu čtvrté průmyslové revoluce. I bez pomoci státu ji prý firmy zvládnou, ne však lehce. "Levná pracovní síla už nebude naší hlavní devízou," tvrdí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něj je třeba vybudovat moderní digitální infrastrukturu a radikálně proměnit vzdělávací systém.

Nedávno jste spolu s Českou národní bankou (ČNB) zveřejnili výsledky šetření mezi tuzemskými průmyslovými podniky Barometr průmyslu. Jak na tom v Česku jsme?

Bude to znít jako stokrát ohraná písnička, ale průmysl byl, je a bude tahounem českého hospodářství. Stále tvoří přes třicet procent tuzemského HDP, což je nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Nepředpokládám, že by se na tom mělo hned tak něco změnit. Pozitivní je, že průmysl netáhne jediný sektor, jak někdy slýcháme. Kromě výroby automobilů je jeho páteří také elektrotechnický, chemický či strojírenský průmyslu, ale také IT, jemuž podle mého názoru patří budoucnost. Za obrovský úspěch považuji, že se český průmysl dokázal s noblesou vypořádat s kolapsem východoevropských trhů po roce 1990 a přeorientovat se na západní odbytiště. To vnímám jako obrovský úspěch celé ekonomické transformace.

To zní příliš "sluníčkově". Opravdu nenajdete žádná rizika?

Trochu se obávám přílišné závislosti na trzích zemí Evropské unie. Vždyť se tam vyváží osmdesát čtyři procent našeho celkového exportu a trend je stále rostoucí. Z určitého pohledu je to dobře a je to zcela přirozené. Západní trhy jsou bonitní, perspektivní a předvídatelné. Je tam vymahatelné právní prostředí, což je pro byznys velmi důležité. Na druhé straně je úkolem českých exportérů, aby portfolio zahraničních trhů rozšířili.

Máte na mysli třeba Rusko a Čínu?

Ano, jenže to má několik háčků. Rusko je pod palbou sankcí Evropské unie a jeho ekonomická situace není dobrá. Čína je jistě atraktivní trh, jenže zkušenosti ukazují, že bez pomoci vlády se tam prosadíte jen těžko, a když, tak to trvá dlouho. V Evropě jste schopen navázat obchodní kontakt řádově v týdnech či měsících, kdežto v Číně je to otázka i několika let. Pak se nabízí ještě Latinská Amerika, ale ani tam to hospodářsky nevypadá dobře. Podívejte se na Brazílii nebo Venezuelu.

Já bych se spíše než závislosti na trzích EU obával přílišného spoléhání se na automobilový průmysl.

To se sice říká, ale podle mě je to klišé. Když se podíváte na data, zjistíte, že automobilový průmysl netvoří rozhodující část celkové průmyslové výroby. Jeho podíl je prakticky stejný, jako u průmyslu elektrotechnického. Je fakt, že zaměstnává desítky tisíc lidí, ale to ostatní odvětví také. Nejsme na něm fatálně závislí. Navíc automobilový průmysl má v českém podání několik úžasných rysů. Je teritoriálně diverzifikovaný. Málokdo ví, že největším odbytištěm Škodovky je Čína, takže případný výpadek poptávky v některé evropské zemi může být nahrazen právě poptávkou ze třetích zemí. Dále existuje i diverzifikace v navazujících oborech. Výrobci plastů, kabeláže, světel a dalších automobilových součástek nedodávají jen tuzemským automobilkám, ale také těm do USA, západní Evropy nebo Číny. A konečně automobilový průmysl je odvětvím, které má v Evropě suverénně největší investice do výzkumu a vývoje ze všech.

Čemu bude podle vás český průmysl čelit v příštích letech? Z vašeho výzkumu vyplynulo, že určitou hrozbou je slábnoucí domácí poptávka.

Jednoznačně největší výzvou bude takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce, tedy modernizace, robotizace a digitalizace. Pokud tím český průmysl projde úspěšně, tak bude i nadále hnací silou celé ekonomiky a bude nám ho závidět celá Evropa. Jestliže se naopak tato transformace nezdaří, pak si dovedu představit, že průmysl bude pro naše hospodářství zátěží.

Čtěte TÝDEN!

* Co musí naše firmy udělat, aby čtvrtou průmyslovou revoluci zvládly?

* A jak jim v tom může pomoci stát?

* Sebere robotizace a digitalizace Čechům práci?

Na tyto a další otázky najdete odpovědi v rozhovoru s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 14. listopadu.

Foto: Radek Cihla

Autor: Petr Musil