Babišův rádce: I Česko bude muset zavést státem zaručený příjem

07.01. 19:30 | Autor: Petr Musil

"Amerika už roste strašně dlouho, stupňuje se napětí mezi Saúdy a Íránci, zvyšuje se riziko vystoupení Francie z EU," vypočítává v rozhovoru pro časopis TÝDEN hlavní témata letošního roku Aleš Michl, ekonom a externí poradce ministra financí. A co udělá kurz koruny? "To neví nikdo. Kdo říká, že to ví, kecá."

Když se podíváme na dlouhodobější trendy, již nějakou dobu je velmi moderní strašit čtvrtou průmyslovou revolucí a nástupem robotů. Už ten čas skutečně přichází?

Čtvrtá průmyslová revoluce už probíhá. Škodovka má už teď ve svařovně čtyři sta lidí a šest set robotů.

Máme se toho bát? Technologický pokrok přece v minulosti probíhal vždy. Na jedné straně sice stroje braly lidem práci, ale na straně druhé vznikala nová odvětví a nová pracovní místa.

Ano, souhlasím s vámi. Nejprve to byly mechanické součástky, které vytvořily kolo a stroje. V Čechách nás táhly porcelánky, cukrovary, sklárny nebo pivovary. Vítkovické železárny roku 1843 koupil bankéř z rodiny Rothschildů. Potom přišly motory a vznikla auta a letadla. Kaplanovy turbíny byly velice úspěšným vývozním artiklem československého strojírenství. Potom elektronika a rádio, video, televize nebo osobní počítač. No, tam už jsme jako Československo moc nestíhali. A teď jsou ty součástky, s nimiž lidé pracují, softwarového charakteru. To je ta čtvrtá průmyslová revoluce. Ale nepleťme si to s průmyslem 4.0, to je marketing z Německa. V ekonomice se příležitosti našly vždycky.

Mělo by to v případě čtvrté průmyslové revoluce být jinak?

Vezměte si Silicon Valley, místo s největším počtem inovací na zemi a také s minimální nezaměstnaností. Mají tam roboty i malou nezaměstnanost. Nejvíce práce tam přibylo ve službách. V tom, co musí drajvovat především domácí ekonomika, hlavně ve zdravotnictví, vzdělávání. Tedy nikoli export, ale silná domácí ekonomika.

Takže klíčem je stále vzdělání?

Jasně, ale opět: tohle říká každý, jen přesně nevíme, v jakém oboru. Podle mě nikdo nezná povolání budoucnosti. Ale s velkou pravděpodobností ten, kdo bude chtít v budoucnu hodně vydělat, bude muset mít dobré nápady a myslet. Technologie vše strašně urychlily. Moderní svět je tak úspěšný a rychlý, že mu naše instituce a vlády nestačí. Většina politiků, "expertů", ba i expertů teď neví, o co vlastně jde. Modely nevycházejí, nejsme schopni dívat se na globalizovaný svět, zajímají nás jen národní zájmy, každodenní problémy. Třeba na Stanfordu učí "design thinking". Je o tom, že si svou firmu, respektive možné chování zákazníků, nejdříve namodeluji z papíru nebo dřeva. Získám prototyp a pak "vybrainstormuji", zda je můj nápad dobrý, nebo kam se vydat dále. Prostě do ekonomického procesu zahrnuji psychologii a sociologii. Jde zkrátka o to skloubit analýzu a syntézu a přes názorný příklad, vymodelovaný objekt a scénář se k něčemu dobrat.

Jak rychle podle vás ta změna nastane? Kdy nás roboti nahradí?

Bude to postupná robotizace, ne skoková. Ted ani nevidíme, jak roboti berou práci, protože ekonomika roste a je schopna generovat pracovní místa v jiných sektorech. Nikdy v historii nepracovalo v Česku tolik lidí jako teď. Momentálně vlastně potřebujeme řízenou migraci, podtrhuji to slovíčko řízenou. Nechceme-li cizince napořád, pak budou muset továrníci více investovat, robotizovat výrobu, zmenšit nároky na manuální práci. A pak agenturní pracovníky zase odvezeme jinam. Podle mě deset procent lidí může do deseti let v Česku kvůli robotům postupně přijít o práci. To je asi pět set patnáct tisíc lidí. Největší narušitel bude auto bez řidiče, Uber, Tesla, Google, Apple, Microsoft.

To zní hrozivě. Co ti lidé budou dělat?

Ale roboti nás nenahradí úplně všude. Pořád bude mnoho profesí, kde zatím člověka vyměnit za stroj nelze. Lidé nepřestanou potřebovat služby právníků, učitelů, kadeřníků, ale ani vědců a třeba také psychologů. Jen za posledních patnáct let se u nás ztrojnásobila spotřeba antidepresiv.

Ale i tak, půl milionu lidí nahradí stroje. To se přece neobejde bez dopadů na veřejné rozpočty, sociální a zdravotní systém. Roboti nebudou platit daně ani odvádět pojistné.

Dlouhodobě budou důležité dvě věci: zda ekonomika bude rostoucí, řekněme přes tři procenta ročně, aby vytvářela pro ten půlmilion lidí nová pracovní místa ve službách. A zadruhé, kolik bude mít stát peněz. Dříve či později bude muset nabídnout zaručený příjem.

Ano, vy jste velkým zastáncem konceptu zaručeného příjmu. Proč to považujete za dobré řešení?

Otevřeně si přiznejme, že část těch lidí zkrátka pracovat nebude. Buď se jim nebude chtít, nebo práci nenajdou. Pak je tu riziko růstu nezaměstnanosti a s tím i zvýšení kriminality a spotřeby drog. Dříve či později tady bude zaručený příjem od státu pro všechny, i když teď je u nás v rovině sci-fi. Nebo se zkrátí pracovní týden na čtyři dny nebo na šest hodin denně.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN. VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 9. LEDNA 2017.

Foto: Jakub Stadler

Autor: Petr Musil