Mini Cooper: nový starý známý

08.04. 11:33 | Autor: Jan Stacha

auto Nové mini je k nerozeznání od předchůdce. Zdání klame, mnohé se změnilo. Někde se však designéři snažili až příliš...

Vypadá skoro stejně jako předchůdce, přestože po něm nezdědil jediný panel karoserie. Je o sedm centimetrů delší a mohutnější. Vyboulenější příď se kvůli bezpečnostním předpisům na ochranu chodců zvýšila a zakulatila, zvětšil se i podíl chromových ozdob.

V interiéru je takřka vše nové. Zlepšila se kvalita materiálů i zpracování, zvýrazněny byly některé typické detaily. Původním mini inspirovaný tachometr uprostřed přístrojové desky má nyní velikost velkého talíře. Naštěstí umí aktuální rychlost zobrazit i displej příplatkového palubního počítače. Také jinde dostala originalita přednost před funkcí. Ovládání klimatizace ve tvaru znaku automobilky vypadá zajímavě, ale kroucení sousedními svislými ovladači teploty a ventilace není zrovna přirozené. Kolečko hlasitosti je asi o deset centimetrů níže než ostatní ovladače audio-systému v tachometru, stejně samoúčelně působí i další novinky: startování tlačítkem nebo elektrické páčky u volantu.

Měnitelné podsvícení interiéru od modré přes růžovou až po oranžovou se ovládá jednou z mnoha chromovaných „leteckých“ páček, nové je také postupné rozsvěcování a zhasínání červené kontrolky po zamknutí vozu. Zamčené mini „dělá, že spí“. Zbytečnost, ale možná také důvod, proč si roztomilé auto zamilovat a přivřít oči nad některými slabinami. Třeba stísněností. Podle výrobce by nové mini mělo být prostornější, stále je však autem pro jednoho či pár, maximálně s malými dětmi. Moc se toho nevejde ani do minikufru, který si o deset litrů polepšil na celkových 160. Naštěstí ho lze zvětšit sklopením zadních opěradel.

interiér Nejlevnější verzi pohání nová šestnáctistovka s proměnným časováním ventilů a výkonem 120 koní/88 kW. Je pružnější i kultivovanější než předchůdce a také mnohem lépe odhlučněná. Na volnoběh skoro není slyšet, pak se ozve typickým bručením. Další výhodou by měla být nižší spotřeba, na níž má zásluhu i nová šestistupňová převodovka. Lze s ní jezdit za průměrných šest až sedm litrů, úspornější řidiči by se mohli dostat i k pěti.

Mini Cooper je převlečeným sportovním autem. Vyváženost ovládacích prvků a jízdní vlastnosti mu mohou závidět leckteré větší a dražší vozy. Má dobře rozvržené pedály, volant „akorátního“ průměru, precizní převodovku a kvalitní brzdy. Říká se o něm, že jezdí jako motokára. To není klišé. Podvozek překvapí svou tvrdostí, ale také poddajností: přejeté nerovnosti jsou v něm cítit, avšak při ostřejší jízdě neztrácí kontakt ani s rozbitými silnicemi třetí třídy. Skvěle „sedí“ a s narůstajícím tempem se zlepší i dříve odtažité, zato přesné a rychlé řízení. Mini se nadšeně vrhá do zatáček, kde vyniká svou vyvážeností. Nebrání se ani rozevlátějším průjezdům, umí i 200 km/h.

Do legrace je však třeba investovat. Mini není levné a má několik chyb, za které by byla běžná auta kritizována. Jenže – stačí se na něj podívat a mnohé je odpuštěno. Navíc není jen chudším bratrem žijícím ve stínu rychlejšího přeplňovaného Cooperu S. Na naše silnice se hodí možná lépe.

Mini Cooper versus konkurence

	Mini Cooper	Ford Fiesta ST	Peugeot 207 1,6 16V GT
délka (mm)	3699	3922	4030
šířka (mm)	1683	1685	1748
výška (mm)	1407	1468	1470
rozvor (mm)	2467	2482	2540
zavazadelník (l)	160	268	270
max. výkon (kW)	88	110	110
max. točivý moment (Nm)	160	190	240
max. rychlost (km/h)	203	208	210
0-100 km/h s	9,1	8,4	8,1
prům. spotřeba (1/100 km)	5,8	7,4	7,0
základní cena (Kč)	525 000	529 990	530 900